Genetické nůžky levně opraví vadný gen. Objev, který dostal Nobelovu cenu

ECHOPRIME

Genetické nůžky levně opraví vadný gen. Objev, který dostal Nobelovu cenu
Uplatnění CRISPRu při genetické úpravě rajčete jedlého. Boyce Thompson Institut v Ithace, USA, červen 2018. Foto: Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Marian Kechlibar

Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží.

Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.

Kdyby se bakterie útokům virů nebránily, dávno by vymřely; očividně to tedy nějak umějí. My lidé se bráníme imunitním systémem, který je tvořen hlavně specializovanými druhy krevních buněk. Bakterie jsou však jednobuněčné, žádnou krev nemají. Musejí tedy svoji obranu provozovat na zcela jiném biologickém základě.

CRISPR, za který nyní byla udělena Nobelova cena, je původně právě takovým imunitním systémem bakterií. Bakterie si udržují obří knihovnu kousků virové DNA, se kterými se jejich předkové postupně setkali. Jde o historii vzorků, které slouží jako policejní databáze. Přichomýtne-li se k takové bakterii virus, jehož vzorek se v jejím archivu nachází, vypustí proti němu ohrožená bakterie kombinaci uloženého vzorku se „stříhacím enzymem“ zvaným Cas9. Vzorek navede enzym na cíl, tedy virovou částici, jejíž DNA enzym „rozstřihne“. Viry jsou sice obecně odolné, ale rozstřižení své DNA nepřežijí, čímž se bakteriální buňka úspěšně ubránila.

Tolik drama, které se odehrává každý den bilionkrát, aniž o něm víme. Vědec, který jej jako první u bakterií popsal a pojmenoval – Francisco Mojica ze španělské univerzity Alicante –, patrně v tu chvíli sám netušil, jak transformativní technologii objevil. Rozšíření aplikace CRISPRu na lidské bytosti byla práce jiných vědců – a dvěma z nich vynesla Nobelovu cenu.

Francouzka Emmanuelle Charpentierová (51; vlevo) a Američanka Jennifer Doudnaová (56), letošní laureátky Nobelovy ceny za chemii. San Francisco 21. října 2020.
Francouzka Emmanuelle Charpentierová (51; vlevo) a Američanka Jennifer Doudnaová (56), letošní laureátky Nobelovy ceny za chemii. San Francisco 21. října 2020. Foto: Foto: Profimedia.cz

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo