Bouřlivý rok v průzkumech: sesazení hnutí ANO z „trůnu“ či nástup Roberta Šlachty

Volební rok 2021 zažil v průzkumech několik výrazných posunů a byl značně ovlivněný vládním přístupem k pandemii i silnou koronavirovou vlnou, která se z podzimních měsíců přenesla do těch jarních. Přinesla pak s sebou rekordní čísla úmrtí s covidem i do té doby bezprecedentní restrikce, jako bylo například omezování cest mezi okresy. Přes někdy značné rozdíly v preferencích jednotlivých stran se však průzkumy většinou shodovaly na důležitých trendech. Nejnovější průzkum agentury STEM pak přisuzuje vstup do sněmovny šesti subjektům, na čele s hnutím ANO s 27 % následovaným koalicemi Spolu (21 %) a PirSTAN (17%).

Mezi tyto výrazné trendy lze zařadit zejména výměnu pozic koalice Pirátů a Starostů s hnutím ANO, jeho další propad či také krátkodobý výrazný nástup nového hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Důležitý byl také vstup nových volebních koalic, které se od počátku začaly umisťovat vysoko a na čas obsadily i první pozice.

Při pohledu na delší časové řady agentur STEM, Median či Kantar tak lze vidět například shodný propad hnutí ANO, který začal přicházet s přelomem roku a přenesl se až do jarních měsíců. Hnutí tehdy začalo ztrácet i ve svém volebním jádru, které tvoří zejména seniorní voliči, analytik Kantaru Pavel Ranocha situaci vysvětloval zejména vládním přístupem k pandemii. Voliči od hnutí premiéra Andreje Babiše pak mířili často k SPD, ale také ke koalici Pirátů a Starostů i nově vzniklému hnutí Přísaha, které od počátku začalo svou kampaní hnutí ANO silně připomínat.

V únoru tak průzkumy poprvé ukázaly, že by podle momentální nálady voličů koalice Pirátů a Starostů předběhla hnutí ANO, když vystoupala až ke třiceti procentům, zatímco hnutí spadalo až na hodnoty blízko k dvaceti procentům. V souvislosti s přesuny voličů pak dočasně rostlo i hnutí SPD. S uklidněním situace na konci jara však přišel v průzkumech obrat. Zatímco koalice Pirátů a Starostů začala setrvale klesat a o přeběhlé voliče zjevně přišlo i hnutí SPD, voliči ANO „zapomněli“ na jarní měsíce a hnutí se opět vrátilo na čísla blíž ke 30% zisku. Růst pak pomalu začala naopak koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), ke které také mířily některé hlasy od Pirátské strany, v posledních průzkumech však začala i tato koalice mírně ztrácet.

Dalším shodným trendem, který agentury zachytily, byl rychlý nástup hnutí Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Hnutí se začalo výrazněji zapisovat do průzkumů v jarních měsících a v létě už překročilo pětiprocentní hranici nutnou ke vstupu do sněmovny. Dále však nárůst nepokračoval a podobně jako u dalších stran oscilujících kolem této hranice je postup hnutí nejistý, agentury STEM či Median podle posledních dat naopak zaznamenaly pokles zpět pod pět procent.

Do představy o volební podpoře stran v současnosti agentury příliš jistoty nepřináší. Nejnovější zářijový průzkum agentury STEM pro CNN Prima News ukazuje sice meziměsíční propad hnutí ANO o pět procentních bodů na 27,3 %, stále však drží výrazný náskok a zůstává tak zhruba na číslech, která odhadovaly srpnové průzkumy jiných agentur. Na druhém místě by pak podle STEM byla koalice SPOLU tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s 21,4 procenta, která minule měla 20 procent. Třetí by skončila koalice Pirátů se STAN s výsledkem 17,4 procenta, posledně měla 18 procent. Do Sněmovny by se dostalo hnutí SPD s výsledkem 12,3 procenta, KSČM se 6,5 procenta a hnutí Přísaha s 5,7 procenta.

Agentura Kantar pro Českou televizi pak v září připisuje hnutí ANO také vítězství, ale se ziskem jen 24,5 procenta hlasů, těsně za ním by s 23 procenty skončila koalice Spolu. Třetí by byla koalice Pirátů a STAN, kterou by volilo 20,5 procenta Čechů. Do dolní komory by se podle něj ještě dostalo SPD s 11,5 procenta hlasů. Na pětiprocentní hranici nutné pro zisk sněmovních mandátů by byli komunisté, vládní ČSSD a Přísaha Roberta Šlachty by měly kolem čtyř procent hlasů.

Situace však může vypadat v konečném důsledku zcela jinak. Výzkumy v předvolební době ukazují, že stále zůstává až třetina nerozhodnutých, kteří nakonec k volbám nemusí jít, případně zvolit jinou stranu. Kromě rozdílných výsledků v čele výzkumů pak hrají roli také strany pohybující se kolem pětiprocentní hranice, tedy zejména vládní ČSSD, KSČM či hnutí Přísaha. Ty totiž mohou značně změnit poměry ve skládání pomyslných koalic.

Rozdíly v průzkumech podle ředitele STEM Martina Buchtíka či analytika Pavla Ranochy stojí zřejmě zejména na rozdílech sběru vzorků či metodice. Z odborného pohledu je však podle Buchtíka rozdíl mezi agenturami relativně malý. „Shodují se na vítězi voleb, na pořadí stran, na kolísání okolo hranice pět procent a hlavně je shoda na trendech. Od června vykazují modely jednoznačný trend v růstu hnutí ANO a poklesu koalice Pirátů a STAN i stagnace stran kolem hranice vstupu do Sněmovny,“ řekl deníku Echo24 k rozdílům Martin Buchtík (více jsme o tom psali zde).