Situace je horší než za poslední krize. Schodek rozpočtu bude zřejmě mnohem větší než vláda plánuje

Situace je horší než za poslední krize. Schodek rozpočtu bude zřejmě mnohem větší než vláda plánuje
Domov

NEVÍDANÉ VÝDAJE

Vojtěch Šeliga

Za prvních pět měsíců letošního roku hospodaří státní rozpočet nejhůř ve svých dějinách. Po očištění o evropské peníze činí schodek dokonce 163,7 miliardy korun. Dosud nejhorší květnový výsledek státního rozpočtu z roku 2010 byl překonán o 62 miliardy korun. Plánovaný schodek 300 miliard proto není příliš reálný. Kvůli dopadům koronavirové krize může na konci roku být deficit až 500 miliard korun.

„Po očištění o evropské peníze ten schodek činí dokonce 163,7 miliardy korun. Je to nejhorší květnový výsledek historie ČR a třetí nejhorší měsíční výsledek hospodaření státní kasy v historii. Hůře bylo akorát v listopadu a prosinci roku 2009, kdy ovšem kulminovaly tíživé dopady světové finanční krize na české veřejné finance. V současnosti je kulminace dopadů koronavirové krize ještě před námi. Schodek může letos vystoupat až na 500 miliard korun,“ sdělil pro Echo24 ekonom Lukáš Kovanda.

Od dalšího roku je tak potřeba zotavovat veřejné finance. „Je to děsivě působící číslo. Jednorázově však Česko takový schodek zvládne. Od příštího roku však musí nastat co nejrychlejší, ale zároveň udržitelné zotavování tuzemských veřejných financí, aby se situace nevymkla kontrole. Mezinárodní investoři a ratingové agentury budou mít pochopení pro jednorázový hluboký schodek, nebudou však tolerovat laxnost při ozdravování veřejných financí po skončení koronakrize. Politici přitom mohou mít sklony k tomu, pokračovat v rozmáchlých a přebujelých výdajích také po skončení koronakrize. Je nutné najít správnou rovnováhu mezi zotavováním veřejných financí a takovým postupem, jenž zaručí, že přílišné utažení výdajů ekonomiku nazardousí,“ dodal.

„Letošní květnový hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný. Míra nezaměstnanosti v ČR se ještě v druhé polovině května pohybovala kolem úrovně 3,6 procenta, což je stále suverénně nejnižší údaj v rámci EU. S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti,“ říká Kovanda.

Dopady ekonomických opatření se ve schodku rozpočtu přitom ještě neprojevily. „Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v květnovém plnění rozpočtu navíc odráží pouze do určité míry. I bez úderu koronaviru by schodek za celý letošní rok činil zhruba padesát miliard korun. Několik desítek miliard květnového deficitu tudíž nemá s koronavirem vlastně nic společného,“ dodal Kovanda.

Přijde vláda s úsporami?

Současná úroveň schodku je již 5,5krát vyšší než za celý loňský rok. Přesto je zřejmé, že se hospodaření státu bude dál prudce zhoršovat a možná nebude udržen ani plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun. K tomuto výsledku přispívá strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů. Naopak žádné významné úspory doposud nebyly ohlášeny.

„Politici, státní zaměstnanci i důchodci by se měli solidarizovat se soukromým sektorem, z jehož daní a odvodů se veřejný sektor platí. Vláda musí přijít s chytrými úspornými opatřeními, která zamezí explozivnímu růstu schodku státního rozpočtu, ale zároveň nepovedou k prohloubení ekonomické krize,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Zatímco soukromý sektor trpí kvůli negativním důsledkům pandemie koronaviru, veřejný sektor neprovádí žádná úsporná opatření. V důsledku tohoto vývoje se výrazně zhoršuje hospodaření státního rozpočtu,“ dodal.

Foto: Echo

Na příjmové straně státního rozpočtu se prozatím vybralo 571,6 miliardy korun, což je pouze o 12,6 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku. V dalším průběhu letošního roku bude docházet k výpadkům příjmů státního rozpočtu z důvodu vyšší nezaměstnanosti. Rovněž lze očekávat, že se sníží tempo růstu mezd a lidé omezí svou spotřebu. Státní rozpočet proto zaznamená další výpadky u výběru daní a odvodů.

Výdajovou stranou státního rozpočtu již proteklo 729,0 miliardy korun, což je o 93,9 miliardy korun více než ve stejném období loňského roku. Nejvyšší nárůst výdajů byl vykázán u sociálních dávek, které meziročně narostly o 27,6 miliardy korun. Kromě vyšších výdajů na důchody o 13,9 miliardy korun se zvýšily výdaje u rodičovského příspěvku o 5,3 miliardy korun a příspěvku na péči o 2,4 miliardy korun. Výplata dávek nemocenského pojištění včetně ošetřovného zatím vzrostla o 5,2 miliardy korun.

Související články