Zásadní otázka: kdy může ministr Síkela lidem „nezatopit“ a na jak dlouho

Nová vyhláška má svěřit ministerstvu průmyslu a obchodu celorepublikovou pravomoc „přiškrtit“ vytápění nejen v domácnostech či nemocnicích. K vyhlášení stavu předcházení nouze či samotné nouze přitom dává resortu na základě energetického zákona řadu důvodů. A to včetně nekonkrétně definovaného „reálného rizika“ vzniku stavu nouze. K tomu by však měly vést konkrétní důvody, které alespoň podle současného ministra Jozefa Síkely (za STAN) znamenají až situaci, v níž by se už jako první přiškrtila či zastavila část průmyslu. Dojít k tomu však může i v rámci tzv. solidarity mezi státy EU.

Návrh nové vyhlášky, která má reagovat na hrozbu omezení dodávek plynu z Ruska válčícího na Ukrajině, procházel do pátku připomínkovým řízením. Dosud navrhovaná verze však už stihla vzbudit vlnu kritiky i obav z nepříliš šťastně komunikované otázky vymáhání možných pravidel.

Definice stavu nouze či případného předcházení stavu nouze v teplárenství vychází z energetického zákona, ten udává celou řadu podmínek pro možné vyhlášení nouzového stavu v soustavě zásobování tepelnou energií a to nejen celorepublikově, ale i lokálně, kde pak zodpovědnost za jeho vyhlášení nesou krajské úřady či v případě Prahy magistrát. Může jít o živelní události, havárie na zařízení či teroristické činy a jiné ohrožení bezpečnosti, případně nevyrovnanou bilanci v soustavě zásobování. Pravomoc má pak státní orgán k vyhlášení stavu nouze i za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

V případě vyhlášení předcházení stavu nouze pak energetický zákon mluví o tom, že jde o „soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze“. Podle advokáta specializujícího se na právo v energetice Jana Urbana musí však pro vyhlášení stavů vždy existovat objektivní důvody.

„Musí se jednat o objektivní okolnost, která způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu. O předcházení stavu nouze můžeme hovořit tehdy, pokud existuje reálné riziko stavu nouze. Současně je třeba si v této souvislosti uvědomit, že české teplárenství je z velké části postaveno právě na spalování zemního plynu, u kterého se očekávají, respektive minimálně v oblasti cen již nastaly, krizové scénáře. Tedy jsou to de facto spojené nádoby,“ uvedl pro deník Echo24 Jan Urban z advokátní kanceláře Urban & Hejduk.

Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) nejde o upřednostnění průmyslu před domácnostmi, ačkoliv dosud platilo, že na ně či nemocnice má dojít až úplně poslední v řadě. „Tato situace nastane v okamžiku, kdy už určité části průmyslu budou stát a my budeme řešit, jak radikálně zasáhneme ekonomiku ještě více. Myslím si, že je v zájmu každého, abychom ekonomiku v chodu udrželi, protože to je o hospodářském růstu, to je o prosperitě, to je o růstu blahobytu,“ uvedl ministr Síkela ve středu.

▶️ Snížit spotřebu plynu v případě další eskalace Putinovy energetické války. To je hlavním cílem vyhlášky, kterou navrhujeme. Tato vyhláška zavádí ⬇️ hraniční teploty pro případ nouze. Více informací je na https://t.co/3epvbOOEv8. pic.twitter.com/tSAuB7LDrO

— MPO ČR (@mpo_tweetuje) August 13, 2022

Ve stavu nouze či jejího předcházení pak umožňuje vyhláška podle situace setrvat i roky. „Ministerstvo může pro celé území státu vyhlásit předcházení stavu nouze na období nejvýše 12 kalendářních měsíců. Předcházení stavu nouze může ministerstvo prodloužit o nejvýše 12 kalendářních měsíců, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení, a to i opakovaně,“ dodal Jan Urban. Zároveň je pak vyloučené v těchto stavech i právo na odškodnění, což se podle Urbana týká jak škody představované samotným přerušením či omezením dodávky tepla, tak škod s tím souvisejících, takzvaně nepřímých.

K aktivaci úspor v domácnostech by pak mohlo podle ministerstva dojít i v rámci solidarity v Evropské unii. Členské země EU se v reakci na očekávané omezení dodávek plynu z Ruska zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dojdou k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může se komise s touto věcí obrátit na členské země. V případě, že bude souhlasit nejméně 15 z 27 zemí, začnou být úspory povinné.

V takovém případě by pak Česko mohlo využít úspor vzniklých snížením teplot v určených objektech. „Návrh vyhlášky počítá s tím, že regulace nedopadne na rodinné domy ani chalupy nezávisle na tom, o jaký zdroj tepelné energie u daného objektu jde. Primárně tedy cílí na centrálně vytápěné objekty, případně společnou přípravu teplé vody, s využitím (při dodávce anebo výrobě tepla) fosilních paliv, tedy zejména zemního plynu a uhlí,“ dodal Jan Urban.

Pokuty a udávání sousedů

Rozruch vzbudila otázka kontrol případného „přetápění“ nad maximální hodnoty dané vyhláškou. Kontroly však mají, alespoň podle současné verze návrhu, zůstat zachované v podobě, která platí roky. Jak řekl deníku Echo24 energetický analytik Jiří Gavor, v současnosti kontroly spadají pod Státní energetickou inspekci a stížnosti nejsou výjimečné ani v dobách, kdy žádná krize nehrozí. Podle Gavora si většinou lidé stěžují zejména na to, že jim špatně nastavený systém vytápění například v rámci bytového družstva znemožňuje vytopit některé místnosti dostatečně, to očekává i v případě, že by došlo k aktivaci této vyhlášky.

„V drtivé většině budou stížnosti tímto směrem, že snížený komfort není dodržen, což se může klidně stát, že to někdo přežene a špatně to seřídí. A že by tu bylo takové to české udávání, že soused tam má velký hic, nevylučuji to, ale myslím si, že by to nemělo být převažující,“ řekl Gavor. V případě udělení pokuty, která může mířit i na rozpočet společenstva vlastníků, je pak její maximální výše až 200 tisíc korun. Podle odborníků je však v řadě ohledů vyhláška zároveň prakticky nevymahatelná, na druhou stranu bude lidi zřejmě přirozeně motivovat k šetření situace s cenami energií.