Kurzarbeit má vrátit statisíce lidí do práce. Pomoc firmám má být politickým rozhodnutím

Česká obdoba kurzarbeitu se dostává před svým samotným vznikem pod velkou kritiku. Panují totiž obavy, zda se nástroj na rozdělení mezd mezi stát a společnosti povede zprovoznit do začátku listopadu, jak vláda Andreje Babiše slibuje. Parametry programu totiž vyvolaly v koalici hádky. Nespokojenost zaznívá i od zástupců firem, které varují, že se kurzarbeit stane politickým nástrojem. Budoucí podpora společností totiž bude schvalována vládou a nikoliv úřady práce, jak je tomu například v Německu.

Vláda Andreje Babiše se ke kurzarbeitu odhodlala až půl roku od začátku koronavirové krize. Od začátku dubna je totiž v platnosti program Antivirus, který drží doma pracovníky na překážkách a firmy za ně dostávají kompenzace ve výši 60 až 80 procent mezd. U kurzarbeitu, který pochází z Německa a Rakouska, by si stát s firmou mzdu zaměstnance podělil a pracovník by místo vysedávání doma pracoval na zkrácený úvazek.

Současný stav je proto pod kritikou odborníků, protože pouze drží umělou nezaměstnanost. Do minulého pondělí tak bylo podpořeno skoro 800 tisíc lidí ve více než 57 tisících firem. Pro řadu zaměstnanců tak bude zřejmě velkým skokem, kdy se po půl roce placené dovolené od státu vrátí zpět do své práce.

To by podle vládního plánu mělo nastat v listopadu. V tu dobu by už měl být zaveden kurzarbeit, který vyvolává ve vládní koalici spory. Nejasnosti panují na nastavení samotné podpory, kdy se nejvíce dohaduje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Parametry programu máme z většiny předjednané, něco ověřujeme v rámci Legislativní rady vlády. V pondělí na vládě bychom celou věc měli uzavřít,“ řekl pro Echo24 ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO), podle kterého by se úprava mohla stihnout přijmout do konce října. Čas se vládě ale velmi krátí, protože po vládním schválení ještě návrh čeká na celý legislativní proces, který musí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a podpisem prezidenta. „Bude ale záležet na vůli Poslanecké sněmovny. Máme vyjádření asi 15 oborových svazů, které by přivítaly kurzarbeit v období podzimu, nejdéle pak od začátku nového roku,“ dodal Havlíček.

Ministr průmyslu a dopravy také uvedl, že Německo je v případě kurzarbeitu velkou inspirací. Liší se ale v několika parametrech, jako je samotné spuštění. Německé firmy totiž o státní podporu mohou žádat prakticky kdykoliv a žádost vyřizují úřady práce. Tuzemská úprava ale počítá s tím, že společnosti musí nejprve projít politickým sítem. „Aktivovat kurzarbeit by měla vláda, na základě dohody se sociálními partnery a na základě ekonomické či nějaké mimořádné situace. Německo je v řadě věcí v rámci kurzarbeitu inspirace. Jejich model je ale nepřenositelný do našeho prostředí,“ řekl pro Echo24 Havlíček.

To ale kritizují odborné svazy, podle kterých se z podpory firem stane nebezpečný politický nástroj. „Vydání nařízení vlády je politické rozhodnutí. Z kurzarbeitu se tím vytratí předvídatelnost, kterou firmy v krizích potřebují. Zákon by proto měl stanovit objektivní ekonomická kritéria, která musí firma splnit, aby měla nárok o podporu pro své zaměstnance požádat. Firmy by tak mohly začít kurzarbeit využívat automaticky vždy, když v ekonomice nastanou zákonem dané podmínky. Tak, jak je to v Německu,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

S dalšími parametry nesouhlasí ani Hospodářská komora, která v pondělí před jednáním vlády bude jednat s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Zástupcům firem totiž vadí, že v současném návrhu by zaměstnance místo standardní výše příspěvku vypláceného po devítiměsíční podpůrčí době dostával výrazně navýšení příspěvek. To za případu, že bude v evidenci úřadu práce jako zájemce o zaměstnání a bude se dobrovolně účastnit aktivit doporučených úřadem práce.

„Rozumím i názoru, že účast například na rekvalifikaci organizované Úřadem práce je už sama o sobě v zájmu zaměstnance v kurzarbeitu. Mohl by si tak zlepšit své možné budoucí uplatnění na trhu práce. A umím si dokonce představit, že v podpůrčí době na výzvu úřadu práce bude rekvalifikace uchazeče o zaměstnání povinná. Nicméně, která varianta bude z pohledu trhu práce efektivnější, záleží na tom, jak vláda nastaví peněžní a časové parametry příspěvku,“ dodává Tomáš Prouza.

Komora také uvádí, že vláda bude zřejmě jednat o výši podpory mezi 50 až 80 procent průměrného čistého hodinového výdělku a zda bude zaměstnanec pracovat nejméně 2 nebo 1 den v týdnu. Firmám také vadí, že budou muset za zaměstnance odvádět povinné odvody na zdravotní pojištění, na rozdíl od sociálního pojištění.