Odstrašující příklad digitalizace. Český systém očkování má stále chyby, zdržuje praktiky

Nekomunikující systémy, nevyhledatelní pacienti a hrozivé množství administrativy. Takto popisují první týden s centrálním rezervačním systémem (CRS) praktičtí lékaři, kteří od začátku března mohou očkovat své pacienty proti covidu-19. Se systémem se museli seznamovat za chodu – dříve do něj nebyli vpuštěni a mnozí propojili software až začátkem tohoto týdne. Navíc jejich práci zdržuje fakt, že systém neumí efektivněji pracovat s daty, praktici tak musí ručně několikrát vyplňovat velké množství údajů. Přitom zvládnutá digitalizace zdravotnictví je dle mnohých jedním z klíčů k rychlému očkování.

Asi čtyři tisíce praktických lékařů mají od 1. března přístup do rezervačního systému. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale pro praktiky určitou komplikací, že musí kvůli nedostatku vakcín nejprve registrovat pacienta, a teprve poté dostanou přidělenou vakcínu. Registrace měla v první den podle něj chyby, systém nekomunikoval se softwary, které lékaři používají, a nedokázal ztotožnit některé pacienty. Ty se pak doktorům nepodařilo do systému zapsat. Stejnou zkušenost potvrdil redakci Echo24.cz i předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha.

„Hlavní problém je v nepřátelskosti systému: zadávání trvá dlouho, často má problém najít pacienty u jiných pojišťoven než VZP (problémy v registru pojištěnců, které známe už dávno) a tak podobně. Zásadní nedostatek je i to, že systém, jak jsme už zvyklí z dob e-neschopenky, nebyl čas vyzkoušet. Na začátku března jsme do něj byli puštěni a hned jsme museli začít registrovat pacienty. Až nyní po týdnu se podařilo systém propojit s některými ambulančními softwary a např. e-zprávou. Být dříve zkušební verze, toto mohlo být připraveno dopředu… Ale u nás se vše řeší až zpětně,“ popsal Mucha serveru Echo24.cz.

Průměrně má praktický lékař v kartotéce okolo 1800 pacientů. Následně musí zjistit, kteří z nich v dané věkové kategorii si přejí být u něj očkováni, a kontaktovat je. Problém ale je, že musí všechny zájemce po jednom zadat do informačního systému infekčním nemocí (ISIN) se všemi osobními údaji, podle rodného čísla aktuálně vyhledat nejdou. „Pokud tyto údaje bezchybně zadá, dostane se konečně do profilu pacienta. Provede registraci k očkování a zařazení na očkovací seznam. Poté se může pustit do vyhledávání dalšího pacienta a tak pokračovat až do noci. ISIN je přes den přehlcený a velmi pomalý, takže většina praktiků vyplňuje údaje po večerech ve svém volném čase,“ popsali Mladí praktici zdlouhavý administrativní proces.

Již nyní jsou proto přetíženi, navíc hrozí, že přebujelá administrativa odradí mnoho jejich kolegů od očkování. „Prostě jim na to v současné době nezbyde čas. Stále léčíme své pacienty, vystavujeme karantény, izolace, často i trasujeme nehledě na běžnou agendu, která zůstává státu. Všichni pacienti, jejichž praktik se rozhodne neočkovat, pak musí hledat jinde. Apelujeme proto na maximální možné zjednodušení celé administrativy. Proč se pacient do CRS (resp. očkovacího centra) může registrovat sám a k praktickému lékaři nikoliv? Proč nelze vyhledat pacienta jen podle rodného čísla?“ dožadovali se odpovědi lékaři.

„Jako v pravěku“

Nejsou to jen praktičtí lékaři, kdo upozorňují na chyby a nedostatky CRS. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta například doporučil seniorům, kteří se již dříve registrovali a zatím jim stále nepřišel PIN pro rezervaci očkování, aby se do centrálního systému registrovali znovu. „Bohužel jsou v systému chyby, které neumíme ovlivnit,“ dodal Půta. Z hlediska architektury je špatně také to, že rezervaci systém neumožňuje stornovat, i když je nahrazena očkováním u praktického lékaře.

Podle krajského koordinátora Jiřího Lučana se v CRS objevovaly další chyby – například se v něm nacházeli lidé, kteří již očkovaní byli. Problém se pak řešil již na centrální úrovni. „Pokud se během 15 dnů ukáže, že to nefunguje, tak na konci března bude mít Zlínský kraj svůj vlastní systém,“ řekl deníku Právo zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).

V neposlední řadě také platí, že samotný proces registrace je pro seniory příliš komplikovaný. „Problémy v registracích do CRS neumím úplně vysledovat, ale obracejí se na nás i na naše call linky občané o pomoc. Většina problémů pramení z toho, že se jedná o převážně o seniory, kteří se přesně neorientují ve způsobu, jak se dostat až k termínu očkování,“ vysvětlil redakci Echo24.cz liberecký radní pro zdravotnictví Vladimír Richter (ODS).

Na konto české úrovně digitalizace se podle europoslance Alexandra Vondry vyjádřil i jeden z výrobců, společnost AstraZeneca. Podle britsko-švédské firmy míra moderních technologií, digitalizace zdravotnictví a práce s dostupnými daty výrazně přispívá celkové rychlosti očkování. „Řekli mi, že je to rozdílová záležitost, především rychlá práce s daty. Tady je to úplně v pravěku,“ okomentoval Vondra v únoru schůzku s výrobcem vakcín.

Oblast digitalizace čelí už delší dobu kritice – vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) má na kontě nefungující weby, padající systémy i vyhořelé servery. A tam, kde státní správa nestačí tempu, se snaží vyplnit díru soukromé iniciativy; přehled volných míst na očkování proti covid-19 si nyní lidé mohou prohlédnout například na webu ockovani.opendatalab.cz, který vznikl z pracoviště Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) a firmy Profinit. ,,Cílem aplikace je nabídnout občanům ČR rychlý přehled o volných kapacitách, který dosud nebyl nikde dostupný,“ uvedla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková. Samotný web přitom vychází z dat, které má ministerstvo zdravotnictví k dispozici. Po takové funkci volali zájemci o očkování i experti již dříve.

Nejrychleji očkujícím státem je stále Izrael. Klíčovou úlohu v rychlé vakcinaci podle poradce izraelské vlády v boji s koronavirem, profesora Rana Balicera, sehrála právě plná digitalizace zdravotního systému. Posloužila k identifikaci cílové skupiny, která byla přizvána k očkování pomocí registrační aplikace. Se seniory se naopak spojila call centra. Pozvání k druhému očkování lidé dostali automaticky po první vakcíně. Důvodů, proč se Izraeli daří rychle očkovat, je kromě digitalizace také dostupnost vakcín, relativně malá populace, krátké vzdálenosti, efektivní distribuční síť, cílená komunikace či flexibilita. „A snažili jsme se také veřejnosti říkat věci tak, jak jsou. Když jsme něco věděli, řekli jsme to, když jsme nevěděli, tak jsme to přiznali,“ řekl Balicer.