Vláda omezuje restaurace podle dojmů, data ukazují na problém na pracovištích

Ačkoliv se vláda svými zákazy zaměřila na restaurace, mezi místy pravděpodobné nákazy stále výrazně vede zaměstnání. Na pracovištích přitom vláda s podporou home office či motivací k testování otálí. Podle dat společnosti Google se ukazuje, že zlepšení situace v listopadu vedlo k výraznému zvýšení pohybu lidí právě na pracovištích. Přítomnost v práci může být přitom podle sociologů spojena s mnohem vyšším nárůstem kontaktů než třeba návštěva restaurací.

Z dat mobility společnosti Google je patrný trend, kdy se během zlepšování koronavirové situace v zemi začalo vyskytovat výrazně větší procento lidí na pracovištích. Zatímco ještě v prvním listopadovém týdnu ukazovala data více než 30% úbytky pohybu na pracovištích oproti stavu před epidemií, k minulému pátku už se pokles pohyboval pouze kolem čtrnácti procent.

V průběhu listopadu a zejména v jeho druhé polovině docházelo například k návratu části dětí do škol či určitým uvolněním, které vyvrcholilo čtvrtečním sestoupením na třetí stupeň protiepidemického systému PES. Trend zvyšování pohybu na pracovišti je však vidět už po prvním listopadovém týdnu v době, kdy se situace v zemi zlepšovala.

To by mohlo naznačovat, že k současnému zhoršování vývoje epidemie mohlo přispět právě navýšení kontaktů mezi lidmi v práci. Vláda kvůli nákazám na pracovištích dlouhodobě vyzývá zaměstnavatele, aby v maximální možné míře využívali home office. Využívání práce z domova se však na podzim podle výzkumu Život během pandemie drží dlouhodobě na výrazně menší hladině než při první vlně na jaře a jeho potenciál je naplněn sotva z poloviny.

Práce z domova se přitom podle výzkumníků jeví jako jeden z klíčových způsobů, jak omezovat mezilidské kontakty. „Když přestanou lidé chodit na návštěvy, do hospody, ubývají jim v našich datech jeden, dva, tři kontakty, když přestanou chodit do práce, je to v průměru kolem patnácti, šestnácti,“ popsal již dříve sociolog Daniel Prokop z P&Q Research. Podle něj by vláda měla firmy k umožňování práce z domova motivovat například odpuštěním některých výdajů.

K tomu však nedochází a vláda odkládá rozhodnutí například i v otázce plné náhrady mzdy pro zaměstnance v koronavirové karanténě. Řada lidí se totiž podle výzkumníků odmítá jít testovat i proto, že by musela pobírat jen 60 % platu. Pro mnoho firem pak může být problém i postavení práce z domova v zákoníku práce. Podle partnera právní kanceláře BDO Legal Lukáše Regece se zaměstnavatel může dostat do sporu se zaměstnancem například kvůli proplácení nákladů za energie či prokazování pracovního úrazu. I proto může být ochota menších firem umožňovat práci z domova nižší, než se předpokládalo, dodal.

Podle výzkumu během listopadu přestala klesat průměrná intenzita kontaktů a naopak mírně vzrostla. Čísla ovlivňuje i to, že je oproti jaru v datech více lidí, kteří mají velké množství kontaktů. „Je to dáno mimo jiné omezenějším využíváním home office, který vede k razantnímu poklesu kontaktů u pracujících ,vysoko-kontaktových‘ jedinců,“ konstatují výzkumníci.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) naopak podle informací z trasování nedochází k velkému šíření nákazy na školách, zatímco na pracovištích se jedná o tisíce případů, za část minulého týdne přibylo v souvislosti se školami asi šest set případů, řekl. „Pořád výrazně, a to o jeden až dva řády, vede informace o tom, že došlo k nákaze v rámci zaměstnání,“ řekl na pondělní tiskové konferenci Blatný. Stále je podle něj i veliká skupina lidí, kteří odmítají možné místo nákazy hygienikům sdělit.

Vláda se ve snaze omezit kontakty rozhodla nečekaně od středy zkrátit provozní dobu restaurací. To však vyvolalo značné rozčarování mezi zástupci restaurací či opozicí. Podle šéfa Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka vláda uplatňuje princip kolektivní viny na více než 30 tisíc restaurací, místo aby potrestala ty podniky, které porušily pravidla.

Podle ministra Blatného byla zjištěna četná pochybení jako nedodržování stanovené zavírací doby či kapacitní limit. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) šlo možná až o tisíce restaurací, jak ale přiznal serveru iRozhlas.cz, vláda přesné počty přestupků nezná. „Nemáme přesné počty, ale bylo to patrné,“ řekl serveru Havlíček s tím, že je zřejmé, že se v pozdějších hodinách vzbuzoval větší mezilidský kontakt.