Asi nejkrvavější obléhání v dějinách. Před 75 lety prolomila rudá armáda obklíčení Leningradu
zemřel milion lidí
AKTUALIZOVÁNO
1
Před 75 lety, 27. ledna 1944, se podařilo sovětské armádě prolomit po 872 dní trvajícím obklíčení německou armádou blokádu města Leningrad. Během blokády se životní podmínky ve městě zhoršily až na samou hranici přežití. Podle některých odhadů v Leningradu zemřelo více než milion obyvatel.
Západoruský Leningrad (dnes Petrohrad) byl spolu s Moskvou a Kyjevem jedním z hlavních cílů nacistického útoku na Sovětský svaz. Německá armáda podporovaná finskými jednotkami však nedokázala Leningrad dobýt přímo. V září 1941 proto německé velení rozhodlo, že město obklíčí a nechá vyhladovět.
Jedinou alespoň částečně zachovanou zásobovací trasou do Leningradu zůstalo Ladožské jezero. Spojnice známá jako „cesta života“ však zdaleka nedokázala pokrýt potřeby obránců města, natož jeho obyvatel. Hlad, zhoršovaný krutou zimou a bombardováním, tak dosahoval hrozivých rozměrů. Denní příděly jídla se postupně ztenčily na krajíc chleba, zaznamenány byly i případy kanibalismu.
Kolik obyvatel Leningradu zaplatilo za skoro 900 dnů trvající blokádu životem není přesně jisté. Až do 80. let minulého století sovětské vedení připouštělo maximálně 600 000 mrtvých, nyní se historici přiklánějí k tomu, že jich mohlo být více než milion.
Během blokády zemřel Putinův bratr
Petrohrad si dnes výročí konce blokády připomněl vojenskou přehlídkou, která začala minutou ticha na památku těch, kteří zemřeli během blokády. Na Palácovém náměstí padal sníh a teplota se pohybovala kolem 18 stupňů pod nulou.
Průvodu se zúčastnilo zhruba 2500 vojáků a kadetů z vojenských akademií. Mezi 80 jednotkami s vojenským vybavením figurovaly i tanky T-34, které hrály zásadní roli v porážce nacistického Německa, dále raketové systémy a pěchotní vozidla.
Náměstím projely také raketové systémy Iskander-m, které mohou nést jadernou hlavici a jejichž umístěním do Kaliningradské oblasti Rusko znepokojilo členské státy NATO.
Před výročím podepsalo na 5000 lidí petici, v níž zástupce státu žádali, aby se přehlídka nekonala. Kritici, mezi nimiž jsou i někteří pamětníci blokády, to považují za nepatřičnou vojenskou propagandu. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov reagoval tím, že Petrohrad je známý svou „bohatou tradicí polemik“.
Putin, sám petrohradský rodák, podle Kremlu položí květiny u pomníku v oblasti takzvaného Něvského pětníku, což je úzký pás země na levém břehu Něvy, z něhož se v letech 1941 až 1943 Rudá armáda opakovaně snažila prorazit nacistickou blokádu tehdejšího Leningradu. Věnce ruský prezident přinese i na Piskarevský hřbitov k soše symbolizující Matku Vlast.
Blokáda Leningradu trvala 872 dní od 8. září 1941 do 27. ledna 1943. Podle odhadů při ní zemřelo 1,2 milionu civilistů, převážně hlady, nebo na podchlazení. Ve věku jednoho roku tehdy zemřel i bratr nynějšího ruského prezidenta. Vladimir Putin se narodil až v roce 1952.
