1 Ochrana osobních údajů

Obava z GDPR. Znemožní zveřejňování dokumentů o estébácích a milicionářích?

NOVÉ

Témata: , ,

Zpřístupnit dokumenty mapující komunistický režim v někdejším Československu trvalo dlouho, dnes ale mohou občané i nevládní instituce dokumenty z různých archivů žádat a s jeho souhlasy i zveřejňovat. Zkomplikovat by to ale mohl návrh zákona, který navazuje na unijní nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Je v této oblasti příliš nejasný a není zřejmé, jak bude možné tyto dokumenty dále publikovat, upozorňuje poslanec a někdejší šéf ÚSTR Pavel Žáček (ODS). „Nevíme, nakolik bude zákon zasahovat do zveřejňování dokumentů a archiválií z dob komunismu,“ uvedl pro Echo24 Pavel Žáček.

„Praxe je dnes taková, že archivy občanovi případně nevládní instituci dokumenty vydávají a ti je mohou se svolením archivu dát na web. Jak se na to ale bude GDPR vztahovat, když se dokumenty týkají živých lidí? Pozvali jsme na klub ODS experty z ministerstva vnitra, nejasnosti ale přetrvávají,“ uvedl pro deník Echo24 poslanec Pavel Žáček.

Řadu nejasností v zákoně vidí i výkonný ředitel Centra pro dokumentaci totalitních režimů Peter Rendek. „Je to velká neznámá. Co se bude dít, když budeme realizovat výstavu na Václavském náměstí, týkající se minulosti nebo třeba represivních složek a někdo se ozve, že požaduje stáhnout informace o jeho osobě? Bude uznán veřejný zájem ke zveřejnění?“ řekl Rendek. „Technicky vzato není problém dokumenty získat. Ale budou-li zveřejněny na webu jako doposud, hrozí velká pokuta, která instituci nebo občana totálně zruinuje,“ dodal Žáček.

Problém by se mohl týkat především těch, kteří zveřejňují informace o někdejších aktérech komunistického režimu. Například o členech lidových milicí, pohraniční stráže nebo spolupracovníků StB. Další instituce zveřejňují příběhy obětí komunistického režimu, například Paměť národa nebo Post Bellum.

Deník Echo24 se na obavy, že by česká úprava GDPR mohla zkomplikovat zveřejňování dokumentů a archiválií z doby komunistického režimu, ptal i ministerstva vnitra. Resort pouze odkázal na unijní nařízení k GDPR, které umožňuje stanovit výjimky pro oblast archivnictví a vědeckého i historického výzkumu, což se promítlo i do české úpravy. Podle kritiků ale nedostatečně jasně.

Vládní návrh nového zákona o zpracování osobních údajů, které přímo navazuje na již účinné evropské nařízení známé jako GDPR, poslanci projednávali v úterý. Hovořili hlavně o sankcích pro obce za porušení nových pravidel ochrany osobních údajů.

Nařízení GDPR platí od letošního 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavedlo právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce musely přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. Za porušení povinnosti lze podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun).

Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Dále čtěte: Vláda chce omezit přístup k informacím. Dotklo by se i Čapího hnízda, kritizují poslanci

Máme si koupit trezor? Lidé jsou z GDPR zmatení. Hospodářská komora řeší absurdity

První den GDPR: Facebook a Google čelí žalobě za 200 miliard


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.