Veledůležitý summit: Babiš bude jednat o společných daních a dluhu na 30 let

Veledůležitý summit: Babiš bude jednat o společných daních a dluhu na 30 let
Andrej Babiš a Emannuel Macron na summitu EU. Foto: Foto: Úřad vlády
Domov

PLÁN OBNOVY EU

Vojtěch Šeliga

Evropští lídři jednají na možná nejdůležitějším summitu za poslední roky. Premiéři a prezidenti členských států rozhodují o plánu na obnovu Evropy, který by měl podle návrhu společně zadlužit členské státy až na 30 let. Plán také počítá se společnými daněmi, což by podle kritiků znamenalo největší krok k další integraci EU od Maastrichtské smlouvy, která přinesla euro.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zůstává k návrhu na rozdělení peněz z plánovaného evropského fondu obnovy kritický. Jak pandemie koronaviru dopadla na jednotlivé ekonomiky a jak by se tedy mezi ně měly peníze rozdělit, bude podle něj jasné teprve v příštím roce. Před odletem na summit EU kritizoval i návrh víceletého finančního rámce. Podle něj je problematické, že nadále počítá s určením velké části peněz na zelené projekty. Podle něj by Česko potřebovalo přesunout tyto peníze na investice.

„I když předseda Evropské rady vyslyšel naši hlavní kritiku, tak stále si myslíme, že to je nespravedlivé. Že návrh není spravedlivý a efektivní,“ řekl Babiš. Zdůraznil, že konečné dopady koronavirové krize na ekonomiku ještě nejsou známy, protože na konci roku se očekává zvýšení nezaměstnanosti. „Dopady krize budeme moct spočítat až příští rok,“ řekl.

Poslanecká sněmovna dala minulý týden Babišovi mandát, aby za Českou republiku fond obnovy podpořil. „Premiér Babiš kapituloval na národní zájmy ještě dříve, než začal o tzv. fondu obnovy EU pořádně vyjednávat. Nechal si totiž zejména svými poslanci odhlasovat, že vznik společných evropských daní, ani naše ručení za dluhy EU nejsou překážkou pro souhlas s fondem. Chyba a slabost,“ stěžoval si například ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Bizarní je v tomto tématu chování Pirátů, TOP 09, STAN a lidovců. Domácí schodek a nárůst dluhu ve výši 500 mld. Kč byl pro tuto čtveřici stran nepřijatelný a před pár dny ve Sněmovně hlasovaly proti novele rozpočtu, což samozřejmě kvituji. Ale za pár dní na to s nadšením odkývaly zadlužení EU ve výši 500 mld. eur a naše ručení za dluhy celé EU. Takže domácí dluh 500 mld. Kč vadí a 500 mld. euro EU, za které budeme ručit, nevadí? Co je to za logiku a konzistentní postoj? Pro Brusel zkrátka odmávají tyto strany cokoliv… ODS je naštěstí proti dluhům konzistentní. Myslet si, že se vrátí ekonomický růst do předlužených zemí eurozóny tím, že se zadluží celá EU, je mimořádně hloupá představa,“ dodal.

Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se pokoušejí dojít prezidenti a premiéři členských zemí EU ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Ačkoli se názory unijních lídrů krátce před vrcholnou schůzkou v řadě bodů liší, shodnou se v jedné věci: tlačí je čas.

O balíku určeném k obnově ekonomik se bude vyjednávat společně s příštím sedmiletým rozpočtem evropského bloku v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Z mnoha zemí přitom zní hlasy politických vůdců volající po rychlé shodě, aby státy, regiony či podniky mohly začít peníze čerpat již začátkem příštího roku. „Dosažení dohody bude vyžadovat tvrdou práci a politickou vůli ze strany všech. Nyní je ten pravý čas,“ napsal ve středu večer lídrům v tradičním zvacím dopise na summit předseda Evropské rady Charles Michel.

Fond prosazuje především Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země začátkem července na půl roku převzala unijní předsednictví, se v posledních dnech snaží lídry dalších zemích přesvědčit, že krizový fond je prospěšný pro všechny, a usiluje o dohodu do konce měsíce. Po svém boku má francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se před summitem rovněž vydal vysvětlovat výhody rychlé pomoci některým nepřesvědčeným partnerům. Vedle vůdců dvou největších ekonomik budou v Bruselu nejvíce naléhat na schválení plánu premiéři Itálie a Španělska, jejichž země, nejzasaženější covidovou pandemií, mají být jasně největšími příjemci peněz z fondu.

Částečně pozměnit některé zásadní prvky Michelova vyjednávacího návrhu se naopak budou snažit země, které se staví skepticky ke společnému zadlužování unie. Evropská komise chce peníze do 750 miliardového balíku získat bezprecedentní půjčkou na finančních trzích a představitelé Nizozemska, Rakouska, Dánska, Švédska či Finska vyhlásili, že chtějí co nejmenší společný účet za tento dluh. Proto se podle diplomatů chtějí pokusit snížit celkový balík o desítky miliard a zároveň dosáhnout většího zastoupení úvěrů na úkor grantů. Michelův návrh počítá s tím, že 500 miliard z fondu půjde do zemí ve formě přímých plateb a 250 miliard jako půjčky.

Hledisko nezaměstnanosti je pro ČR nevýhodné

Reprezentanti dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše mají pro změnu výhrady k tomu, že o tom, kolik jednotlivé státy z fondu obnovy dostanou, má spolurozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let. Ta však podle kritiků nezohledňuje, jak silně konkrétní ekonomiku zasáhl koronavirový výpadek. Michel vyšel těmto požadavkům částečně vstříc a téměř třetinu grantů chce na rozdíl od původního plánu komise rozdělit bez ohledu na nezaměstnanost.

Další spor se patrně povede o to, zda a jak svázat čerpání z fondu s respektem k právnímu státu. Kvůli této části Michelova návrhu hrozí vetovat nutnou jednomyslnou shodu maďarský premiér Viktor Orbán, s jehož zemí stejně jako s Polskem vede Evropská komise řízení kvůli porušování unijních hodnot. Zvláště skandinávské a západoevropské státy naproti tomu trvají na co nejdůslednější kontrole toho, aby peníze daňových poplatníků neputovaly do zemí, jejichž vlády by omezovaly demokracii.

Rozdílné názory mají státy i na slevy z rozpočtových plateb pro skupinu ekonomicky silných zemí, které chce Michel v návrhu rozpočtu na období 2021-2027 zachovat. Velkým tématem summitu budou i zvažované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají pomoci splácet dluh. Michel mezi ně chce zařadit poplatek z nerecyklovaných plastů či clo z neekologicky vyráběných produktů.

Summit, na němž budou v rámci prevence šíření covidu-19 lídry doprovázet podstatně menší delegace než obvykle, je naplánován do soboty. Někteří unijní činitelé však nevylučují jeho protažení do neděle, pokud by to bylo k dosažení dohody nutné. Ani sami politici si však většinou netroufnou odhadnout, zda se podaří ke shodě dospět již na této schůzce, nebo zda bude nutná nějaká další.

Související články