1 komentář

Návrat do Čapího hnízda

komentář

Před šesti lety přijelo do Česka šest europoslanců a nečekaně způsobili poprask, ze kterého se země dosud nevzpamatovala. Byla to ona delegace, jejíž členkou byla také poslankyně Ingeborg Grässleová z německé CDU. A právě ona Čechům oznámila, že dotace zhruba dvou milionů eur na Farmu Čapí hnízdo ministra financí Andreje Babiše (ANO) odporuje evropským předpisům. „S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě,“ oznámila tehdy. Teď se návštěva europoslanců z kontrolního výboru opakuje, v jejím čele je opět německá poslankyně, Monika Hohlmeierová, dcera legendárního bavorského premiéra Franze Josefa Strausse. Očekávání jsou větší než u skromné delegace v březnu 2014.

Co způsobila Ingeborg Grässleová

Na výroky Ingeborg Grässleové tehdy okamžitě reagovala politická elita včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který tehdy vyzval svého prvního zástupce Babiše, ať přestane s podnikáním a prodá svůj podnik Agrofert, aby se mohl plně věnovat povinnostem ministra financí, například důsledné kontrole eurodotací. Vicepremiér Babiš takové nápady rezolutně odmítl. „Já nepodnikám, já jsem majitel sta procent akcií Agrofertu a nepodnikám,“ prohlásil a ještě doplnil: „A možná pan premiér netuší, co to je, podnikat, tak v tom je ta kontroverze.“

Od té doby uběhlo hodně vody a podnět návštěvnice Prahy z března 2014 žije vlastním životem. Peníze za Čapí hnízdo se vrátily do bruselského rozpočtu. Policie obvinila Babiše z podvodu a státní zástupce se už třetí rok rozhoduje, jestli případ pošle soudu. Babišův střet zájmů několikrát potvrdila Evropská komise, před měsícem tento výklad podpořil také český Ústavní soud. V Česku dokonce vznikl nový zákon o střetu zájmů, jen vládní úřady včetně ministerstva spravedlnosti dosud váhají s tím, jestli na jeho základě znovu vyzvat premiéra, aby skončil s podnikáním. Místo toho jménem České republiky žalovali Evropskou komisi, že chce na základě premiérova střetu zájmů krátit dotace Agrofertu.

„V Německu platí ministerský zákon, který takovou konstrukci zakazuje. Pokud by si to u nás člověk, který pobírá veřejné peníze a současně o veřejných penězích rozhoduje, přesto dovolil a veřejné peníze inkasoval nějakou oklikou, musel by okamžitě odstoupit,“ řekla před šesti lety poslankyně Grässleová, ovšem do pokladny Babišovy firmy dodnes proudí dotace ve výši 1–2 miliardy korun ročně.

Čas najít řešení

Minulá návštěva europoslanců se stala epochální událostí, protože stanovila jeden z rozměrů budoucího vládnutí. Těžko si tolik slibovat od současné návštěvy, ovšem o tom, že nebude úplně marná, svědčí sám premiér, který před návštěvou vysoko postavené političky jednoduše utekl.

Výprava Moniky Hohlmeierové může snadno najít smysl v tom, že zhodnotí, co se za posledních šest let změnilo. Právě na výzvu předchozí delegace se do značných detailů podařilo zmapovat, jak střet zájmů v Česku funguje a jak se v jeho důsledku zneužívají dotace. Také se ukázalo, že vlivní politici a magnáti pouhé zprávy o svých nepřístojnostech ignorují, případně se snaží jejich důsledky obcházet, což místní úřady tolerují. Tyto zkušenosti mohou být cenné i při popisu obdobných případů v jiných zemích. Nikdo europoslancům nebrání, aby tentokrát navrhli, jak zneužívání dotací v současné podobě zastavit.

Jako minule by stačil nenápadný návrh, který by však mohl mít závažné důsledky. Nemá smysl něco radit, ale stačil by i takový detail, jakým je výzva Evropské komisi k lepší evidenci příjemců dotací. To by znamenalo sečíst dotace firem z jednoho holdingu. Samy o sobě nežádají o gigantické částky, ale celý holding už dostává miliardy. Tím se mimo jiné odpoví na otázku, jestli je Babišův Agrofert opravdu největším příjemcem dotací v Evropě, anebo jestli se v některých zemích za desítkami menších firem přece jen neskrývá nějaký jeho konkurent. Třeba i tato informace si vynutí reakci na evropské úrovni.

 


/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více