Budovy terezínského ghetta se rozpadají. Ostudného stavu památky si všímají i v zahraničí

Nejrozsáhlejší památka na holocaust na území Česka, někdejší židovské ghetto a tranzitní tábor v Terezíně, se nyní rozpadá především kvůli zanedbané údržbě. Městu chybí finanční prostředky na záchranu chátrajících objektů, rozpadlé střechy Žižkových kasáren si všimli i ve světě, reportáž o tom natočila například BBC.

Objekt Žižkových kasáren převzalo město od armády v devadesátých letech v opotřebovaném stavu a provádělo jen minimální údržbu. ,,V roce 2017 přišla vichřice, to už část střechy nevydržela a ulítla. Loni se ještě propadla,“ popisuje stav objektu Robert Czetmayer, vedoucí Odboru rozvoje, výstavby a správy majetku města. Přestože se město snaží střechu postupně opravovat, nemůže si tak drahou záležitost dovolit. ,,Oprava objektu by přišla na půl miliardy až miliardu korun,“ řekl Czetmayer.

,,Když odešla armáda, odešel největší zaměstnavatel a město ztratilo 75 procent obyvatelstva,“ vysvětlil pro BBC Jiří Hoffman z terezínského informačního centra. Ve městě nyní bydlí necelé 3 tisíce lidí. ,,S poklesem obyvatelstva došlo k poklesu příjmů. Takže město o velikosti vesnice s odpovídajícím rozpočtem se momentálně stará o obrovský majetek v řádech miliard a logicky nemá na tu údržbu,“ dodal.

,,Pokud se budova Žižkových kasáren neopraví maximálně do dvou let, jak spočítali statici, hrozí, že objekt budeme nuceni z bezpečnostních důvodů zbourat,“ řekl Czetmayer. Objekt obklopuje užitná část města, chátrající budova tak pro občany představuje riziko úrazu. ,,Já si však myslím, že ke zbourání nedojde, město by přišlo o významnou část,“ dodal.

Kdyby došlo na demolici Žižkových kasáren, podle Czetmayera by Terezín pokračoval sice dál, ale město by přišlo o symetrii a svojí jedinečnost. Důležitá je však i historie, kterou sebou terezínské objekty nesou. ,,Tyto zdi, tyto budovy jsou důkazy. Bez důkazů jako by se holocaust nestal,“ upozornil v BBC na nutnou záchranu Simon Krbec z terezínského Centra studií genocid.

Během druhé světové války bylo do Terezína transportováno kolem 150 tisíc Židů. Samotné ghetto si vyžádalo 35 tisíc obětí, lidé umírali hladem a ve městě bez pořádné zdravotnické pomoci panovala řada nemocí.

Nacisté však Terezín používali také pro svou propagandu před inspektory Červeného kříže. Vězně nastrojili a donutili je předstírat, že v ghettu vedou šťastný a plnohodnotný život, takový, který se jim za zdmi města nedostane. O idylce v ghettu natočili dokonce i propagandistický film. Avšak „herci“, kteří ve filmu účinkovali i samotný režisér, nakonec skončili v osvětimských plynových komorách.