Sociální demokraté se Zelenými a Levicí koalici nesestaví, hlásí prognózy

Prognózy německých veřejnoprávních stanic ARD i ZDF neumožňují sociálním demokratům (SPD) Olafa Scholze sestavit vládu se Zelenými a postkomunistickou Levicí. Proti takové koalici varovala konzervativní unie CDU/CSU kancléřského kandidáta Armina Lascheta, podle kterého by to znamenalo politické zemětřesení.

ARD vychází z toho, že nový Spolkový sněm bude mít 730 poslanců. Výše zmíněná levicová koalice by v něm měla 355 křesel. Scholz by jako kancléř ale mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). S protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD) ostatní parlamentní strany spolupracovat nechtějí.

Ani prognóza ZDF nevidí většinu u levicové vlády. ZDF předpokládá, že Spolkový sněm bude mít 756 křesel a že SPD, Zelení a Levice by společně měli 376 zákonodárců. To by na převahu v parlamentu těsně nestačilo.

Pokud by se kancléřem stal Laschet, mohl by podle ARD i ZDF sestavit koalici se Zelenými a FDP. Možné by v případě ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná.

Levice, která vystupuje mimo jiné proti NATO, vznikla v roce 2007 sloučením hnutí odštěpeného od SPD a Strany demokratického socialismu (PDS). Tato strana byla právním nástupcem Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která byla do roku 1990 vládnoucí komunistickou stranou v Německé demokratické republice (NDR).

Konzervativní unie označuje Levici za krajně levicovou stranu a spolupráci s ní odmítá, Scholz ji naopak neodmítl. Zdůraznil ale, že příslušnost k NATO, spojenectví s USA a silná Evropa jsou pro něj nezpochybnitelné hodnoty. Vládu s Levicí předem neodmítla ani kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková.

Vznik vlády může trvat dlouhé týdny až několik měsíců. To může znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.