Na výzkum covid-19 by mohlo jít až 100 milionů. Měl by řešit problémy s testováním, říká Prymula

Na výzkum covid-19 by mohlo jít až 100 milionů. Měl by řešit problémy s testováním, říká Prymula
Domov

VÝZKUM KORONAVIRU

Echo24

Na zdravotnický výzkum související s covidem-19 by mohlo jít 50 až 100 milionů korun. Vznikne speciální program, na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví vládní zmocněnec pro tuto oblast, bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V nové pozici působí od začátku června. Vůli spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu podle něj už projevila řada zemí, například Rusko nebo Velká Británie.

„Program by měl řešit zejména problémy v oblasti diagnostiky. V testování jsme závislí na dodávkách reagencií ze zahraničí,“ dodal. Do budoucna by se podle něj mohla změnit i celá koncepce vědy a výzkumu, kde by stát částečně určoval strategicky důležitá témata, kterými by se měli vědci zabývat. Dalším tématem Prymulova úřadu, které opakovaně vyzdvihoval i premiér Andrej Babiš (ANO), je prevence nemocí, zejména rakoviny.

Peníze na výzkum související s koronavirem pošle také Technologická agentura ČR, která koncem dubna vyhlásila soutěž Programu ÉTA. Vědci do ní mohou podávat návrhy na projekty, které pomohou zmírnit dopady koronaviru na sociální oblast, ekonomiku, kulturu a vzdělávání. TA na ni dá 100 milionů korun, výzkumníkům jejich projekty podpoří až z 80 procent, maximálně však čtyřmi miliony korun.

Živý přenos Živý přenos ukončen Čekáme
Ostatní online zpravodajství   

Podle epidemiologa a někdejšího náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je už nošení roušek v restauracích nebo na plovárnách zcela zbytečné. Podle něj nastal odklon od toho, co by se mělo skutečně dodržovat a další nošení roušek by mohlo být v konečném důsledku kontraproduktivní. „V restauracích už nošení roušek asi není smysluplné,“ uvedl Prymula v rozhovoru pro MF DNES.

Podle slov nového vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Prymuly není na něm, aby opatření rozvolňoval. „Není to můj byznys. Na druhou stranu, ty bizarní věci se snad lehce odstranily. Já jsem považoval za bizarní nosit roušky na bazén. To jsem říkal opakovaně, že je to nesmysl, nandávat roušku na mokrý obličej,“ uvedl epidemiolog. „Jinak souhlasím, nastal totální odklon od toho, že by se něco mělo dodržovat. Byť si nemyslím, že to je dobře. V těch restauracích z těchto důvodů už nošení roušek asi není smysluplné,“ dodal.

Prumyla ale jedním dechem dodává, že nošení roušek na straně zaměstnanců restaurací dává z odborného hlediska smysl. „Číšník může nakazit všechny hosty, proto má roušku. Odborně je to správně. Ale společensky je samozřejmě otázkou, jestli to není kontraproduktivní, když tu máme málo případů,“ vysvětlil Prymula. Ale – i když jsem dalek toho někoho strašit – zatím taky pořád máme nové případy,“ varoval, že průběh šíření nákazy v Česku zatím zdaleka není u konce.

V Česku se podle slov někdejšího náměstka ministra zdravotnictví podařilo dostatečně „dupnout na brzdu“ a pandemii výrazně zpomalit. „Jezdí za námi zahraniční novináři a chválí nás, jak jsme to zvládli. Všude se diví, jak jsme to dokázali zastavit. A doma vám pomalu lidi vyčtou, proč jsme to zastavovali. V jednom z prvních rozhovorů jsem řekl, že za dva měsíce budeme na pranýři. A ono to tak bylo,“ řekl Prymula s tím, že je to podle něj v Česku normální.

Odměny pro lidi z první linie ve výši desetitisíců korun

Prymula v rozhovoru zmínil, že zdravotníci, lékaři a všichni ostatní, kteří s koronavirem bojovali v první linii, by měli dostat vysoké odměny. „Byla snaha odměnit ty lidi v první linii, což se podařilo třeba u záchranářů, kteří dostali větší objem, než chtěli. Tam se to podařilo beze zbytku. V sociální sféře to šlo jakýmsi plošným způsobem. U těch špitálů je problém v tom, že tady se to dělá přes pojišťovny – a vůbec, celý systém, jak dostat peníze do zdravotnických zařízení, je složitý. Některé nemocnice peníze svým lidem daly, jiné ne,“ vysvětlil Prymula, jak funguje odměňování ve zdravotnictví.

Podle něj by ale všichni, kteří stáli během pandemie v první linii, měli dostat vysoké odměny. „Pokud dám někomu za to, že tři měsíce bojoval s koronavirem v první linii, odměnu 1 500 korun, tak je to výsměch. Rozhněvalo to i pana premiéra. Teď je snaha vymyslet model, aby ti lidé ty peníze dostali,“ řekl vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví s tím, že by odměna měla být v řádech desetitisíců korun na osobu. Odmítl ale spekulovat, kolik by to mělo přesně být. „Myslím, že ta odměna by skutečně měla být v řádu desetitisíců korun,“ řekl přesvědčeně

Někdejší náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Prymula je podle průzkumu v současné době nejpopulárnější veřejnou osobou v Česku. Lidé mu přisuzují úspěšné zvládnutí pandemie koronaviru, podle Jana Hamáčka by se zase mohl stát ministrem zdravotnictví.

 

Podle Prymuly by v České republice mohlo začít i testování vakcíny na covid-19. „ČR má kapacity na provádění klinických studií,“ řekl zmocněnec. Zájem má například rakouská firma, která vyvíjí obecnou vakcínu, která by měla fungovat na všechny typy koronavirů, nový způsobující covid-19, ale také starší MERS či SARS. Jedná se také o obnovení výroby a testování v uzavřeném závodu na výrobu vakcín ve středočeském Bohumilu, který koupila americká firma Novavax.

Ministerstvo zdravotnictví minulý týden vypsalo výběrové řízení na Prymulova nástupce na postu náměstka pro zdravotní péči. Zájemci se mají hlásit do 1. července. Post vládního zmocněnce pro vědu a výzkum byl přímo pro něj zřízen, další dva zanikly a v současné době jich je osm, například pro lidská práva, jadernou energetiku, sport nebo informační technologie.

Čtěte také: Prymula nemá trafiku, bude mít nižší plat než na ministerstvu, říká Babiš

Foto: Echo24.cz

 

Související články