2 veřejný zájem

Vyvlastňování je pro výstavbu dálnic nutnost, shodují se politici. Část majitelů systém zneužívá

NOVÉ

Témata: , ,

Jihočeši se možná po dekádách čekání brzy dočkají důstojného dálničního spojení s Prahou. Napomáhá tomu strašák v podobě vyvlastňování, který psychologicky tlačí na majitele, aby raději prodali své pozemky za státem nabízenou výhodnou cenu. Na dálnici D3 se zřejmě navíc uplatní loňská novela neboli „mezitímní rozhodnutí“, kdy stát může u některých klíčových staveb začít stavět na pozemcích, o jejichž vyvlastnění se teprve soudí. Přestože by se mohla tato praxe zdát kontroverzní, panuje kolem ní překvapivá politická shoda, jelikož často dochází ke spekulacím s pozemky.

Předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO) pro Echo24 popsal, že současná podoba zákonu je výsledkem skoro desetiletého hledání optima mezi silou státu a právem jednotlivce. Zákon pochází z roku 2009 a prošel řadou úprav. V roce 2015 se například rozhodlo, že se majiteli za pozemek nabídne osminásobek odhadní ceny a má tři měsíce na rozhodnutí, při případném vyvlastnění by dostal právě pouze odhadní směnu. Loňská novela přidala „mezitímní rozhodnutí“, kdy u vybraných klíčových staveb může stát začít stavět již během vyvlastňovacího soudního řízení. Podle Kolovratníka jde především o psychologický tlak na majitele, aby pozemky prodali za zmíněný osminásobek.

Upozornil zároveň na politickou shodu při přijímání novely. „Když jsme to přijímali, tak jsme o tom hodně ve sněmovně diskutovali. Záleželo mi na tom, aby pro to zvedly ruku všechny strany, což se stalo, řekl Kolovratník pro Echo24. Upozornil, že na seznamu jsou pouze ty nejdůležitější stavby jako dálnice, některé silnice, železniční koridory, či plavební stupně Děčín a Přelouč. „Jsem si vědom, že jsme ŘSD dali do ruky silný nástroj, ale občas v jednání s majiteli dělá chyby, proto budu jejich práci kontrolovat,“ dodal.

Další podrobnosti přidalo i ŘSD. „Mezitímní rozhodnutí musí nabýt právní moci a stát se vykonatelným a následně se může stavět. Případný spor o výši náhrady za vyvlastnění práv k pozemkům by tedy nebyl překážkou pro výstavbu. Vyvlastňovacím úřadem je v případě D3 u Tábora Krajský úřad Jihočeského kraje,“ uvedl pro Echo24 Jan Studecký za ŘSD.

Princip se zatím použil v případě jiné důležité dopravní stavby. „Mezitímní rozhodnutí bylo ve prospěch ŘSD již vydáno na pozemky v rámci stavby D55 Napajedla – Babice,“ vysvětlil Studecký. „Jedná se o využití ustanovení § 4a zákona č. 416/2009 Sb. Toto ustanovení je účinné od srpna loňského roku a umožňuje vyvlastňovacímu úřadu v případě, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydat na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Pokud mezitímní rozhodnutí nabude právní moci, je možné začít stavět,“ dovysvětlila pro Echo24 mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Politická shoda

S touto praxí souhlasí i bývalí ministři dopravy. Vyvlastnění je občas skutečně poslední možností. „Vyvlastnění je jednom z možnosti jak dosáhnout výstavby strategické Infrastruktury ve veřejném zájmu. Nicméně je to možnost poslední, pokud selžou všechna dřívější řešení. Zda to je morální? Je morální blokovat důležité stavby s cílem získat vyšší výnos a tím brát ostatní účastníky silničního provozu a občany jako rukojmí a omezovat tak rozvoj regionu? Smutné je, že stát nedokáže tento proces řešit rychleji a vyvlastnění trvá více než rok,“ řekl pro Echo24 Antonín Prachař, který byl prvním ministrem dopravy hnutí ANO.

Podobně to vidí i Pavel Dobeš, který rezort dopravy řídil jako ministr za Věci Veřejné a později strany Lidem ve vládě Petra Nečase. „S legislativou o zrychlení výstavby dopravní infrastruktury souhlasím, je to běžná praxe. Podobně to funguje například i v Německu,“ řekl pro Echo24.

„Je to ve veřejném zájmu, protože ne každý tady může mít svojí dálnici a ta je zkrátka v jedné stopě, kde může mít někdo shodou okolností dům. Ten člověk by měl za to dostat náležitou náhradu a tam nikdo dotyčnému neupírá právo se o náhradu soudit. Dálnice bohužel vždy povede po někoho pozemku,“ vysvětlil.

Navíc upozornil na praxi, kdy někteří lidé schválně nakoupili pozemky v místech plánovaných dálnic, aby od státu získali nemalé sumy. „Troufám si tvrdit, že u nás funguje neblahá praxe. Tím, že u nás dlouho nestavíme, tak celá řada lidí ví o plánovaných trasách už velmi dlouho. Pokud zkrátka už pozemky kupovali v době, kdy věděli, že je to lokalita blízká nějakému budoucímu tahu, tak si troufám tvrdit, že část z nich mohla spekulovat nad tím, že si pozemky koupí a bude požadovat nějaké náhrady. Samozřejmě nemluvím o případech, kdy tam některé rodiny mají majetky třeba sto let,“ řekl pro Echo24.

V současnosti stát staví celkem 257 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Nových dálnic tzv. na zelené louce je z toho 138 kilometrů, zbytek tvoří modernizace D1 a silnice první třídy. Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou modernizace brněnské D1 a stavba jihočeské D3. V příštím roce to budou především dálnice D6 v úseku Nové Strašecí – Řevničov a D48 mezi Rybím a Rychalticemi.

Čtěte také: Stát kvůli dálnici vyvlastní pozemky u Tábora. Peníze majitelé odmítli


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.