Mariánský sloup. Proč?

NÁZORY ČTENÁŘŮ

Mariánský sloup. Proč? 1
Názory čtenářů
  • Mgr. Hana Karbanová
Sdílet:

Nedávno byl po 370 letech v pozměněné podobě obnoven Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Oproti původnímu sloupu z roku 1650 chybějí na podstavci 4 bojovní andělé, vystihující spíše rekatolizaci a dobu 30-leté války.

Před 102 lety strhl dav původní sloup v souvislosti se vznikem republiky.

Proč?

V roce 1212 potvrdil císař Friedrich Barbarossa svou Zlatou bulou nezávislost Českému království (za pomoc Čechů při dobývání bohatého Milána).

Ve 13. stol. k nám přicházeli na pozvání českých králů Němci, většinou do neosídlených oblastí nad 500 m. nad mořem, jako horníci a skláři.

Probíhal tzv. Drang nach Osten a Němci vytvářeli četné jazykové ostrůvky ve střední a východní Evropě.

Po celý středověk neplatila v českých zemích zásada platná pro německé oblasti Cuius regio, eius religion – Komu patří uzemí, ten určuje víru. V Čechách byl poddaný sice také vázán k půdě svého pána, nesměl svobodně cestovat, ale v otázkách víry byl naprosto svobodný.

Časem vznikalo ve společnosti mravní pnutí, kdy v rozporu s evangelii jen boháči se mohli vykoupit u církve ze smrtelných hříchů, ač před Bohem si mají být všichni rovni.

Kritika společnosti a nešvarů církve vzešla z univerzit. John Wicklef (1329 – 1384) v Anglii, poté rektor Karlovy univerzity Jan Hus (1370 – 1415) a jeho snažení zít podle Božího zákona, podle deseti přikázání, což našlo odezvu v hesle husitů Veritas Dei Vincit – Pravda Boží vítězí. Později Martin Luther (1483 – 1546) napsal, že se cítí být žákem Jana Husa.

V letech 1526 – 1918, tedy celých 396 let se České království stalo součástí Habsburské monarchie, doba 1627 – 1781 je pak dobou rekatolizace.

V roce 1915, přesně po 500 letech od upálení Mistra Jana Husa, vznikl na Staroměstském náměstí pomník s jeho sochou. Na podstavci je napsáno pár jeho výroků, například právě směrem k Mariánskému sloupu: Milujte se a pravdy každému přejte, tedy jeho přání po křestanské náboženské toleranci.

S koncem první světové války, po roce 1918 se rozpadaly monarchie: Rakousko-Uhersko se proměnilo v republiky, z Osmanské říše vzniklo Turecko a z carského Ruska Sovětský Svaz.

Tomáš Garrique Masaryk, první prezident Československé republiky, tehdy jediné demokratické země v Evropě, vysoce ocenoval křesťanskou morálku a etiku v politice, heslem nové republiky se stalo ve vzpomínce na obdobné husitské heslo: Pravda vítězí – Veritas Vincit, dodnes zdobí standartu prezidenta Ceské republiky a vlaje nad Pražským hradem.

V roce 1921 byla založena ve smyslu tradiční křestanské tolerance Československá husitská církev.

Žijeme v době, kdy probíhá odluka církve od státu.

Země, která má na 5.000 kostelů, nemůže být ateistickou zemí.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články