Podivná nezaměstnanost a stagflace

ÚHEL POHLEDU: Během posledního týdne přišlo hned několik statistik, které nás ujistily, že chyba není na našem přijímači, nýbrž na vládním vysílači.

Asi takhle: Jen co jsme získali pocit, že recese jsou na dlouhý čas za námi, zase dost možná do nějaké směřujeme. Asi nikdo nemůže čekat, že s cenami pohonných hmot takovými, jaké jsou, a s chybějícími součástkami, kvůli kterým Škoda Auto už zase omezuje výrobu, a s chybějící železnou rudou z Ukrajiny budeme dosahovat kdovíjak zářného hospodářského růstu. Teď už je zřejmé, že inflace bude mnohem vyšší, než se ještě na přelomu roku čekalo, a současně hospodářský růst bude mnohem nižší, než se čekalo. Bude-li tedy vůbec nějaký. Takže nás čeká stagflace.

Fajn, potud je vše jasné. Stagflace je věc nepříjemná, protože na ní není administrativního léku. Cokoliv děláme, abychom krotili inflaci, ještě víc ubližuje hospodářskému růstu. A pokud se snažíme podporovat hospodářský růst, ještě víc vybičováváme inflaci. Jenomže i stagflace je věc ve své podstatě známá, byť ne příliš častá. Řekneme, že přichází jen v těch obdobích, kdy to některá vláda opravdu hodně zpacká. Jenomže my tu máme ještě něco daleko zajímavějšího než „obyčejnou“ stagflaci.

Máme tu totiž stagflaci doplněnou extrémně nízkou nezaměstnaností. Lépe řečeno, máme přehřátý trh práce. Takže máme současně inflaci, k tomu nízký hospodářský růst a k tomu přehřátý trh práce. To jest ovšem kombinace vskutku unikátní. A nemyslím to pochvalně.

Takže první série statistik z trhu práce před pár dny ukázala, že mzdy v posledním kvartálu roku 2021 v reálném vyjádření mírně klesly. Důvodem bylo, že jejich nominální růst požrala silná inflace. Za příjmy si tedy koupíme stále méně. Klesající reálné mzdy ovšem odpovídají buď tuhé recesi, anebo vysoké míře nezaměstnanosti (což obvykle bývá jedno a totéž).

Jenomže vzápětí nato přišla další zpráva: práce je v Česku víc než dost. Houbeles vysoká nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v únoru znovu klesla (sic!) na 3,5 % z lednových 3,6 %. Úřady práce evidovaly více než 263 tisíc uchazečů o zaměstnání. Přitom jejich počet byl o 3.643 nižší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 byl nižší dokonce o 48.030 osob.

Ekonom řekne bez emocí, že to svědčí o velmi napnutém trhu práce. Zaměstnavatel řekne s emocemi, že je to katastrofa a lidé nejsou k sehnání. Což krom jiného je vyjádřeno i tím, že se hodně rozšiřuje nabídka volných pracovních míst. Těch je na úřadech práce hlášeno skoro 364 tisíc. Tedy o 12 237 víc než v předchozím měsíci a o 33 182 víc než v únoru 2021.

Také další údaj ukazuje, jak moc je trh práce napnutý: Na jedno volné pracovní místo připadalo v únoru v průměru 0,7 uchazeče. Pokračujeme tedy v režimu, kdy máme více volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných.

Jenomže poptávka po pracovních místech zrovna moc nesvědčí o zdravé struktuře ekonomiky. I nadále zaměstnavatelé hledají převážně zaměstnance se základním či nižším vzděláním. Z pohledu odvětví pak pokračuje zájem o zaměstnance ve výrobě, v technických a dělnických oborech. No a na druhém konci spektra poptávaného vzdělání stojí zdravotnictví – i zde je poptávka po lidech obrovská. Prostě chybí lékaři.

Jak se tedy mohla taková prapodivná kombinace přihodit? „Snadno“. Dokonce i tady v tom mají prsty peníze sypané do ekonomiky, peníze se do ekonomiky dostávají dvěma kanály – od vlád a od centrálních bank. V tomto případě je viníkem vláda. Respektive její program antivirus a variace na Kurzarbeit.

Takže co asi bude dál? Loni průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla 3,8 %. A jak známo, bez podpory z programu Antivirus by byla výsledná míra nezaměstnanosti výrazně vyšší. Letos se ovšem bude hrát podle jiných not. Hrozbou nebude koronavirus, ale válka na Ukrajině. Ta přinese další problémy průmyslu, kterému už teď (nebo spíš stále ještě?) chybí část dodávek. Na druhé straně na českém trhu práce je takový nedostatek volné pracovní síly, že se firmy budou snažit ze všech sil si udržet vyzkoušené zaměstnance.

Dá se také očekávat, že zejména ve stavebnictví budou chybět mužští pracovníci původem z Ukrajiny, kteří nyní budou mít jiné starosti, protože minimálně část z nich odjíždí domů. Válka na Ukrajině ale v konečném součtu stejně povede k většímu přílivu pracovníků z Ukrajiny, ale v jiné struktuře než dosud. Namísto mužů na stavbách to spíš budou ženy s dětmi, které mohou obsadit zcela odlišné pozice. Už teď je jasné, že je přepálený trh práce nasaje jako houba.