Nová zelená pravidla zdraží život. Lidé si připlatí až tisíce korun

REKORDNÍ RŮST CEN ENERGIÍ

Nová zelená pravidla zdraží život. Lidé si připlatí až tisíce korun
Tuzemské domácnosti může čekat ještě znatelnější růst cen energií. Foto: Shutterstock
Ekonomika

Markéta Malá

Rekordní ceny emisních povolenek a tlak na ukončení spalování uhlí vyhnaly velkoobchodní ceny elektřiny do dosud nevídaných výší. Zdražování se přenese na koncové zákazníky, což může být čárou přes rozpočet pro rodiny, které si cenu elektřiny nezafixovaly, a využívají ji také třeba na vytápění. Ekonomové se pak shodují v tom, že zlevňování elektřiny se v následujících letech může téměř jistě vyloučit. Současně enormně zdražuje nyní nedostatkový plyn, což se projevuje i v cenách potravin nebo služeb. Podzim tak může pro některé domácnosti přinést citelné zvýšení výdajů.

Velkoobchodní ceny elektřiny jsou dosud nejvyšší v historii. Elektřina s dodávkou na příští rok se na pražské energetické burze obchoduje za 94 eur (asi 2400 korun) za megawatthodinu. Důvodem jsou hlavně rekordní ceny emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší.

Cena emisních povolenek v Evropské unii minulý týden poprvé překročila 60 eur (přes 1500 korun) za tunu, aktuálně cena činí kolem 62 eur za tunu. Za poslední rok se zhruba zdvojnásobila, k čemuž přispěly ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu. Ekonomové předpovídají, že neexistuje prakticky žádný scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.

Ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících navíc nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. U elektřiny a plynu očekávají experti nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově o deset procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.

„Zdražování se nyní přenese z burzy na koncové zákazníky. Dodavatelé elektřiny totiž mají nasmlouvány dlouhodobé kontrakty, které budou postupně nahrazovat dražšími. Růst cen proto budou muset přenést na své klienty. To může udělat čáru přes rozpočet rodinám, které si nezafixovaly cenu elektřiny a využívají ji i na vytápění,“ sdělil deníku Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj je těžké předpovídat, jak se mohou v závislosti na klimatických plánech Evropské komise, takzvaném Green New Dealu, ceny elektřiny dále vyvíjet.

„S uhelnými elektrárnami budeme žít ještě minimálně další dekádu, za tu dobu se evropský energetický trh dramaticky promění. Je proto obtížné predikovat cenu elektřiny na tak dlouhou dobu dopředu. Je možné, že politici budou muset reagovat na odpor lidí a stanoví cenový strop. K nižším cenám elektřiny by pak měly přispívat zlepšující se technologie. Na druhou stranu elektromobilita může zvýšit spotřebu a kvůli nestabilním obnovitelným zdrojům bude nutné investovat enormní množství peněz do přenosových soustav. To bude navyšovat regulované složky ceny elektřiny,“ domnívá se Křeček.

O tom, jak se ceny emisí v elektřině projevují, se vyjádřil také hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. „Při současném podílu špinavých a čistých zdrojů energie a současných cenách energie a povolenek činí povolenky zhruba deset procent ceny energií. Pokud nyní domácnost platí zhruba 2000 korun měsíčně za energie, tak každé další euro zdražených povolenek bude znamenat zhruba čtyři koruny měsíčně v nákladech. V nepřímých nákladech však stoupne cena energií kvůli dražším povolenkám ještě více. Investice do čistších zdrojů energie stojí nemalé prostředky, přičemž i ty v konečném důsledku musí zaplatit spotřebitel,“ uvedl Bartoň.

Domácnosti však zároveň mají poměrně prostor pro to, aby s energetickou společností vyjednaly lepší podmínky. „V České republice existují doslova tisíce různých cen elektřiny. Je velmi obtížné vůbec tvrdit, co se s cenou děje, protože statistici pracují s nereálnými cenami. Ceníkové ceny jsou odlišné od skutečných a každý, kdo si zkusil vyjednat s energetickou společností lepší podmínky ví, že prostor pro snížení existuje obrovský. Pokud by se ceny měly stát pro koncové spotřebitele neudržitelné, musely by částečně sáhnout do marží výrobci,“ vyjádřil se pro Echo24 hlavní ekonom instituce Roger Dominik Stroukal.

Do rodinných rozpočtů se ale také zcela jistě promítne významný nedostatek plynu, jehož ceny tak rostou. Do Evropy totiž zemního plynu z Ruska proudí málo, a nyní jsou jeho velkoobchodní ceny dokonce o desítky procent dražší než ropa, ačkoli běžně se cena ropy pohybuje citelně výše. „Růst cen plynu zásadně přispívá ke zdražování velkoobchodní elektřiny. Jednotlivé zdroje energie jsou totiž cenově provázány, takže zdražování jednoho vytváří tlak na zdražování jiného, který může sloužit jako náhražka,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Vysoké ceny plynu se pak neprojeví jen ve výdajích těch lidí, kteří ho doma využívají, ale téměř všech, protože se projeví třeba i v ceně potravin nebo různých služeb.

Důležitou roli bude hrát i to, jak chladná bude letošní zima. „Evropští spotřebitelé jsou nyní vydáni napospas počasí. Čím chladnější zima bude, tím spíše palčivě pocítí důsledky nedostatek plynu. Ať už na své peněžence, nebo na svou vlastní kůži, dost možná však oběma způsoby. Plyn bude drahý a bude ho málo, což zhorší jeho celkovou dostupnost,“ predikuje Kovanda.

Hospodářská komora nyní uvedla, že stát musí zajistit takový energetický mix, aby v příštích letech výrazně nerostly ceny elektřiny a tepla a tuzemská energetika neztratila konkurenceschopnost. Odklon od uhlí a plány takzvané evropské zelené dohody podle ní představují největší výzvu pro energetiku posledních desetiletí.