Pandur II: výsledek práce desítek firem českého obranného průmyslu

Armáda České republiky převzala v úterý 4. února ve Štěpánově na Olomoucku první čtyři vozidla Pandur II 8x8 z 20 objednaných. Dva vozy byly v modifikaci velitelsko-štábní a dva spojovací. Tento příběh se začal psát ve druhé polovině nultých let. Navzdory počátečním peripetiím jde o přenesení a rozvoj špičkové zahraniční vojenské technologie, na kterém se podílí jak domácí výrobce Tatra Defence Vehicle, tak celá řada subdodavatelů jako jsou RETIA, Ray Service, Optokon INterlik CS Praha či Colorlak Uherské Hradiště. Dalším krokem se má stát jarní dodávka zbývajících čtyř vozidel v modifikaci vojensko-štábní a čtyř pracovišť štábu k těmto vozidlům a 12 vozidel v modifikaci spojovací do konce tohoto roku.

Pandur II, který je součástí výzbroje Armády České republiky, je víceúčelový kolový obrněný transportér vyvinutý rakouskou firmou Steyr-Daimler-Puch. Ta je od roku 2003 součást amerického koncernu General Dynamics European Land Systems. Jde o modulární vozidlo, tvořené svařovaným tělesem s volitelnou tloušťkou pancíře (ochrana proti protipancéřovým střelám ráže 7,62 až 14,5 mm), kolovým podvozkem a možností zbraňové věže. Ta může nést kanon ráže až 120 mm, řízené protitankové střely, kanón ráže 30 mm, případně s dálkovým ovládáním Samson. Posádku tvoří dva muži, varianta bez věže pojme 12 vojáků, s věží pouze 7. Vozidlo lze transportovat například letadlem Lockheed C-130 Hercules.

Transportér Pandur II navazuje na první generaci vozidel Pandur I, která byla vyvinuta v 80. letech jako soukromý projekt. V šestikolovém prototypu byl tento stroj dokončen v roce 1985, vylepšená „dvojková” verze je od roku 2001 nabízena v konfiguraci 6x6 a 8x8. Druhá z nich se dočkala sériové výroby a je exportována v řadě verzí: kromě transportérů a kolových bojových vozidel pěchoty jde například o průzkumná, velitelská, ženijní nebo obrněná zdravotní vozidla.

Hlavními uživateli a zároveň licenčními výrobci obrněných transportérů Pandur II jsou Portugalsko a Česko. Dalším provozovatelem Pandurů II je Indonésie, která si prostřednictvím společnosti Czechoslovak Group objednala několik prototypů a 22 sériových vozidel označovaných jako Pindad Cobra. Rakouská armáda v roce 2016 objednala transportéry Pandur EVO (Evolution) v konfiguraci 6x6, které byly vyvinuty na základě Pandurů II 8x8.

Devět verzí pro Portugalce

Portugalská vláda podepsala v roce 2005 na základě výběrového řízení smlouvu o dodávce 260 Pandurů II za 364 milionů euro. Prvních 41 kusů bylo vyrobeno v Rakousku, zbývající měly být zčásti vyrobeny v Portugalsku jako offset. Portugalské pandury mají zesílené pancéřování a řadu různých variant, například transportní, bojové s věží a 30 mm kanonem, s minometem ráže 120 mm nebo s řízenými protitankovými střelami, dále velitelské, průzkumné a sanitní. Některé z nich mají slabší pancéřování, zato jsou schopny obojživelného pohybu.

Pro obtíže se zaváděním ofsetové výroby v Portugalsku měla být roku 2009 část výroby přesunuta do České republiky. O rok později začala portugalská prokuratura vyšetřovat podezření z korupce. Ekonomické problémy země vedly ministerstvo obrany k plánu na snížení počtu pořizovaných strojů na 219, smlouvu s výrobcem smlouvu vypovědělo už po dodání 166 vozidel. Po dalším jednání se počet Pandurů II portugalské armády ustálil na 188, zatímco námořní pěchota se nedočkala ani jednoho z 20 objednaných kusů.

Podle dostupných zdrojů používá portugalská armáda 9 verzí pandurů II, nejvíce jich bylo dodáno v provedení VBR ICV. Je to obrněný transportér s manuálně ovládaným kulometem M2HB ráže 12,7 mm, dvoučlennou osádkou a osmičlenným výsadkem. Dodáno bylo 105 vozidel. Druhým nepočetnějším typem je VBR Canhão 30, což představuje kolové bojové vozidlo pěchoty s věží SP30 s 30mm kanonem Mauser MK 30-2 a dvěma 7,62mm kulomety MAG 58. Osádku tvoří tři osoby, výsadek čtyři, slouží 30 vozidel.

Česká cesta

Původní nákup 199 transportérů (a opce na 40 dalších) za 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka (ODS) od zakázky odstoupil kvůli údajnému porušení smluvních podmínek ze strany rakouské zbrojovky Steyr. Na jaře 2009 byla však po rozhodnutí stejné vlády podepsána se tou samou firmou smlouva o nové zakázce na 107 transportérů Pandur II za 14,4 miliardy korun.

Armáda ČR odebrala celkem 107 vozidel v šesti verzích, rozdělených do dvou skupin: kolová bojová vozidla a kolové obrněné transportéry. Sedmou verzi představují vozidla dodatečně upravená na standard KBVP M1 RVS. Čtyři vozidla byla nasazena v Afghánistánu. V roce 2017 objednala armáda dalších 20 pandurů velitelsko-štábní a spojovací verze.

Všechny verze kolových bojových vozidel jsou vyzbrojeny dálkově ovládanou zbraňovou stanicí RCWS-30 s 30mm kanonem Mk44 Bushmaster II, 7,62mm kulometem M240 a 2násobným odpalovacím zařízením pro PTŘS Spike-LR.

Nákup pandurů II provázely kontroverze. V únoru 2010 se v českých médiích objevily zprávy o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup těchto transportérů. Vyšlo najevo, že výrobce pandurů, rakouská firma Steyr, uzavřela tajnou smlouvu s lobbistou Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům provizi ve výši sedmi procent ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů korun, přičemž Portugalsko mělo zaplatit za kus jen 40 milionů korun. Ministerstvo obrany vysvětlovalo cenové rozdíly lepším vybavením českých verzí, rakouská policie provedla domovní prohlídky pro podezření z korupce při prodeji transportérů v prostorách zbrojovky Steyr ve Vídni a u dvou bývalých manažerů.

V červenci 2011 uveřejnil deník MF DNES článek, v němž vyvracel zdůvodnění bývalého ministra obrany Martina Bartáka, proč jsou pandury dodané do Česka skoro čtyřikrát dražší než stejné stroje dodané do Portugalska. Redakci se podařilo získat dokumenty, z nichž vyplývá, že portugalské stroje jsou proti českým vybaveny stejně či dokonce lépe.

V říjnu 2012 zadrželi policisté v Praze Marka Dalíka, bývalého tajemníka a poradce Mirka Topolánka, a odvezli jej do cely předběžného zadržení. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová potvrdila, že šlo o zadržení z důvodu jeho údajného úsilí o získání úplatku ve výši 18 milionů eur v souvislosti s chystanou zakázkou na pandury II. V únoru 2016 uznal Městský soud v Praze Dalíka vinným v případu korupce a odsoudil ho nepravomocně k trestu pět let odnětí svobody a k pokutě pěti milionů korun. V červenci 2017 padl pravomocný verdikt, který stanovil pětileté vězení a čtyřmilionový peněžitý trest. Z výkonu trestu byl Dalík podmínečně propuštěn v listopadu 2019 na zkušební dobu pěti let.

Pod taktovkou TDV

Debata se vedla nejenom o ceně, ale rovněž o parametrech pořizovaných obrněných vozidel. V září 2010 informoval internetový deník Aktuálně.cz, že některé obrněné transportéry Pandur II byly dodatečně vybaveny přídavným pancéřováním, čímž přišly o schopnost plavat. Online periodikum Britské listy zase přineslo zprávu, že pandury nemají na rozdíl od obrněných vozidel OT 64 či BVP-1 a BVP-2 boční střílny a nemohou se tak zúčastnit útoku pěchoty.

Naproti tomu magazín o vojenské technice ATM uvedl, že od bočních střílen se po zkušenostech z poslední doby obecně upouští, protože snižují tuhost konstrukce a komplikují instalaci přídavného pancéřování. Také požadavek na obojživelnost není podle něj striktní, protože přednost má balistická odolnost proti průbojné a kumulativní munici i proti minám a improvizovaným výbušným náložím.

V Česku je majitelem exkluzivních práv na výrobu, prodej a údržbu rodiny obrněných vozidel Pandur II společnost Tatra Defence Vehicle (TDV). Založena byla v roce 2011, dává práci 83 zaměstnancům a její obrat předloni překročil 320 miliard korun. Firma je součástí holdingu Czechoslovak Group (CSG), který navazuje na tradici československého průmyslu a podporuje rozvoj tradičních českých a slovenských společností. V podnicích začleněných do CSG pracuje více než 8200 zaměstnanců.

Tatra Defence Vehicle, jež má zároveň licence pro dodávky na trhy ve východní Evropě a Asii, používá pro obrněná vozidla podvozky TATRA. „Naše společnost předala, na základě smlouvy s Armádou ČR na dodání celkem 20 vozidel a šesti souprav pracovišť štábu, první čtyři vozidla a dvě soupravy pracovišť ve stanoveném termínu a kvalitě loni v prosinci. Dnes následuje další krok, tedy předání těchto prvních vozidel z Vojenské základy ve Štěpánově jejich uživatelům,” uvedl na akci Vladimír Matyáš, ředitel strategického projektu Pandur a člen top managementu TDV.

Připomněl, že všechny stroje prošly náročnými 11měsíčními testy, které prověřily jejich vlastnosti a prokázaly vysokou míru jejich sofistikovanosti. „Zkoušky potvrdily schopnost českého obraného průmyslu vyvíjet, vyrábět a dodávat moderní obrněnou technikou české armádě,” zdůraznil Vladimír Matyáš.