Co týden dal, aneb absurdní drama

Absurdní drama je směr avantgardního divadla. V podstatě vyjadřuje pocity a bezmoc osamoceného člověka, kterého válcuje nějaká (většinou státní) mašinérie. Když se řekne absurdní drama, tak se u nás většině vybaví náš první polistopadový prezident Václav Havel. Myslím, že by v dnešní době, coby absurdní dramatik, měl bohužel dost materiálu pro své hry. Jinak by asi radost neměl. Posuďte sami.

Povinné marže na pultech

Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Mileka (ANO) je potřeba oživit chovy prasat, aby se z nich mohly “vyrábět” české potraviny. To je jistě chvályhodný záměr. Pan ministr na to jde ovšem od lesa a hodlá zavést minimální povinnou nabídku českých produktů na pultech obchodníků. Ministr také uvažuje o zavedení povinné minimální marže na potraviny, aby řetězce nemohly prodávat potraviny v akcích za nižší ceny, než jsou výrobní zemědělské. Pomiňme fakt, že podobný návrh by ze strany EU jistě vyvolal šetření z porušení svobody podnikání, a to zcela oprávněně.

Největší absurdita tohoto návrhu ale tkví v tom, že by na pultech obchodů reálně ubylo obrovské množství zboží. Snaha nařizovat obchodníkovi, za kolik má prodávat vlastní produkty a jaké má mít marže už je úplně z jiného vesmíru. Asi komunistického.

Piráti velí směr Absurdistán

Evropská směrnice nám nařizovala povinnost přijmout takovou legislativu, která by nutila banky poskytnout zahraničním finančním úřadům informace o svých klientech v případě podezření z praní špinavých peněz. To je jistě správně. Aby toho ale nebylo málo, korunu všemu nasadila údajně liberální Pirátská strana, která tuto povinnost hodlá vztáhnout i na daňové poradce a advokáty. Ano, čtete správně, také jsem tomu nejprve nemohla uvěřit.

Musím říci, že podobné narušení důvěry klienta ke svému advokátu nevymyslely ani nejtvrdší diktatury před rokem 1989. Lekce pirátského liberalismu postupně dost hořkne v ústech. Ti daňoví poradci a advokáti, kteří by chtěli dostát své profesní cti a zachovávat klientovo tajemství by si po pirátském příspěvku naší demokracii měli nastudovat život zemského patrona, svatého Jana Nepomuckého. Podle všeho se jim bude hodit. Takovou absurdní “transparentnost” by nevymyslel ani ten nejlepší dramatik.

Komunistické povodně

Komunisté získali v parlamentu podporu pro návrh na zdanění církevních restitucí. Proti hlasovali, až na drobné výjimky všichni pravicoví a středoví poslanci. Pro byli komunisté, socialisté, ANO, SPD a část Pirátů. Šéf komunistů, Vojtěch Filip, to doprovodil slovy, že zdanění náhrad je běžné, prý každá pojistná událost po povodních byla zdaněna. Soudruh předseda při tom zapomněl na drobné detaily. Na všechny ty zničené majetky, zbourané neudržované stavby, ušlé zisky z těžby v lesích, prodané úrody na polích a nezaplacené nájmy z církevních nemovitostí. Na ty rozkradené klášterní knihovny a mobiliáře. Na ty zničené životy. Míra komunistické drzosti dosahuje vskutku absurdních rozměrů.

A absurdní třešnička na dortu? Komunista a bývalý příslušník VB, který mlátil demonstranty v roce 1989, byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. V dnešní době pochybností o základních hodnotách a směřování země je to zhruba stejně symbolické, jako kdyby byl zvolen pedofil ředitelem mateřské školy. Sice mu věříte, že se na to upřímně těší, ale tak nějak víte, že je to absurdní nápad a že se to jaksi nehodí.

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč