Český scénář válečné ekonomiky. Deset stupňů regulace v případě výpadku ruského plynu

RUSKÝ PLYN

Český scénář válečné ekonomiky. Deset stupňů regulace v případě výpadku ruského plynu
V tuzemských zásobnících je podle ministerstva průmyslu přibližně 490 milionů metrů krychlových plynu, při současných spotřebách zásoba zhruba na měsíc. Foto: Shutterstock
1
Domov

Záviš Dobiašovský

Uzavírání továren, podniků i navazujících řetězců, růst nezaměstnanosti i drastické dopady do ekonomiky. Takový by v případě vypnutí ruských plynovodů hrozil Česku scénář podle analytika Jiřího Gavora. Na případný krizový stav podle ministerstva průmyslu myslí „jasně nadefinovaná“ legislativa. Ta počítá s deseti stupni regulace odběratelů plynu, v tom prvním se míří na zákazníky, kteří mohou přejít na jiná paliva, v posledním už plyn dostávají pouze domácnosti a kritická infrastruktura.

Hrozbou odstřižení Evropy od plynu překvapil podle Gavora ruský prezident Vladimir Putin zřejmě i vlastní občany a podnikatele, Evropu se mu podařilo dokonale zaskočit. Rusko však podle něj může využít nátlak skrze plyn spíše krátkodobě, v dlouhodobém měřítku „tahá za kratší konec“ z ekonomických důvodů.

„Evropa v tom krátkém pohledu, dejme tomu tento rok – kritická je zejména topná sezóna 2022/2023 – nemůže najít náhradu v plném rozsahu, znamenalo by to trochu přechod do válečné ekonomiky. Nejde jen o otop, v první řadě bychom opravdu museli raději dříve než později přistoupit k uzavírání některých průmyslových podniků,“ řekl deníku Echo24 analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor s tím, že nejde o zavření jedné či dvou továren, ale i celého navazujícího řetězce, což by vedlo nejen k poklesu HDP, ale i význačnému růstu nezaměstnanosti a potenciálně i potřebě kompenzací.

Na krizové situace myslí vyhláška o stavu nouze. „Případným vyhlašovatelem stavu nouze by byl provozovatel přepravní soustavy, společnost NET4GAS. NET4GAS by se řídil vyhláškou energetického zákona. Při omezování dodávek by se postupovalo podle jednotlivých odběrových stupňů, kterých je 10,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.

Odběrové stupně vyhlášky jasně definují, které skupiny zákazníků a v kterém stupni postihuje regulace dodávek plynu. Skupiny se pak dělí podle velikosti roční spotřeby či dalších specifik. Například v prvním stupni by tak došlo pouze k omezení dodávek odběratelům, kteří mají možnost přejít úplně či částečně na jiné palivo. „V posledním regulačním stupni by byl plyn dodáván pouze domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice,“ dodal Srnka.

V případě domácností by tak podle Gavora mohla nastat spíše samoregulace. „Je tu samozřejmě ekonomický tlak, plyn by byl velice, velice drahý, násobně – ačkoliv by tam zřejmě nastoupila nějaká kompenzace, regulace, i tak by to byla drahá komodita,“ dodal Gavor.

Podle ministerstva průmyslu nicméně zatím zůstává situace stabilní, v tuzemských zásobnících je přibližně 490 milionů metrů krychlových plynu, při současných spotřebách zásoba zhruba na měsíc. „Reakce na možné výpadky bude kombinovat několik přístupů. Prvním z nich je diverzifikace dodávek plynu i přepravních tras. Norské dodávky podle předběžných informací mohou zajistit přibližně čtvrtinu tuzemské spotřeby. Základem takového scénáře je společný postup na úrovni EU,“ dodal Srnka s tím, že ministerstvo zároveň jedná s dalšími státy ohledně LNG.

Česko odebíralo plyn z Norska do roku 2017, kdy od něj ustoupilo z ekonomických důvodů. „V té době byl dostatek levného plynu na komoditních burzách,“ dodal Gavor. Nyní tak Česko odebírá ze 100 % ruský plyn. Ačkoliv ministerstvo mluví o diverzifikaci, podle Gavora by najít skutečnou náhradu trvalo minimálně tři roky. V případě vypnutí plynu by se tak podle něj Evropa musela na čas naučit žít se zbylými 60 % plynu, které má k dispozici odjinud.