Dotace na hypotéky? „Pomoc na úkor chudých by neměla smysl“

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

Dotace na hypotéky? „Pomoc na úkor chudých by neměla smysl“
Zohlednění hypoték do příspěvků na bydlení nemá podle ekonoma smysl. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Vláda zvažuje, že by do příspěvku na bydlení mohla zahrnout i hypotéky, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vedeme debaty na úrovni vlády, jakým způsobem a jakým mechanismem zohlednit i hypotéky,“ řekl v rozhovoru pro web iDnes. To se však setkalo s kritikou, podle které by taková pomoc mimo jiné neměla smysl.

V současnosti se podle platné právní úpravy splácení hypoték do nákladů na bydlení nepočítají. To by se však podle Jurečky mohlo změnit. Zvyšující úrokové sazby a s tím spojené rostoucí splátky hypoték mohou některým rodinám, které se zadlužily kvůli koupi vlastního bydlení, komplikovat situaci a při skončení fixace zvýšit jejich měsíční výdaje. Podle Jurečky proto vláda debatuje o tom, že by zahrnula do příspěvku na bydlení právě i splátky hypoték. Ministr financí Zbyněk Stanjura úvahy potvrdil.

Ekonom Lukáš Kovanda však podotýká, že lidé s hypotékou mají zpravidla vysoké příjmy. Takové domácnosti překračují tzv. normativy, které stanovují strop pro přiznání státní pomoci. Přestože premiér Petr Fiala avizoval zvýšení normativů, podle Michala Skořepy z České spořitelny by se spousta domácností s hypotékou do normativů nevešla. „Spousta domácností s hypotékou žije v bytech nebo domech, které jsou z pohledu normativů příliš velké nebo v příliš dobré lokalitě na to, aby u nich dávala pomoc s bydlením smysl,“ řekl webu.

Podle Kovandy se by se jednalo o neadresné populistické opatření. S tím souhlasí Ondřej Prokop, předseda hnutí ANO v Praze. „(Vláda) pomůže lidem s vysokými úroky hypoték a to přes standardní příspěvky na bydlení. Na ty však zpravidla rodiny mající hypotéky díky výši příjmů nedosáhnou. Vláda tak vymyslela geniální příspěvek, který skoro nikomu nepošle,“ napsal na twitteru.

Kovanda dále poukazuje na to, že nyní Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Dodává ale, že vzhledem k současné situaci není tento trend udržitelný. Ani to však podle něj neopodstatňuje začlenění splátek hypoték do výpočtu příspěvku na bydlení. Podotýká, že jsou české banky dlouhodobě velmi obezřetné a společně s regulacemi České národní banky si zajišťují, že hypotéky dosáhnou jen žadatelé, kteří jsou dostatečně finančně zajištění, aby ji mohli bez problémů splácet. Problémy, které by mohly splácení znesnadnit, jako například ztráta zaměstnání, vážné onemocnění či rozvod, však nemají systémovou povahu, která by vedla ke zhoršením platebních možností českých domácností, doplňuje ekonom.

Nejzranitelnějším domácnostem, na které současná energetická drahota a rapidní inflace dopadne nejvíce, stát zahrnutím hypoték do příspěvku na bydlení ničím nepomůže, protože tyto domácnosti žádné hypotéky nemají. Podle Skořepy by se ale neměla upírat ani pomoc těm, kteří hypotéky mají, protože rostoucí ceny nejen energií a dopadá i na ně. „Na jedné straně nepokládám za správné, že jsou hypoteční dlužníci dlouhodobě podporováni možností odečíst si zaplacené úroky od daňového základu, ale na druhé straně nevidím důvod odepírat těmto dlužníkům státní pomoc se zvládáním cen energií, pokud je tato pomoc poskytována lidem bez hypotéky,“ myslí si Skořepa.

Podle Kovandy by ekonomicky i sociálně mělo mnohem větší smysl, kdyby vláda pouze navýšila normativy příspěvků na bydlení, aniž by do nich zohledňovala i splácení hypoték. „To znamená, že výpočet výše příspěvku na bydlení by i nadále zahrnoval jen to, co zahrnuje už nyní, tedy náklady na nájemné, energie, vodné a stočné a další poplatky spojené s bydlením,“ dodal Kovanda s tím, že by se navýšením stropů smysluplně rozšířil nejen okruh lidí, jimž vláda adresně pomůže, ale také samotná výše zacílené pomoci.