Ministryně ve při: Maláčová oznamovala dohodu o kurzarbeitu. A narazila

Věčné koaliční hádky o důchodech, penzijní reformě nebo výši rodičovského příspěvku vystřídaly spory o nová aktuálnější témata. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nemůže šéfce státní kasy Aleně Schillerové (za ANO) odpustit odmítnutí zavedení ošetřovného pro děti ze zavřených škol. Nově je kamenem úrazu podoba kurzarbeitu, který by měl po dlouhém vyjednávání nahradit neefektivní program Antivirus.

Maláčová kritizuje především to, že rodiče dětí, které jsou v karanténě nebo jejichž školy zůstaly kvůli rozšíření koronavirové nákazy zavřené, nemohou nyní pobírat ošetřovné jako náhradu za to, že s nimi musejí zůstávat doma. Podle ní by na příspěvek měli mít v podobné situaci nárok rodiče všech dětí do třinácti let.

To však ministerstvo financí odmítá a zdůvodňuje to tím, že plošné zavírání škol zatím nehrozí. Podle Schillerové vláda přistoupila k ošetřovnému v době, kdy byla na jaře vypnutá ekonomika a všechna školní zařízení uzavřená. „Teď ekonomiku nevypínáme, ošetřovné je nastaveno na 60 procentech. Školy nezavíráme. Nemůžeme ohrozit ekonomiku,“ uvedla k tomu Schillerová.

Maláčová se však ohání konkrétními případy lidí, kteří například dlouhou dobu čekají na potvrzení negativních testů u učitelského sboru. „Krizové ošetřovné je sice připravené dávno, podle ministerstva financí a pana premiéra prý není potřeba. Co by odpověděli třeba paní Míše? Učitelé z jejich školy nemají ani po 10 dnes negativní testy a ona musí být s dcerou doma dál,“ vyjádřila se Maláčová na svém Twitteru.

Schillerová: Bylo to neseriózní

Dlouhé neshody panovaly také na programu kurzarbeit, který má pomoci firmám udržet pracovníky v dobách krize. Podle Maláčové se podoba kurzarbeitu dohodla a je již připravena ke schválení sněmovnou. Stát by měl podle dohody pracovníkům se zkrácenou prací za neodpracované hodiny platit 70 procent čistého, a to nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Firmy by hradily nižší odvody.

Kompromis jako výhra! Dohoda ke kurzarbeitu je upečená, takže dnes večer návrh schválíme na vládě a může odejít do Sněmovny. Věřím, že i ve Sněmovně to půjde hladce a kurzarbeit od listopadu naváže na končící #Antivirus.

— Jana Maláčová (@JMalacova) September 16, 2020

Schillerová ovšem optimismus Maláčové nesdílela a její slova vlastně popřela. Uvedla, že oznámení dohody jí nepřipadá vhodné. „Mně to připadá neseriózní. Vláda bude jednat večer. Hledáme tu dohodu… prostě máme nějakou rámcovou dohodu,“ uvedla Schillerová. Vláda nakonec včera večer téma neuzavřela a jednání jednání o kurzarbeitu přerušila.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Podle plánu by se měl dlouhodobý kurzarbeit zavést od listopadu. Navázal by tak na dočasný program Antivirus.

Program Antivirus, který funguje od začátku dubna, byl již několikrát prodlužován. Jeho princip spočívá v tom, že zaměstnanci ponechávají pracovníky doma na překážkách, za které dostávají kompenzace výši 60 nebo 80 procent mezd. Firmy ale musejí platit odvody a navíc peníze dostávají zpětně proplaceny.

Příspěvek v červenci čerpalo 7533 firem na 179 tisíc pracovníků, kteří byli v té době doma a nemohli pracovat. Státní pokladnu to stálo přes miliardu korun. Celkově bylo podpořeno přes 57 tisíc firem a 790 tisíc zaměstnanců. Současný stav je proto pod kritikou odborníků, protože pouze drží umělou nezaměstnanost.

Hádky jsou i kolem krizového štábu

Koaliční rozepře se týkají také obnovení Ústředního krizového štábu, který fungoval na jaře a řídil ho vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Jeho opětovné aktivování prosazuje kromě něj a Maláčové celá sociální demokracie. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) však k tomu není žádný důvod. V srpnu totiž vznikla vládní rada pro zdravotní rizika, jejímiž členy jsou kromě Hamáčka také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a obrany Lubomír Metnar (za ANO). To podle Babiše stačí.

Pojďme ukončit chaos, není na co čekat! Aktivace Ústředního krizového štábu je proto zásadní! ÚKŠ jedná na rozdíl od Rady pro řízení zdravotních rizik operativně a takřka nonstop. Může tak okamžitě reagovat na vývoj pandemie. Vir musíme zpomalit! @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) September 14, 2020

Podle Maláčové je ale aktivace krizového štábu zásadní. Narozdíl od rady dle ní jedná štáb operativně a nepřetržitě. Maláčová tak hovoří o chaosu, který je třeba neprodleně ukončit. Sám Babiš přitom paradoxně mluví o tom, jak je nutné držet při sobě a postupovat proti nákaze jednotně. Sjednocená však v postupu ani samotná vládní koalice.