Minimální mzda se má zvyšovat každý rok, i v době recese. Nenasytné odbory
Zvýšení minimální mzdy
NOVÉ
Shutterstock
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se po zvýšení důchodů zaměřuje na růst minimální mzdy. V návrhu by se měla od roku 2020 minimální mzda vždy od ledna zvýšit a odpovídat tak polovině průměrné mzdy z předloňska. Maláčová má zatím podporu odborů, kterým se návrh líbí. Proti se však ozývají Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace malých a středních podniků. Institucím nejvíce vadí, že by se minimální mzda zvyšovala i v období recese a měla tak negativní vliv na ekonomiku.
„Nesouhlasíme s padesáti procenty. Bereme to jen jako určitý nástřel na vyjednávání. Jedná se o klíčový ukazatel, jehož účinnost se neprojeví teď. Přijde doba, kdy na to všichni doplatí. Počínaje podnikateli a konče tím, kdo tu minimální mzdu dostává. Teprve doba krize ukáže, zda tato opatření v době konjunktury dávají smysl,“ řekl pro Echo24 předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Návrh ministryně Jany Maláčové počítá s tím, že by se minimální mzda od roku zvyšovala tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Valorizační mechanismus je v této podobě v novele zákoníku práce. Cíl je tak dle ministerstva práce dostat se na úroveň poloviny průměrné mzdy do dvou let. V současné době bylo záměrem přiblížit nejnižší výdělek na čtyřicet procent. Kritici takto razantního zvyšování minimální mzdy poukazují na to, že ignoruje hospodářský vývoj a není podloženo žádnými analýzami. V roce 2020 by tak skokově vzrostla minimální mzda o čtyři tisíce oproti letošku. Nikdo však zatím neví, v jaké kondici bude česká ekonomika.
S Karlem Havlíčkem souhlasí i Hospodářská komora, která se dlouhodobě snaží o odpolitizování minimální mzdy. „Nový návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila by tak procyklicky – prohlubovala by se případná nezaměstnanost,“ řekl pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Podle Hospodářské komory by měl být nastaven automatický mechanismus, který by byl postavený na prognóze ministerstva financí. Mechanismus by pak neměl stát na průměrné mzdě, ale „spíše na mediánovém příjmu, který v sobě neodráží extrémy tak jako průměrná mzda. Na tu totiž většina obyvatel ČR stále nedosáhne“.
Minimální mzda se bezprostředně týká asi 100 tisíc lidí. Odvozují se od ní však ostatní mzdy. Vláda Andreje Babiše má v programovém prohlášení uvedeno, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Sobotkova vláda počítala v minulosti s tím, že se minimální mzda přiblíží ke čtyřiceti procentům průměrné mzdy.
Loni částka dosahovala 29 504 korun. Odbory se ale ještě musí dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. „Tato dohoda by následně šla do sněmovny. Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda,“ řekl novinářům předseda ČMKOS Josef Středula.
To také vadí předsedovi Asociace malých a středních podniků. „Pamatuji si, jak jsme s odbory vyjednávali, když byla minimální mzda na úrovni dvaatřiceti procent. Tehdy pan Středula tvrdil, že jeho cílem je čtyřicet procent. Chápali jsme i důvody. Nyní jsme však v situaci, kdy jsme na čtyřiceti procentech a pan Středula najednou říká, že chce padesát. To přeci není možné. Až bude na padesáti, tak bude chtít šedesát? Dostáváme se do pozice populismu a může na to doplatit značná část ekonomiky. Čtyřicet procent je korektní a regulérní hranice,“ řekl pro Echo24 Karel Havlíček.
Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové doprovází i skokové navýšení minimální mzdy o 1500 korun, které chce prosadit v lednu příštího roku. Minimální mzda by se tak navýšila na 13 700 korun. Proti tomu vystoupil předseda vlády Andrej Babiš, který požaduje maximální navýšení o tisíc korun. Rozhodl se tak po jednání s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Hanákem. Dle něj je však maximální možné navýšení o 800 korun. „Pan předseda vlády stojí na svém návrhu navýšení o tisíc korun, který prezentoval. A my stojíme na těch osmi stovkách, odbory 1500 a musí se rozhodnout na vládě v září,“ řekl po jednání Jaroslav Hanák.
