Veřejný dluh stojí každého 300 korun měsíčně. Do tří let bude český deficit nejhlubší z EU

Český veřejný dluh se stále zvyšuje a letí volným pádem. Pokud nenastanou okamžité změny, mohou přijít drastická opatření v podobě škrtů a omezování peněz například do školství nebo zdravotnictví. Na situaci upozorňují ekonomové i analytici, kteří již sami začínají připravovat analýzy, jak dluh zabrzdit. S jednou přišla i Raiffeisenbank, podle které by se dala současná nepříznivá situace stabilizovat do tří let. Musela by se však zavést vyšší daň z příjmu fyzických osob či redukovat dotace.

Na zvyšování veřejného dluhu upozorňují odborníci delší dobu. Varování oživila nová čísla Eurostatu, kdy za první čtvrtletí došlo k navýšení dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu o 6,3 procenta na 44,1 procenta. Česká republika se tak stala druhou zemí v rámci Evropské unie, kde dluh rostl nejrychlejším tempem. Horší byl už jen Kypr.

Český veřejný dluh je ale zatím v porovnání s ostatními státy unie šestý nejnižší. Důvody nárůstu dluhu jsou kromě pandemie koronaviru a státních restrikcí také zrušení superhrubé mzdy a následné snížení daní z příjmu. Kromě toho se v posledních letech razantně navyšovaly důchody a také sociální dávky.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) počítá s tím, že celkový veřejný dluh stoupne letos na 44,8 procenta hrubého domácího produktu. V dalším roce by měl činit již 48,2 procenta a dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP by se měl dotknout v roce 2024.

Analýza Raiffeisenbank upozorňuje, že je nejvyšší čas začít konsolidovat veřejné finance a dluh snížit. Pokud by totiž nedošlo k ozdravení veřejných financí, tak bude Česká republika mít nejhlubší deficit veřejných financí v Evropské unii. Pokud by se opatření zavedla nyní, tak by ke stabilizaci veřejných financí došlo právě v roce 2024. Hlavním nástrojem by byla opatření jak na výdajové, tak na příjmové straně. Zvýšit by se musely daně z příjmu fyzických osob, snížit sazby sociálního pojištění hrazené zaměstnavatelem, zavést globální minimální korporátní daně, rušit daňové výjimky, redukovat dotace nebo spořit na provozu státu.

To by podle analýzy mělo za následek, že se ročně sníží deficit o 1,7 procenta, tedy okolo 110 miliard korun. A to bez zásadního dopadu na chod ekonomiky. „Zmrazit výdaje na úrovni 2020 nestačí. Dluh by i po roce 2024 dál rostl. Ale přijetí cíle do 3 let cyklicky vyrovnaný rozpočet je rozumně ambiciózní cíl, který zastaví zadlužování na cca 45 procent hrubého domácího produktu,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle ní už nyní stojí obsluha veřejného dluhu 3 miliardy korun měsíčně. „To je 300 korun na každého z nás včetně kojenců,“ uvedla Horská. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček vidí jiný účinný nástroj k menšímu dluhu. „Při snižování zadlužení bychom se proto měli snažit, aby se zbrzdilo tempo, kterým narůstá náš dluh, a zároveň jsme výrazně navyšovali náš hrubý domácí produkt. Tímto mechanismem dosáhneme postupného snižování našeho zadlužení i při tvorbě přiměřených schodků státního rozpočtu a navyšování životní úrovně obyvatelstva,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Kromě vyšší zadlužování také hrozí, že ratingové agentury sníží státu rating. Ve svých zprávách zatím potvrzují hodnocení úvěrové spolehlivosti. Agentury Moody’s však už varovala, že Česká republika nemá plán dlouhodobého uzdravování veřejných financí. „Je tak zřejmé, že shovívavost ratingových agentur nebude trvat věčně, byť letos a v podstatné části příštího roku s ní ještě lze počítat,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Pokud by došlo ke zhoršení ratingu, tak by rostly úroky, na kterých si vláda na mezinárodních trzích půjčuje. „Vláda pak musí dávat více peněz právě na splátky úroků, takže ji méně zbývá na příslovečné školy, dálnice, nemocnice a železnice,“ dodal Kovanda.