1 Týdeník Echo - Kauza

Také vláda se bojí EET. Poslední tažení proti živnostníkům začalo další ostudou

Týdeník Echo

Témata: ,

Symbolem levicově-populistických vlád po roce 2013 se stane nad pochybnost absurdní a represivní zákon o elektronických pokladnách EET. Od samého jejich nástupu k moci se schvaluje, přepisuje, ruší, zase schvaluje a truchlivá hra dosud nemá konec. Zatím poslední dějství se odehrálo na počátku zářijové schůze sněmovny, když zákonodárci se sebezapřením nastoupili do svých lavic, aby přehlasovali senátní veto poslední verze.

Nejen vládní poslanci, ale i ti opozičníci souhlasně pokyvovali, když ministryně financí Alena Schillerová varovala před protahováním debaty. „Vytvořili jsme z EET nepřiměřené politikum a dnešní den nemá být opět ničím jiným než další smutnou oslavou tohoto politikaření,“ požádala poslance, aby to tentokrát nepřeháněli. Dokonce kritici zákona z řad Pirátů, ODS a TOP 09 si to vzali k srdci. Nesnažili se o nekonečné projevy, aby jednání protáhli do dalších dnů nebo týdnů, jenom odříkali povinné věty o tom, jakou zhoubu přinesl zákon malým podnikatelům, jak státní pokladně ani v nejmenším nepomohl, a pak byli ochotni absolvovat hlasovací formalitu. K přehlasování Senátu stačí 101 hlasů, vládní strany ANO a ČSSD mají s podporou komunistů 108 poslanců, a výsledek byl předem jasný. Přesto si na poslední chvíli vzaly kluby ANO a ČSSD oddychový čas, který přetáhly přes sedmou hodinu večerní, kdy schůze končí. Hlasovat se muselo znovu za pár dnů. Šok opozice popsal šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nemohl jsem tušit ani vteřinu, a nikdo z mých kolegů z opozičních lavic nemohl tušit, že ten, kdo přistoupí ke zcela zásadní obstrukci, budou zástupci vládní koalice. Vy děláte obstrukce, a pak nám vyčítáte, že se k něčemu takovému uchylujeme my! Měli byste se stydět!“ rozhořčil se bývalý ministr financí nad tím, že vládní politici kážou vodu, a sami pijí víno.

ANO a ČSSD sáhly k obstrukci, protože si najednou uvědomily, že jim chybí devět až deset poslanců, a hlasování by tedy mohly prohrát. Tím se projevila nejen nedisciplinovanost, ale i fakt, že zvednout ruku pro hanebný zákon se příčí skoro každému. Poslance ANO a KSČM přinutila strohá stranická disciplina, ovšem nedostavila se skoro polovina sociálnědemokratického klubu, a přemluvit někoho z opozičních klubů nebo ze skupiny odpadlíků bylo nemožné. V něčem je zákon nepřijatelný pro každého, kdo může použít zdravý rozum.

Jako za Gottwalda

Hlavní výtky proti EET zazněly i na schůzi sněmovny. Poslanec ODS Vojtěch Munzar srdceryvnými slovy popsal výstřelky systému, který pokutoval jedenasedmdesátiletou důchodkyni částkou 15 tisíc korun za to, že zapomněla vyúčtovat krabičku tic-tacu, za nevydání účtenky za koláček v ceně deseti korun vyžaduje 11 tisíc, za minutu rozdílu mezi nákupem a jeho zaúčtováním uděluje pokutu tři tisíce a dvě tisícovky za to, že hospoda včas nezměnila letní čas na zimní. Nezapomněl na výhrůžky novomanželům, ať přesně sdělí, co konzumovali na svatební hostině, jinak dostanou pokutu půl milionu.

Postup vlády v čele s Schillerovou a Babišem proti živnostníkům není těžké přirovnat ke strategii komunistů po roce 1948. Česko mělo v té době ve střední Evropě nejrozvinutější systém drobných živností a menší podnikatelé mimo zemědělství tvořili podle socioložky Lenky Kalinové devět procent obyvatelstva. Počet malých obchodů dosahoval 75 tisíc, o sto tisíc víc bylo výrobních živností. Už několik měsíců po únorovém puči ovšem komunisté začali. „Pod sebemenší záminkou a zejména v rámci boje proti černému obchodu byla soukromému řemeslu a obchodu odnímána živnostenská povolení a byly jim snižovány příděly materiálu, zboží a pracovních sil,“ připomíná socioložka Kalinová historii, která jako by se v některých rysech po sedmdesáti letech opakovala.

Tato symbolická rovina zavádění EET byla mimořádně nepříjemná pro vládu složenou zčásti z bývalých komunistů a později podporovanou současnými komunisty. Proto její členové neustále připomínají, že podnikatelé dnes naopak zažívají mimořádný rozkvět. K tomu jim pomohla poslední statistika České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle níž počet podnikatelů loni překročil o jedenáct tisíc milionovou hranici a byl největší v historii. Těžko to srovnávat s tažením komunistů po válce, kterým se podařilo do roku 1960 živnostníky úplně vymýtit až na tři tisíce osob v důchodovém věku.

Ve skutečnosti není statistika sociální správy přesvědčivou námitkou proti EET. Podnikatelé jsou podle ní všechny „osoby samostatně výdělečně činné“, které ročně dosáhnou příjmů přes 78 476 korun a musejí platit sociální pojistné. Proto údaje ČSSZ kromě skutečných podnikatelů a živnostníků zachycují také osoby, které si kromě svého zaměstnání jen přivydělávají a založením živnosti využívají nejsnazší cestu, jak vedlejší příjmy zúřadovat. Vedle toho ještě existuje statistika evidovaných živnostníků, do kterých se počítají i ti, kdo vydělávají pod 78 476 korun ročně nebo vůbec nic. Těch je přes dva miliony a podle společnosti Bisnode jejich stav klesá.

Skutečným živnostníkem je však ten, kdo se podnikáním živí. Údaje o nich shromažďují Český statistický úřad a Eurostat, přitom údaje z Bruselu jsou nižší a nezahrnují ty, kteří začali podnikat teprve nedávno. Obě instituce ovšem zahrnují také zaměstnance, kteří pracují na švarcsystém. Podle Eurostatu mělo Česko loni 822 tisíc živnostníků a podnikatelů. Nejde o rekord. V krizovém roce 2012 jich bylo víc o dvacet tisíc. Jejich počet se poprvé snížil, když jim ministr financí Kalousek zrušil možnost odečítat náklady pomocí výhodného paušálu a zároveň využívat daňovou slevu na rodinné příslušníky. Tento zásah byl zřejmě důvodem, proč ve volbách roku 2013 živnostníci nejvíc volili ANO Andreje Babiše, který se jim odměnil kontrolním hlášením a pokladnami EET, které v letech 2015 a 2016 srazily počty podnikatelů a živnostníků k osmi stům tisícům.

Tento efekt překvapil zvlášť u EET, které zasáhlo pouze dva podnikatelské obory, tedy obchod a restaurační zařízení. Živností či firem v tomto oboru existovalo v roce 2015 přes 150 tisíc a vlivem elektronických pokladen jejich počet poklesl o 20 tisíc. Postihlo to právě ty provozovny, které platí jako prototyp živnostenské tradice, venkovské konzumy a hospody. Asociace českého tradičního obchodu shromáždila údaje o tom, že v roce 2017 skončilo 1082 venkovských prodejen se smíšeným zboží a loni zhruba polovina. Rdousící efekt nové regulace se nevyčerpal v okamžiku prvního nárazu. Třetí a čtvrtá vlna může mít stejný dopad na tzv. výrobní živnosti a služby, zasáhne opraváře automobilů i ty nejmenší pěstitele zeleniny z venkovských trhů. Proto může skončit až 100 tisíc malých podniků.

Historie 50. let minulého století se neopakuje. Tehdy byla likvidace úplná a vydělaly na ní velké státní korporace, které okamžitě ovládly trh a získaly kvalifikovaný personál. Současné tažení proti živnostníkům se v 50. letech klidně mohlo inspirovat, nemá však ideologické zdůvodnění, jenom nahrává velkým obchodním a restauračním řetězcům.

Ať to stojí, co stojí

O tom, že pokladny státnímu rozpočtu neprospívají, je přesvědčen Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany. Dokonce tvrdí, že ministryně Schillerová si data o výnosech vymýšlí. Například v minulém roce spočítala, že systém EET vynesl 12,3 miliardy korun. Připouští ovšem, že pouze čtyři miliardy přinesly vyšší příjmy daně z přidané hodnoty (DPH), i když tento výnos měl být hlavním cílem. Další efekt vzniká složitou konstrukcí, podle níž začali živnostníci po zavedení pokladen přiznávat vyšší zisky a vyšší mzdy zaměstnanců. Schillerová nikdy přesvědčivě nevyloučila, že na vyšší výnosy daní z příjmu hospodských, obchodníků a jejich zaměstnanců mají pokladny jen okrajový vliv, protože za všechno může prosperita.

Není pochyb, že podnikatelé využili operaci EET ke zdražení. Zvlášť v roce 2017 zdražily hospody o deset procent a také v následujících dvou letech vždycky o čtyři procenta, tedy rychleji, než rostla běžná inflace. Jinými slovy, stát zdražil restaurační služby a ze zdražení si stáhl pětinu prostřednictvím DPH. Zbytek zůstal podnikatelům a celou operaci zaplatil zákazník. Běžnou trojčlenkou lze dojít k závěru, že údajné zvýšení příjmů z DPH o čtyři miliardy způsobilo obyvatelstvu ztrátu dvaceti miliard.

Tažení za EET došlo k absurdním koncům. V obavách z dopadů na obyvatelstvo spojila vláda 3. a 4. vlnu se snížením sazby DPH u postižených řemesel a populisticky také u piva. Ministerstvo financí uvádí, že se tím v příštím roce sníží státní příjmy o 3,4 miliardy, zatímco zavedením pokladen u dalších profesí stát vydělá polovinu této částky. Boj za lepší výběr DPH podle Nejvyššího kontrolního úřadu skončil tím, že podíl této daně na daňových příjmech státu se snížil z 24 procent na 22,5 procenta.

Balkánské vidle

Těžko se divit vládě, že se nechce vzdát projektu, který byl svého času vlajkovou lodí jejího programu. Společnosti tím však odpovědní ministři škodí, protože prosazováním sporného zákona dále likvidují sociální kapitál, který se začal pomalu obnovovat po pádu komunismu. Klasik sociologie Robert Putnam doložil, že nejvíc živností vzniká v zemích s nízkou úrovní sociálního kapitálu, například v Itálii nebo Řecku, kde si lidé navzájem příliš nevěří a raději pracují na vlastní účet. Pěstování elementárních obchodních vztahů mezi zákazníkem a živnostníkem však přispívá k tomu, že sociální kapitál i důvěra ve společnosti pomalu rostou. Dalším krokem je schopnost dané společnosti vytvářet větší soukromé podniky založené na dohodě většího počtu lidí. Tento model funguje v Německu a skandinávských zemích, kde počet živnostníků klesá na úkor velkých projektů. Odlišnou cestou se vydali Nizozemci a Britové, kde přes velké množství velkých firem rozkvétají malé živnosti jako nejvhodnější prostředí pro inovace.

Česko se po listopadu 1989 dostalo podílem živnostníků na úroveň Itálie nebo Španělska a mohlo vzhledem k tradicím postoupit v budování sociálního kapitálu ještě výš. Právě proti tomu po roce 2014 zasáhla svým projektem nedůvěry inspirovaným na Balkáně státní exekutiva. Zastavila přirozený rozvoj soukromého sektoru ve prospěch velkých korporací navázaných na stát nebo velký kapitál v zahraničí. Jen ve třech zemích se zaváděly pokladny EET, které umožňují průběžnou on-line kontrolu podnikatelů a zároveň je musí používat úplně každý. V Chorvatsku se snížil počet živnostníků o třetinu, v Rumunsku o patnáct procent a v Česku klesl rumunským tempem v obou postižených oborech.

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.