Bolestivý kompromis. Návrh „válečného“ státního rozpočtu zjevně nevyhovuje nikomu

STÁTNÍ ROZPOČET

Bolestivý kompromis. Návrh „válečného“ státního rozpočtu zjevně nevyhovuje nikomu
Premiér Petr Fiala (vlevo), mluvčí vlády Václav Smolka a ministr financí Zbyněk Stanjura před pondělním jednání vlády. Foto: Úřad vlády ČR
1
Ekonomika

Jan Křovák

Vláda Petra Fialy schválila v pondělí pozdě večer návrh rozpočtu na rok 2023. Počítá se schodkem 295 miliard korun, což je o 25 miliard více, než o jakém schodku se hovořilo před jednáním vlády. Řada ministrů přitom před jednáním vlády uvedla, že museli tvrdě hledat kompromis. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil kompromis dokonce za „bolestivý“. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poznamenala, že schodek je daleko vyšší, protože ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už do příjmů zahrnul prostředky z daně z neočekávaných zisků, což je opatření, které není legislativně podloženo. Podle ní je Stanjura šarlatán.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun. Že je schodek rozpočtu pro vládu v zásadě negativní, šlo vnímat i z vyjádření premiéra Petra Fialy i ministra financí Zbyňka Stanjury. Fiala uvedl, že je schodek vyšší, než by si přál a představoval, Stanjura řekl, že ještě v lednu by si schodek představoval výrazně nižší. Všichni nicméně hovořili o tom, že válka na Ukrajině a s ní spojené ekonomické problémy nedaly vládě na vybranou.

„Hlavními cíli rozpočtu je pomoc lidem v krizi, zvýšit tempo výstavby dopravní infrastruktury a zvýšit obranyschopnost země. Vláda se ani přesto nevzdává předválečných priorit,“ řekl Fiala s tím, že 295 miliard korun není žádné vymyšlené číslo, které má pouze dobře vypadat, že se vešlo pod 300 miliard korun. „Každá miliarda hraje roli, já bych si představoval nižší čísla. Aby to vypadlo dobře, tak by to muselo být ještě nižší. My nechceme jít cestou vlády Andreje Babiše, která si nechala schválit schodek 500 miliard a pak se chlubila tím, že měla reálný schodek ‚jen‘ 420 miliard,“ řekl Fiala.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu.

„Vláda si je vědoma, co všechno za nestandardní problémy budeme řešit,“ řekl Fiala. Dodal, že jen 200 miliard je celkem vyhrazeno na pomoc občanům v krizi, z toho zmíněných 100 miliard na pokrytí zastropování cen energií. „Přesto poctivě přiznáváme ta rizika, třeba jak bude právě konflikt na Ukrajině pokračovat a jaký vliv to bude mít na ceny energií a tak dále,“ řekl Fiala.

Od členů vlády před začátkem jednání zaznívala opakovaně slova o kompromisu. Mezi nimi byla například ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 069), která nebyla spokojená s tím, kolik peněz pro svou agendu dostala, hovořila mimo jiné o nedostatečném financování české vědy.

Schillerová: Stanjura je šarlatán, jeho rozpočet je nezákonný

Ministr Jurečka řekl, že nynější návrh rozpočtu je „kompromis, který všechny bolí.“ „Rozhodně platilo, že jsme se dívali velmi intenzivně na to, aby schodek rozpočtu nebyl vyšší, než je nezbytně nutné,“ řekl Jurečka při příchodu na jednání vlády. „Pro mě 270 miliard přesně na miliardu nebyla mantra,“ řekl Jurečka.

„Beru to jako kompromis, který bolí nás všechny. Každý resortní ministr tady je v situaci, kdy by si dokázal představit pro svoji resortní kapitolu větší rozpočet. Ale musíme zohledňovat to, že potřebujeme pomoci lidem a firmám v oblasti energií a zároveň nenechat tady po sobě nějaký brutální další dluh,“ řekl Jurečka.

Ministr financí Stanjura označil rozpočet za protikrizový, protiinflační a válečný. Rozpočet kromě samotné ekonomické krize reaguje i na zvýšené nebezpečí v oblasti obrany. Tam se zvýší výdaje na 1,5 procenta HDP, z 88 miliard v roce 2022 na necelých 112 miliard v roce příštím. I on nicméně uvedl, že blízká budoucnost představuje řadu nejistot. „Nejistot je hodně a každý seriózní politik si musí říct, že ty nejistoty jsou. Podívejte se, jaké byly ceny na trzích v červenci,“ řekl Stanjura.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová z opozičního hnutí ANO v pořadu ČT Události, komentáře řekla, že je zvláštní, že se v rozpočtu objevilo 178,5 miliard na příjmové straně navíc oproti návrhu z období před třemi týdny. Stanjura vysvětlil, že bude mít státní kasa tři nové zdroje peněz.

„Budeme mobilizovat příjmy ze státních firem, tedy dividendy ze státních firem, nejen z ČEZu. Tady jde 24 až 25 miliard. Zapojili jsme příjmy z prodeje emisních povolenek, tedy z modernizačního fondů. A v neposlední řadě jde o daně z neočekávaných zisků, tam ale budeme vědět 30. září, co se rozhodne na evropské úrovni,“ řekl Stanjura. Schillerová ale dodala, že je absolutně nepřijatelné, aby počítal se zmíněnou daní z neočekávaných zisků, což je příjem, který není schválen zákonem.

„To je opravdu na vaši rezignaci, to je prostě nepřijatelné, abyste si počítal desítky miliard, které nemáte ani schválené zákonem,“ řekla Schillerová s tím, že Stanjura si „vymyslel virtuálních 150 miliard“, které možná budou schváleny a možná ne, ale to, že nemá legislativně toto opatření podloženo, je podle ní v české historii bezprecedentní. Navíc zkritizovala, že Stanjura nemluvil o tom, jak je do rozpočtu zařazen často skloňovaný úsporný tarif. „Do sněmovny přinesli bianco šek na 130 miliard a to je částka, kterou pan ministr nijak nereflektoval,“ řekla Schillerová. Stanjuru označila za šarlatána.

Už předtím se zase Stanjura opřel do někdejší Babišovy vlády, v níž seděla právě Schillerová. Nynější ministr na tiskové konferenci řekl, že Babišova vláda podepisovala smlouvy na stavbu dopravní infrastruktury, ale nebyly do ní alokovány zdroje ve střednědobém výhledu, takže tam reálně nebyly přiznané výdaje. S tím nyní Fialova vláda musí bojovat.

„Co ale musím říct, že ještě vloni jsme měli na obsluhu státního dluhu 40 miliard korun a teď to je 70 miliard korun. To je nejvíce mandatorní výdaj, kdo jiný by měl platit své dluhy než stát,“ řekl Stanjura s tím, že jde o meziroční rozdíl 30 miliard korun a za toto zvýšení nese vinu nehospodárná politika Babišovy vlády.

Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. V pondělí schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.