2 Situace ve světě

Evropské země řeší koronavirus tvrdě i benevolentně. Kritice ale čelí všechny

, NOVÉ

Témata: , ,

Česká vláda kvůli pandemii koronaviru vydala již celou řadu zákazů a nařízení. Patří mezi ně například zákaz vycestovat do zahraničí, povinnost nosit na veřejnosti roušku nebo zavřené restaurace a další prodejny. Jak jsou na tom jiné státy postihnuté pandemií? Nákazou nejpostiženější evropská země Itálie zakázala venkovní aktivity, francouzská vláda čelí kritice z řad lékařů a ve Skandinávii se diskutuje o správném postupu.

Itálie nejprve v minulém týdnu uzavřela celou zemi. Nyní vláda Giussepe Conteho ještě přitvrdila. V ulicích italských měst hlídkují desítky tisíc policistů, kteří mají dbát na dodržování karanténních opatření. Některá města dokonce k monitorování svých občanů využívá drony. Italové dosud mohou vycházet jenom v naléhavých případech, z pracovních důvodů, nebo na krátký nákup. Vše navíc mohou provádět jen v bezprostřední blízkosti domova.

Šéf infekčního oddělení milánské nemocnice Sacco Massimo Gallo se ale domnívá, že katastrofa je nejspíš už nevyhnutelná. Opatření, která dosud vláda přijala, jsou podle něj nedostatečná a počet nakažených je prý ještě mnohem vyšší, než uvádějí oficiální statistiky.

Povinnou celostátní karanténu již vyhlásila i Francie. Ta sérii opatření vyhlásila minulé úterý a podle expertů bude ještě trvat, než se její pozitivní účinky projeví. Vláda premiéra Édouarda Phillippea navíc čelí kritice od lékařů. Ti jej a bývalou ministryni zdravotnictví Agnès Buzynovou zažalovali kvůli zanedbání epidemie. „Zdravotníci a s nimi francouzské obyvatelstvo je ve vážném nebezpečí. Tomu se mohlo vyhnout, pokud by byla přijata včas správná rozhodnutí,“ uvádí tři lékaři Philippe Naccache, Emmanuel Sarrazin a Ludovic Toro, kteří podali ve čtvrtek žalobu u Soudního dvora republiky jménem nedávno vytvořeného sdružení více než 600 lékařů pojmenované C19.

Francouzská vláda navíc musela řešit nedostatek respirátorů, podobně jako ta česká. I kvůli tomu se lékaři zlobí. „Začátkem března, když pochopili, že masky nemají, jim začali říkat, že je nepotřebují … Ve skutečnosti je to přiznání bezmoci a lži, protože pravda je, že jsme neměli žádné zásoby,“ řekl právník lékařského sdružení Fabrice Di Vizio.

Přehnané Dánsko či podceňující Švédsko?

Naprosto rozdílně pandemii koronaviru řeší severské země Dánsko a Švédsko. Přesto, že jsou obě země podobné svojí úrovní života nebo počtem obyvatel, tak se tamní představitelé k řešení pandemie staví protichůdně.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová nechala uzavřít hranice a tento krok kvituje i její opozice. Ve Švédsku se však k ničemu takovému nechystají. „Ve Švédsku se řídíme vědeckými podklady, nepodléháme politickému tlaku,“ říká vedoucí švédský epidemiolog Anders Tegnell z ministerstva zdravotnictví.

Uzavření hranic původně nedoporučovalo ani dánské ministerstvo zdravotnictví. „Dokumentace, kterou máme k dispozici, ukazuje, že efekt uzavření hranic je minimální, aby bylo účinné, museli bychom hranice uzavřít hermeticky,“ prohlásil nepolitický expert z resortu Søren Brostrøm. Ten navíc upozornil obyvatelstvo, že Světová zdravotnická organizace (WHO) ani Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) uzavření hranic nenařizuje.

V obou zemích se nyní diskutuje, který směr je ten správný. Podle některých Švédi nákazu podceňují. Hovoří se naopak i o tom, že dánská premiérka svými kroky přehání.

Jak na nákazu ukazuje Jižní Korea

Nákaza koronavirem byla hojně rozšířená také v Jižní Koreji. Přesto, že má asijská země podobné podmínky jako například Itálie, dokázali Jihokorejci při poměrně velkém počtu nakažených udržet pandemii v rámci mezí pod kontrolou. Výdaje na zdravotnictví má přitom dokonce ještě menší než právě Itálie (Itálie 8,9% HDP; Jižní Korea 7,3% HDP). Jižní Korea aktuálně hlásí téměř 9 tisíc nakažených a celkem 111 mrtvých lidí. Naopak přes tři tisíce lidí se v zemi uzdravilo.

Za „štěstím v neštěstí“ Jihokorejců je třeba hledat zkušenosti. V roce 2015 se totiž země musela potýkat s epidemiemi SARS a MERS, díky nimž se poučila. Posílila kritickou infrastrukturu v oblasti infekčních chorob a díky svému testovacímu programu mohla podrobit testování velkou část populace. Svůj podíl úspěchu má i omezené právo na soukromí v době pandemické krize. Vláda nyní sleduje své občany za pomocí lokalizace telefonů či aut a díky tomu je tak schopná trasovat cesty nakažených.

V Česku by se karanténní opatření mohla začít uvolňovat zřejmě od poloviny dubna, ale na hranicích budou opatření podle všeho trvat mnohem déle. Zákaz vycházení podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly zatím není na místě, vládě by ho navrhl, pokud by počet nakažených přesáhl 10 000.

Prymulovo vyjádření o možném omezení cestování do zahraničí až na dva roky označili někteří opoziční politici za šokující a nešťastné. Podle Babiše jde o spekulaci, obnovení cest do zahraničí ale není prioritou.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: (Ne)uzavírání hranic aneb Švédsko a Dánsko v časech pandemie

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info
,