Kde lidé ještě mají tvář. Pár kilometrů za hranicemi je jiný koronavirový svět

ECHOPRIME

Kde lidé ještě mají tvář. Pár kilometrů za hranicemi je jiný koronavirový světREPORTÁŽ
Rakouské městečko Weitra leží 10 km od Českých Velenic, autem to trvá asi třináct minut. Foto: Shutterstock
Svět

Petr Holub

Čtyři policisté na přechodu z Českých Velenic do Gmündu nemají mnoho práce. Jen pár lidí za hodinu překračuje o Velkém pátku dopoledne hranici, která po třiceti letech opět rozděluje dvojměstí na řece Lužnici. Zkontrolují potřebné dokumenty, přátelsky poradí, jaké formality je třeba vyřídit při návratu. „Dnes jsou tady i Rakušané,“ upozorňují na policejní auto zaparkované o pár metrů dále. „Pokud budou problémy, tak se můžete vrátit,“ uklidňují předem. Dva rakouští policisté jsou ale stejně vstřícní. Nechají si vysvětlit důvod návštěvy, něco zkontrolují v počítači, popřejí krásné Velikonoce a cesta do ciziny je otevřena. Historické náměstí Gmündu je stejně prázdné jako centrum Velenic. Lidé ani nemají důvod sem chodit, pokud něco nepotřebují od pekaře, řezníka, lékárníka, případně v trafice či v obchodě se zdravou výživou. Zásadní změnu si návštěvník z druhé strany Lužnice uvědomí až po chvíli. Nikdo tady nenosí roušky. Strhne ji tedy, aby nebudil pozornost, pořád ji ale má při ruce, kdyby náhodou někdo obligátní povinnost požadoval jako v Česku. Na normální stav, že člověk nemusí zakrývat tvář, si zvykne až po pár hodinách.

V Gmündu očekává Čecha ještě další zvláštnost, otevřené dveře místního kostela. Rakušané začali kostely zamykat záhy po pádu železné opony, důvodem znovuotevření ovšem není fakt, že případné loupežné nájezdy z druhé strany hranice zastavil koronavirus. Zdejší vláda kvůli infekci zakázala bohoslužby, a tak dostali věřící možnost oslavit Velikonoce aspoň o samotě v kostele. Podle předpisu by měl někdo dohlížet, jestli se v něm nesejdou víc než čtyři lidé. Ovšem prostor pod pozdně gotickou klenbou je prázdný a nikdo ho ani nehlídá.

Místní pochopitelně poznají návštěvníka z Česka, kromě předepsané metrové vzdálenosti však nedávají najevo žádný odstup. „Všechno si vymysleli novináři,“ pochybuje o nebezpečí koronaviru Ernest, spisovatel a průvodce turistů po nedalekém starobylém městečku Weitra, kterému vládní nařízení zničila byznys nejméně do června. Návštěvu z ciziny oceňuje jako doklad, že něco aspoň funguje normálně, a vyptává se, jak to chodí na hranicích.

Celý text Petra Holuba si můžete přečíst na EchoPrime zde. A nebo v tištěném Týdeníku Echo.

Foto:

w