„Chováme se jako šílenci“. Služby a průmysl běží, přesto natahují ruce pro pomoc od státu

I když kvůli koronavirové nákaze nejsou provozovny a služby zavřeny či omezeny, některé podnikatelské obory přesto žádají o pomoc stát. A to zejména v rámci udržení pracovních míst. Touto cestou jde například největší podnik působící na tuzemském trhu Škoda Auto, ale i hoteliéři nebo odvětví cestovního ruchu. Ekonomové upozorňují, že se jedná o nebezpečný trend, protože pomoc se dříve poskytovala kvůli koronavirové krizi a uzávěrám celých odvětví. V době bez omezení či zákazů by však podnikatelé na sebe měli vzít riziko. Jinak budou lidé skrze své daně dotovat místa pracovníků, kteří budou jen sedět doma a čekat na lepší období.

Příchod koronaviru a následné lockdowny donutily státy ke krokům, které měly zachránit firmy. Přímo vlády totiž uzavíraly celé podniky a musely jim proto nahradit jejich ztráty. Objevilo se tak velké množství programů, jako například Antivirus nebo kompenzační bonusy. Podniky si také mohly brát státní úvěry, aby znovu rozjely výrobu.

Některé obory však chtějí, aby se nadále jelo v koronavirové pomoci, i když se už nákaza přímo nepodílí na jejich podnikání. Kvůli nedostatku čipů na trhu proto Škoda Auto musela zastavit či omezit svou výrobu a poslala zaměstnance do konce roku domů. Vedení automobilky za to po státu žádá, aby se o zaměstnance také postaral. V současné době probíhají jednání, jak by pomoc měla vypadat a kolika procenty se stát bude na mzdách zaměstnanců Škody podílet.

Nejedná se přitom o kurzarbeit, který vláda Andreje Babiše v minulosti představila. Pomoc by se měla čerpat z programu Antivirus, který vznikl jako okamžitá odpověď na uzavřené podniky během koronaviru. Funguje na bázi toho, že zaměstnanci nesmí pracovat a musejí být doma. Firma za to od státu dostává zpětně náhradu mzdy.

S podobným návrhem však přichází i Asociace hotelů a restaurací, podle které se ubytovací zařízení potýkají s velkým výpadkem hostů. V turismu chybí zejména cizinci, kteří v tuzemsku utráceli každoročně své peníze. „Pokud vláda bude nadále ignorovat jakoukoliv účinnou pomoc podnikatelům v oboru, hrozí cestovnímu ruchu v následujících měsících další kolaps. Pro nápravu je nutné urychleně aktivovat, alespoň pro zasažené regiony, program kurzarbeit, který umožní udržet stávající zaměstnance a překlenout toto krizové období,“ řekl prezident asociace Václav Stárek.

Kromě hotelů a restaurací žádají pomoc z programu Antivirus také agentury zaměřené na příjezdovou turistiku. Prosadit to hodlá končící ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Podle Asociace cestovních kanceláří bojují tyto agentury o přežití. A to také kvůli nedostatku zahraničních cestovatelů.

Ekonomové ale pomoc kritizují. Zejména tu, která má směřovat do automobilek, které nemohou vyrábět kvůli chybějícím čipům. Ty jsou na trhu z nedostatku komplikací během koronaviru, přesto některé automobilky běží bez omezení, protože si lépe komponenty nasmlouvaly.

„Těch šílených myšlenek kolem podpory automotivu je tolik, že ani nevím, kde začít. Posíláme peníze německé firmě spoluvlastněné jednou ze spolkových zemí. Snažíme se zabetonovat současný stav ve světě, který ještě několik let s jistotou minulost připomínat ani vzdáleně nebude. Všichni ve službách a malí výrobci hledají všemožná inovativní řešení, jak se poprat se smutnou situací, ale průmyslovým gigantům tuto jedinečnou možnost upíráme,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal.

Ten také uvádí, že celá debata o uzavírání či pomoci průmyslu je nastavena chybně. „Chováme se jako šílenci. V pandemii jako první zavíráme školy a ztrácíme desítky miliard a další miliardy sypeme do velkého průmyslu. Pokud vůbec bychom měli takovou volbu, mnohem rozumnější by byl opak, tedy jako první zavřít kvůli šíření viru průmysl a poslat peníze do školství,“ dodal Stroukal.

S jeho názorem souzní i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj totiž může české ekonomice uškodit, kdyby Škoda Auto dosáhla na pomoc v podobě Antiviru. „Program Antivirus už by se tedy prodlužoval a kurzarbeit při současné krizi autoprůmyslu není radno používat. Vždyť to, že nejsou čipy, je zhmotněním běžného byznysového rizika. Není to žádná pandemie či jiný zásah vyšší moci. Malého živnostníka také nikdo nezachrání, když dojede na riziko podnikání,“ řekl Kovanda.

Podle něj jen kurzarbeit tlumí proces ničivého tvoření, který je motorem pokroku již několik staletí. „Kurzarbeit je to, když lidé, kteří pracují a platí daně, nedobrovolně hradí z těchto daní a z veřejného dluhu – což jsou jenom budoucí daně – dovolenou některým svým spoluobčanům. Jakým přesně, o tom rozhodne vláda, která je v celém procesu prostředníkem,“ dodal Kovanda.