Odchod do důchodu se musí oddálit, tvrdí experti. Sanace systému ale není jen o věku

DŮCHODOVÝ SYSTÉM

Odchod do důchodu se musí oddálit, tvrdí experti. Sanace systému ale není jen o věku
Důchodový systém nezachrání jen pozdější odchod do důchodu, shodují se experti. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Jan Křovák

Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, omezení možnosti předčasných důchodů a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům. Takto plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) sanovat důchodový systém. Na MPSV vznikl pracovní návrh, který jako variantu uvádí postupné zvýšení věku odchodu do penze až na 68 let. Jurečka zároveň připouští, že se vláda bude muset vrátit k možnosti zvyšování daní. Ministerstvo chce podle vyjádření pro deník Echo24 předložit v druhé polovině příštího roku důchodovou reformu.

Z pracovního návrhu MPSV vyplývá, že by se hranice věku odchodu do důchodu mohla posunout až na 68 let. Podle vyjádření šéfa komunikace ministerstva Jakuba Augusty pro Echo24 je návrh stále skutečně pracovní a legislativní proces zatím neběží, experti nicméně i tak hovoří o tom, že se stropem se bude muset hýbat, má-li být důchodový systém udržitelný. V posledních týdnech v tomto smyslu navíc hovoří i vládní koalice, včetně premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) a také ministra práce Jurečky. Ti mluví i o tom, že na důchodové reformě se musí najít alespoň rámcová shoda s opozicí.

Jak už informoval ve čtvrtek deník Echo24, ke změně hranice pro odchod do penze by nedošlo skokově, ale postupně rychlostí jeden měsíc za rok. Přes úroveň 65 let by se podle výpočtů začal překlápět počínaje rokem 2034 a na 68 let by se strop zmíněným tempem dostal v roce 2070. Počet starobních důchodců bude kulminovat kolem roku 2058, kdy by jich mělo být kolem 3,1 milionu. Na jednoho penzistu připadne v této době 1,66 občana ve věku 21 až 64 let.

Důchodový systém v Česku je pod velkým tlakem. Jen letos byly důchody třikrát valorizovány, další zákonné zvýšení přijde v lednu a i v roce 2023 se očekávají mimořádné valorizace. Příští rok si bude vláda muset půjčit 63 miliard a podle ministra Jurečky se situace rapidně zhorší ve 30. letech tohoto století. „Důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ řekl ministr.

Pro srovnání v devadesátých letech se penze vyplácely zhruba 1,7 milionům seniorů. Dnes je příjemců skoro o polovinu víc a jejich počet se o další statisíce zvýší po roce 2030, kdy do důchodu odejde generace takzvaných „Husákových dětí“. Pokud se systém nezmění, padne v polovině století na penze 13 % českého HDP, odhaduje Národní rozpočtová rada (NRR). Podle odborníků se nabízí dvě varianty, zmíněné zvýšení věku odchodu do penze a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům. Nejvíce by systému pomohla kombinace obou výše zmíněných opatření. Obecně ale Národní ekonomická rada vlády (NERV) i zmíněná NRR a další experti uvádí, že se věk odchodu do důchodu bude muset zvyšovat.

Podle ekonoma CERGE-EI Filipa Pertolda pozvolné posunutí důchodového stropu na 68 let nejen nutnou, ale i proveditelnou variantou. „Pro mě je to minimum i maximum možného. Je to velmi mírné a dává to signál, že důchodový věk 65 není udržitelný. Je důležité, aby lidé dostali kredibilní signál, že budou pracovat déle. Alternativou k tomu jsou ještě nižší důchody,“ řekl ekonom pro byznysovou rubriku serveru Seznam Zprávy. Podobně hovořila i ekonomka Lenka Kohoutová, která radí ministru Stanjurovi a v „komisi“ zastupuje právě ministerstvo financí, je pozvolné zvyšování důchodového věku výše popsaným tempem nevyhnutelné.

I nyní se důchodový věk postupně navyšuje, dokonce svižněji, než navrhuje výše popsaný materiál MPSV. Věk dožití sice v Česku také roste, ovšem věk dožití ve zdraví neroste tak rychle. Jurečka proto dlouhodobě zastává názor, že ne všichni by měli odcházet do penze stejně staří. Pokouší se se svým týmem nadefinovat seznam náročných profesí, které by měly nárok na dřívější penzi.

Navyšování věku odchodu do důchodu nicméně podle expertů samo o sobě deficit důchodového účtu nevyřeší. Každý rok, o který půjdeme do penzí později, sníží výdaje důchodového systému jen zhruba o půl procenta HDP. Dalším možným nástrojem je podle MPSV relativní snižování penzí pro budoucí důchodce. Nejde o snižování absolutní výše penzí, ale o snižování relativních důchodů vůči mzdám. Za letošní rok díky vysoké inflaci a pomalejšímu růstu reálných mezd, tvoří průměrný důchod přes 43 procent hrubé mzdy. Letos byly důchody již třikrát valorizovány, další valorizace přijde v lednu a i v příštím roce se očekává nejméně jedno mimořádné navýšení penzí.

Pracovní tým MPSV ve svém návrhu připravuje variantu, že by saldu důchodového systému mohlo snížení náhradového poměru v letech 2026 až 2034 celkem o osm procent, ve výsledku by tedy poměr byl zhruba na 39,5 procenta průměrné mzdy. Podle odborníků by ani toto nebyla tak drastická změna, pokud by byla dopředu správně komunikována a lidé by se na situaci mohli připravit.

Augusta pro Echo24 uvedl, že platí, že ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti. „Nyní probíhají jednání na odborné úrovni, například v rámci poradního týmu ministra Jurečky nebo NERVu,“ řekl Augusta. MPSV podle něj vyčísluje dopady v krátkém, středním i dlouhodobém horizontu a zjišťuje veškeré potřebné podklady, aby podrobně mohlo posoudit potenciál těchto opatření právě směrem k posílení finanční udržitelnosti. „Případné další kroky se mohou objevit v rámci debat nad celkovou podobou důchodové reformy. Tu chceme předložit v druhé polovině příštího roku,“ dodal Augusta.

Odchod OSVČ do důchodu a omezení předčasných penzí

Hlavní ekonom Deloitte David Marek na svém Twitteru uvedl, že „reformovat“ důchody zvyšováním věkové hranice pro starobní důchody a snižováním náhradového poměru je „asi podobně intelektuálně náročné rozhodnutí jako zavření okna a přibalení deštníku při odchodu z domova, když prší.“ Systém má ale další zásadní problémy, stejně jako výhled rozpočtů na další roky jako celků. Problémem jsou podle řady odborníků dlouhodobě nízké odvody živnostníků, jejichž první porevoluční generace brzy půjde do penze a systém bude dál zatížen.

Podle Jurečkova poradce pro důchodovou reformu a ekonoma Štěpána Jurajdy je potřeba zpomalit zvedání důchodů a naopak pokračovat v navyšování věku odchodu do důchodu. Zásadní je podle něj také skutečně zvýhodnit přesluhování, o čemž hovořil také sám Jurečka. Navíc se v posledních týdnech hovoří o tom, že za nastalé situace častých valorizací se vyplatí lidem za určitých okolností jít do předčasného důchodu. To je podle Jurajdy také špatně. Z informací MPSV vyplývá, že kvůli zmíněným mimořádným valorizacím požádalo za poslední dva měsíce o předčasný důchod asi 40 tisíc lidí, do konce roku jich pak má být až 100 tisíc.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ve vyjádření zaslaném deníku Echo24 uvedl, že růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Průměrný důchod by měl činit přibližně 19 500 korun, jak vyplývá z podkladových materiálů, které připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. „Letošní rok se zcela vymyká. Rapidní inflace totiž ze zákona vede k dvojí mimořádné valorizaci důchodů, zatímco růst mezd inflaci zdaleka pokrýt nestačí. Letošní výsledky však nevypovídají o dlouhodobé úrovni reálných příjmů. Tu samozřejmě ekonomicky aktivní lidé mají zpravidla vyšší než penzisté,“ uvedl Kovanda s tím, že zvyšování věku odchodu do důchodu je v Evropě již zcela běžným nástrojem.

Jurajda řekl, že pokud se reálné mzdy propadají, tak by se to mělo reflektovat i ve valorizacích. Valorizace by měly být nastaveny tak, aby v případech náhlých nárůstů inflace či cen energií víc chránily nízkopříjmové důchodce, tedy aby navyšovaly základ a ne zásluhovou složku, jako je tomu teď. „Dále by nastavení valorizací společně s nastavením dalších parametrů důchodového systému nemělo motivovat k předčasným žádostem o důchod, jak je tomu v dnešní situaci. To jsou nevhodné vlastnosti současného nastavení, kterým by se vládní koalice měla věnovat,“ dodal.

Někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok se ve vysílání České televize také opřel do důchodového systému. „Žasnu, co se týče třeba důchodového systému, on nebyl stavěn na valorizaci třikrát za rok, ale teď se ukázalo, že valorizace úplně deformuje výpočet předčasných důchodů. Místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a ucpalo to díru, tak v televizi vystupují úředníci a říkají, aby lidé přišli a přihlásili se o tisícikorunu k důchodu. Ten vyšší důchod budeme platit všichni, zejména naše děti, dalších 50 let. Co to je za zodpovědné vládnutí? To je přece úplně mimo,“ řekl Rusnok.

Ekonom Ladislav Krištoufek z Fakulty sociálních věd UK navíc na svém Twitteru uvedl, že realita je taková, že bez posunu k ekonomice služeb a vyšší přidané hodnotě systém kompletně stabilizovat nepůjde. Lidé pracující v takové ekonomice přispívají do systému podle něj větším dílem. „Jako bonus modernizované ekonomiky nám ubudou fyzicky náročné profese, tedy ani zvyšování věku odchodu by nemuselo být tak problematické. Není na tom nic objevného, nepotřebujeme na to stou a první komisi pro důchodovou reformu. Udržitelný důchodový systém je pozitivní externalitou modernizace, restrukturalizace a otevřenosti ekonomiky jako takové. Nečekejme na zázračný vzorec, či zázračný pilíř. Neexistuje,“ dodal ekonom.