Chopinovo srdce v koňaku vydává svá tajemství
slavný skladatel
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Každý sice ví, kdo to byl Fryderyk Chopin, slavný polsko-francouzský skladatel a klavírista, příčina jeho smrti v pouhých devětatřiceti letech však zůstává záhadou. Umělcovo srdce, které je 168 let uchováváno ve skleněné nádobě, by mohlo poodhalit závoj tajemství, napsala agentura AFP.
Původně se soudilo, že Chopin zemřel v roce 1849 na tuberkulózu, ale nebylo to vůbec jisté. V roce 2008 přišli polští experti a lékaři s hypotézou, že umělec, jehož zdraví bylo křehké, trpěl cystickou fibrózou.
Tato vzácná genetická choroba zachvacuje především dýchací cesty. Hlen vytékající z plic se stává abnormálně průhledným a ucpává je. Průměrná délka života při této chorobě je asi čtyřicet let.
Polští vědci mohli s pomocí moderních technik zkoumat Chopinovo srdce uchovávané 168 let ve skleněné nádobě naplněné konzervační tekutinou, pravděpodobně koňakem. Nádoba je umístěna v jednom pilíři velkého barokního chrámu Svatého kříže ve Varšavě.
V souladu s přáním skladatele, pohřbeného na pařížském hřbitově Père-Lachaise, přivezla jeho srdce do Varšavy krátce po jeho smrti jeho starší sestra Ludwika.
„Na základě analýzy můžeme říci, že je vysoce pravděpodobné, že šlo o tuberkulózu,“ říká profesor Michal Witt, expert na molekulární genetiku.
Aby tým vědců mohl stanovit diagnózu, pracoval s fotografiemi s vysokým rozlišením, protože polské úřady zakázaly otevřít hermeticky uzavřenou nádobu z obavy, že by se její obsah nenapravitelně poškodil.
„Na Chopinově osrdečníku jsou jasně viditelné léze,“ uvádí lékař a popisuje stav vnější membrány srdce zasaženého změnami způsobenými tuberkulózou, které odpovídají této původní diagnóze.
Tyto závěry mají být v únoru zveřejněny v americkém časopise American Journal of Medicine s exkluzivními fotografiemi Chopinova srdce.
Profesor Witt však dodává, že bez testů DNA není možné zcela vyloučit možnost cystické fibrózy. Chopinovo srdce bylo naposledy zkoumáno v roce 1945 po skončení druhé světové války.
Orgán je dobře konzervovaný v tekutině barvy průzračného jantaru a je velmi pravděpodobné, že jde o koňak, říká profesor Witt. Připomíná, že po francouzské revoluci byl koňak ve Francii používán jako konzervační prostředek.
V roce 2008 polské ministerstvo kultury kvůli obavám z poškození odmítlo žádost vědců, kteří měli v úmyslu srdce testovat. Chtěli tak identifikovat případnou mutaci CFTR genu, která je bezpečnou známkou cystické fibrózy.
Možnost této choroby není stále zcela vyloučená, uvádí profesor Witt. Podle dobových dokumentů vážil Chopin v dospělosti na výšku 1,70 metru pouhých 40 kilogramů. Tato podváha je rovněž příznakem cystické fibrózy.
„Nejpravděpodobnější je však to, že šlo spíše o tuberkulózu než o cystickou fibrózu, ačkoli to s jistotou nemůžeme dokázat,“ konstatuje profesor Witt.
Bez genetických testů je ostatně nemožné s plnou jistotou tvrdit, že srdce skutečně patří skladateli. „Není však důvod o tom pochybovat,“ uvádí profesor Witt.
Chopin se narodil ve vsi Żelazowa Wola nedaleko Varšavy v roce 1810. Většinu svých děl složil ve Francii, zemi svého otce, kam emigroval po polském povstání z let 1830-1831 namířeném proti Rusku, které si koncem 18. století s Pruskem a Rakouskem Polsko rozdělilo.
Protože Chopin odmítl ruský pas, nemohl se nikdy vrátit do své rodné země a vlasti své matky. Jeho hudba je stále považována za symbol dlouhého boje Poláků za nezávislost, kterou země získala až v roce 1918.
