Už pět islamistů z Česka bylo zabito na blízkém východě, uvádí BIS

Ve válečných oblastech na Blízkém východě zemřeli dosud čtyři lidé, kteří se tam mezi lety 2012 až 2017 vypravili bojovat z České republiky. Pokud je pravdivá loňská informace o smrti dalšího z nich, počet zabitých bojovníků se zvýšil na pět, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za loňský rok. BIS loni nezískala informace, že by někdo další do válečných zón z ČR odcestoval, nebo se naopak někdo z bojovníků vrátil.

Loni BIS uvedla, že v roce 2018 potvrdila úmrtí jednoho ze zahraničních bojovníků. Tentokrát píše, že v roce 2019 získala informaci o smrti dalšího. "Je-li tato informace pravdivá, jedná se již o pátého zabitého bojovníka, který vycestoval z ČR. Další dva stále na území konfliktu v Sýrii zůstávali, o několika zbylých nezískala BIS aktuální informace," stojí v aktuální zprávě.

Ve výroční zprávě za rok 2017 BIS uvedla, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Podle zprávy o projevech extremismu v roce 2018, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra, eviduje policie takových osob 16, z toho čtyři české občany.

Návrat bojovníků podle BIS dlouhodobě znamená riziko ve vztahu k radikalizaci muslimské komunity. "V roce 2019 však BIS nezískala žádné informace o návratech bojovníků na území ČR a zároveň podle dostupných informací nikdo další z ČR do válečných zón neodcestoval," píše kontrarozvědka.

Loňskou situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace hodnotí BIS jako klidnou. Nezískala poznatky, že by se území ČR stalo logistickou či ideologickou základnou mezinárodního islamistického terorismu. "V souvislosti s vývojem v zahraničí a stále intenzivněji vnímanou potřebou včasně identifikovat osamělé, samostatně radikalizované aktéry však BIS prověřovala zvýšený počet osob, které byly hodnoceny jako potenciální nositelé teroristického rizika," dodává BIS.

Hlavní faktory, které mohly podněcovat radikalizaci muslimské komunity v ČR, zůstaly podle BIS stejné jako v předchozích letech. "Byly jimi zejména ideologická propaganda ze zahraničí, trvající islamofobní tendence v části české společnosti a také zahraniční události spojené s islámským světem," uvádí BIS. Za příklad dává útok na mešity v novozélandském Christchurchi.

BIS také píše, že věnovala pozornost činnosti íránských zpravodajských služeb, jejichž agresivita v Evropě roste. V roce 2018 připravovala íránská zpravodajská služba MOIS podle BIS pumový útok na konferenci opoziční organizace Lidoví mudžáhedíni ve Francii. "Útok organizoval íránský diplomat působící v Rakousku. BIS v roce 2019 prověřovala dřívější cesty tohoto Íránce do ČR," uvedla. Skupina Lidoví mudžáhedíni bojuje proti íránské republice od jejího vzniku v roce 1979. Íránský režim ji vnímá jako teroristickou.