FOTO: Čechoslovák pomáhal vztyčit vlajku na Iwodžimě. A stal se součástí nejslavnější válečné fotky

Fotografie, na níž američtí mariňáci vztyčují vlajku Spojených států, se stala jednou z nejslavnějších druhoválečných fotografií vůbec. Za snímkem z 23. února 1945 stojí válečný fotograf agentury Associated Press Joe Rosenthal, který za něj získal později Pulitzerovu cenu. Jedním ze šestice vojáků na fotografii byl i Michael Strank, Čechoslovák ve službách americké armády,  který pár dní po vztyčení vlajky zahynul na ostrově Iwodžima. 

Michael Strank se narodil 10. listopadu 1919 ve spišské vesničce Jarabina v Prešovském kraji. V šesti letech se společně s rodiči odstěhoval do Spojených států, kde později vystudoval střední školu v Pensylvánii. Zatímco na pevninské Evropě už padly první výstřely druhé světové války, v říjnu 1939 se přihlásil do řad americké námořní pěchoty. O pár let později, s hodností seržanta, se zapojil do bojů v Pacifiku proti Japoncům. Jeho bratr, který rovněž vstoupil do armády, skončil na americké letadlové lodi USS Franklin.

Osudným momentem se pro Stranka stal malý, ale strategicky významný sopečný ostrov Iwodžima. Společně s dalšími 110 tisíci vojáky dostal za úkol jej obsadit a vyčistit od Japonců, kterých bylo podle oficiálních pramenů pětkrát méně. I přes početní převahu ale Japonci kladli houževnatý odpor, jelikož z vyhaslého vulkánu Suribači, jedinou dominantou jinak rovinatého ostrova, vytvořili masivní pevnost. Z jejího vrcholku dělostřeleckou palbou odráželi americké útoky. Místo rychlé vítězství trvaly boje 36 dnů a Iwodžima se stala svědkem jedné z nejkrvavějších bitev během tažení v Tichomoří.

Fotka vznikla téměř náhodou

Michael Strank se ale dožil chvíle, kdy mohl stanout několik dní po vylodění na vrcholku hory Suribači. Nezúčastnil se ovšem prvního vztyčení vlajky, které zachytil americký seržant Louis R. Lowery. Nedlouho poté totiž na skupinku slavících mariňáků zaútočili Japonci, kteří se skrývali v tunelech, a jedinou obětí byl Loweryho fotoaparát. Ten proto sestoupil dolů se zachráněným filmem a cestou potkal fotografa z Associated Press, Joea Rosenthala. Ten se chtěl otočit a odejít, jelikož již prošvihl historický okamžik, nakonec se ale nechal Lowerym přemluvit.

Rosenthal společně s dalšími reportéry cestou na Suribači potkal Stranka a další mariňáky, kteří zrovna natahovali telefonní kabely a následně jim posloužili jako doprovod. Na vrcholku měli společně s dalšími vojáky pomoct vyměnit americkou vlajku za větší, jelikož tu první si vyžádal velitel druhého praporu Chandler Johnson jako památku na boj o ostrov.

Fotograf AP chtěl vyfotit vztyčení vlajky ze svahu, rychle tedy začal skládat na sebe několik kamenů a pytel s pískem, aby na něj mohl následně vylézt. Při nastavování clony a krátké konverzaci s kameramanem si ale koutkem oka všiml, že Strank a další vojáci již pomalu zvedají vlajku a během okamžiku může propást svou jedinečnou šanci. Rychle tedy začal fotit a zmáčknutím spouště vytvořil jednu z nejslavnějších válečných fotografií v historii, za kterou později získal Pulitzerovu cenu. Na fotografii se kromě rodáka z Československa objevili také Ira Hayes, Harold Schultz, Franklin Sousley, Rene Gagnon (který přinesl druhou vlajku na vrchol) a Harlon Block.

Zvěčněn na fotografii i památníku

Nedlouho po poté ovšem Stranka postihl smutný osud. Jeho jednotka se 1. března 1945 dostala pod těžkou palbu, když se snažila vyčistit zbytek ostrova od zbylých japonských vojáků. Při plánování dalšího postupu Stranka nešťastnou náhodou zasáhl dělostřelecký šrapnel z americké lodi, který ho na místě zabil. Zemřel ve věku 25 let a šlo o prvního padlého ze šestice vojáků, kteří vztyčili vlajku na Iwodžimě.

Jeho kolega (a rovněž voják z fotografie) Harlon H. Block následně převzal velení nad jednotkou a zahynul v týž den, když ho zasáhla střela z japonského minometu. Některá svědectví nicméně tvrdí, že oba dva vojáky zabil americký šrapnel. Osvobození Iwodžimy se nedožil ani Franklin Sousley, kterého zastřelil japonský sniper 21. března. Zbytek „vlajkonošů“ se dočkal konce druhé světové války.

Michael Strank je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově poblíž Washingtonu, stejně jako řada dalších padlých amerických vojáků, veteránů i amerických prezidentů včetně Johna F. Kennedyho. Nedaleký Památník americké námořní pěchoty, který byl odhalen tehdejším prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem, vycházel právě ze slavného Rosenthalova snímku. Součástí sousoší je tedy i Strank.

V roce 2008 se zjistilo, že Strank nebyl rodilým Američanem, nýbrž získal americké občanství v roce 1935 skrze naturalizaci svého otce. Nikdy ovšem neobdržel úřední dekret. Ten získal až posmrtně, když na skutečnost upozornil americký voják Matt Blais, který pracoval na americké ambasádě na Slovensku. Při ceremonii u Památníku námořní pěchoty 29. července 2008 tak oficiálně převzala nejmladší sestra Michaela Stranka, Mary Pero, listinu potvrzující americké občanství jejího slavného bratra.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Nenechejte ze mě udělat blázna. Jan Zajíc se jako pochodeň č. 2 upálil po vzoru Palacha

Sloužili říši. Důchod z Německa pro kolaboranty i vojáky dostávájí stále 2 tisíce lidí, také v Česku