Věk odchodu do důchodu se může posouvat až na 68 let, MPSV připravuje plán

DŮCHODOVÝ SYSTÉM

Věk odchodu do důchodu se může posouvat až na 68 let, MPSV připravuje plán
Věk odchodu do důchodu se může zvýšit až na 68 let, podle expertů je zvýšení hranice nezbytné. Foto: Shutterstock
1
Domov

Jan Křovák

Věk odchodu do důchodu se musí zvyšovat, je to nevyhnutelné. Dlouhodobě na to upozorňují ekonomové, v poslední době se začínají připojovat členové vlády Petra Fialy (ODS), včetně premiéra samotného. Pracovní návrhy ministerstva práce a sociálních věcí uvádí, že by se postupem času měla hranice odchodu do penze dostat až na 68 let. Nebude to však hned, lidé musí mít podle expertů čas se připravit na to, že budou pracovat déle. MPSV pro Echo24 uvedlo, že vyčísluje dopady v krátkém, středním i dlouhodobém horizontu, aby mohlo posoudit potenciál těchto opatření směrem k posílení finanční udržitelnosti.

O zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu se mluví již dlouhodobě. Přispívá k tomu fakt, že česká společnost stárne a seniorů postupně přibývá. Lidé nad 65 let nyní tvoří pětinu obyvatel republiky. Věk pro odchod do důchodu se zatím každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze v necelých 64 letech a ženy podle počtu dětí dřív. Vláda důchodový věk v předminulém volebním období zmrazila na 65 letech.

Změna pravidel pro důchodce je jedním z opatření, které vládě předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ta navrhuje zvýšit věk odchodu do penze. V případě penzijního systému se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Česko nemůže debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu vyhnout. Ministr Stanjura ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem. Podobně již hovoří i premiér Fiala, který řekl, že by chtěl reformu, která se bude těšit shodě v širokém spektru, aby dlouho vydržela.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. „Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ řekl ministr. Pro srovnání v devadesátých letech se penze vyplácely zhruba 1,7 milionům seniorů. Dnes je příjemců skoro o polovinu víc a jejich počet se o další sta tisíce zvýší po roce 2030, kdy do důchodu odejde generace takzvaných „Husákových dětí“.

MPSV má nyní připraven pracovní návrh, z něhož vyplývá, že věk odchodu do penze by se mohl v budoucnu zastavit až na 68 letech. A taky, že nově připsané důchody by se příštích několik roků po sobě mohly ve vztahu k průměrné mzdě postupně a nepatrně snižovat. Na materiál upozornil server Seznam Zprávy. Experti MPSV v něm kalkulují, jakým způsobem by se různé změny v nastavení snížily deficit důchodového systému.

Jednou z variant je postupně zvyšovat věk odchodu do penze ze současných 65 let až na hranici 68 roků. K této razantní změně by nedošlo najednou, naopak by se zvedal postupně o měsíc za rok. Přes úroveň 65 let by se podle výpočtů začal překlápět počínaje rokem 2034 a na 68 let bychom se zmíněným tempem dostali v roce 2070.

Vedoucí oddělení komunikace MPSV Jakub Augusta pro deník Echo24 uvedl, že v současnosti zatím neběží legislativní proces. „Platí ale, že ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti. Nyní pouze probíhají jednání na odborné úrovni, například v rámci poradního týmu pana ministra Jurečky nebo NERVu,“ řekl Augusta.

„MPSV vyčísluje dopady v krátkém, středním i dlouhodobém horizontu. Zjišťujeme tedy veškeré potřebné podklady, abychom podrobně mohli posoudit potenciál těchto opatření právě směrem k posílení finanční udržitelnosti. Případné další kroky se mohou objevit v rámci debat nad celkovou podobou důchodové reformy. Tu chceme předložit v druhé polovině příštího roku,“ dodal Augusta.

Odchod do důchodu se musí pohnout, říkají experti

Ministerstvo práce a sociálních věcí bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů, na něž v příštím roce půjde meziročně o 93,1 miliard korun více. Z toho zhruba 19 miliard korun navíc představuje výchovné, tedy od ledna 2023 nově vyplácený příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 Kč měsíčně pro ženy za každé vychované dítě.

„Průměrný starobní důchod letos díky opakovaným valorizacím penzí přesáhl hranici 18 tisíc korun a příští rok poroste zhruba na 19,5 tisíce. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o téměř 4 tisíce korun měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ ministr Stanjura Stanjura.

Přitom počet starobních důchodců bude kulminovat kolem roku 2058, kdy by jich mělo být kolem 3,1 milionu. Na jednoho penzistu připadne v této době 1,66 občana ve věku 21 až 64 let.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovanda nebude zvyšování odchodu do důchodu nic zvláštního. „Řada zemí se rozhodla hranici posunout, nejčastěji na 67 let. Tyto posuny věku odchodu do důchodu nastanou v příštích zhruba deseti letech, nejpozději do roku 2033. Pokud by tedy ČR navýšila v období do začátku 30. let věk odchodu do důchodu na 67 let, rozhodně se nebude nijak vymykat. Naopak, půjde o celkem již běžnou věc,“ uvedl Kovanda. „Posunutí věku odchodu do důchodu by ulevilo penzijnímu systému v ČR, byť je třeba jej chápat jako součást nutného reformního úsilí ve věci penzí, nikoli jako všespásné řešení, které postačí samo o sobě,“ dodal Kovanda.

Podle ekonoma CERGE-EI Filipa Pertolda pozvolné posunutí důchodového stropu na 68 let nejen nutnou, ale i proveditelnou variantou. „Pro mě je to minimum i maximum možného. Je to velmi mírné a dává to signál, že důchodový věk 65 není udržitelný. Je důležité, aby lidé dostali kredibilní signál, že budou pracovat déle. Alternativou k tomu jsou ještě nižší důchody,“ řekl ekonom pro SZ Byznys.

Ministr Jurečka uvedl, že si umí představit i další návrhy NERV, které by byly pro zlepšení salda státního rozpočtu aplikovatelné. „Třeba mé děti by klidně nemusely mít slevy na jízdné. U (zavedení) školného jsem ale skeptický, ten pokus už tady politicky byl a nedopadl,“ řekl Jurečka Novinkám.

Mezi kritiky zvyšování hranice odchodu do důchodu patří například odborový předák Josef Středula. „Tak nejdřív směšné zvýšení minimální mzdy o pár set korun a teď chce Marian Jurečka zvýšit důchodový věk nad 65 let. Neakceptovatelné. Lidé si zaslouží důstojný důchod,“ napsal už v říjnu Středula na svůj Twitter.

Jednat se musí i o systému valorizaci důchodů

Ministr Jurečka zároveň řekl, že vláda zvážit, jak je nastaven systém valorizace důchodů. „Musíme jednat o tom, jakým způsobem jsou nastavena pravidla pro valorizace důchodů. A tato valorizace je extrémně náročná na rozpočet,“ řekl Jurečka v České televizi. „Je to jeden z legitimních návrhů, které musíme propočítat kvůli tomu, že se dlouhodobě snižuje počet ekonomicky aktivních lidí a zvyšuje se počet penzistů,“ uvedl k tomuto tématu Stanjura. Diskuzi nad tímto tématem připouští i TOP 09.

Naopak zástupci zbylých dvou koaličních stran (Piráti a STAN), stejně jako parlamentní opozice, jsou proti. „Říkat, že jim reálně začnu snižovat jejich příjmy, jejich důchody, to si myslím, že pro nás není na pořadu dne,“ řekl ČT předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Jsou tady osamocení důchodci, kteří nemají ani na nájem. A nedokážou si vyřídit dávky,“ uvedl šéf pirátů Ivan Bartoš. Podle odborníků je diskuse o důchodech, snižování valorizace a naopak zvyšování věku odchodu do penze velmi citlivým tématem, které je v očích voličů naprosto zásadní.

Nicméně je podle nich jasné, že bez reformy stát nezvládne platit důchody. Už příští rok si na jejich výplatu rekordně vypůjčí. Důchody totiž už čtvrtým rokem rostou rychleji než mzdy, ze kterých se penze financují. „V roce 2023 by se tak jednalo o deficit důchodového systému ve výši cca 62,5 miliardy korun. Dosud nejvyšších hodnot 55,1 miliardy dosáhl v roce 2013,“ uvedlo ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok. Podle MPSV není částka konečná, protože se počítá s další mimořádnou valorizací nad rámec té lednové i příští rok.