Právo odmítnout testování či zúčastnit se demonstrací. Soudy se budou zabývat dalšími nařízeními vlády

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

Právo odmítnout testování či zúčastnit se demonstrací. Soudy se budou zabývat dalšími nařízeními vlády
Nedělní demonstrace v Praze. Foto: Jan Hrdlička
Domov

Echo24

K soudům zamířila žaloba i návrh na zrušení některých novinek ve vládních restrikcích. Advokát Norbert Naxera rozporuje povinnost testování v podnicích či zákaz cestovat mezi okresy za účelem účasti na demonstracích.

Opatření, které podnikům uložilo povinnost testovat zaměstnance na koronavirus, přezkoumá Nejvyšší správní soud (NSS). Návrh na jeho zrušení sepsal Naxera jménem dělníka z automobilového průmyslu. Ten tvrdí, že testování je zákrok, se kterým pacient musí souhlasit. Návrh dorazil k soudu v neděli. Jde o první řízení svého druhu, kdy NSS bude posuzovat opatření přijaté podle nového pandemického zákona, uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví. Prakticky z něj plyne nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti smí být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem.

Návrh k NSS je podaný jménem zaměstnance podniku na výrobu autodílů Faurecia, který má v ČR několik závodů na různých místech. Podle informací, které prý dělník obdržel v zaměstnání, bude odmítnutí testu ve firmě nebo nedoložení vlastního negativního testu bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance bez nároku na mzdu. Dělník to pokládá za nepřípustný zásah do svých občanských práv.

V návrhu poukazuje na to, že podle zákona o zdravotních službách je podmínkou poskytnutí jakékoliv zdravotní služby svobodný a informovaný souhlas. Podobně hovoří také Úmluva o lidských právech a biomedicíně. „Tedy, zákon o zdravotních službách, občanský zákoník i úmluva o biomedicíně dávají občanům právo lékařský zákrok odmítnut a testování je také nepochybně lékařský zákrok,“ stojí v návrhu. Nařízení ministerstva o povinném testování nemá prý oporu ani v zákoníku práce.

Žaloba pak míří k Městskému soudu v Praze kvůli událostem kolem víkendových demonstrací (více jsme o tom psali zde). „Dnes jsem podal trestní oznámení na ministra vnitra Jana Hamáčka a další neznámé pachatele a dále, v zastoupení klienta, pana Michaela Svatoše, obsahově prakticky stejnou žalobu ke správnímu soudu. Naším cílem je po vyčerpání řádných opravných prostředků podat stížnost k Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení usnesení vlády, kterým se zakazuje cestovat mezi okresy pro rozpor s ústavním pořádkem,“ uvedl v prohlášení Naxera.

V žalobě Naxera mimo jiné uvádí, že policie v případě demonstrací v Písku i v Praze postupovala podle něj nezákonně, když vpouštěla na demonstraci jen účastníky s trvalým bydlištěm v Praze či znemožnila osobám cestu na demonstraci kvůli zákazu překročit okresy. V žalobě pak argumentuje tím, že Listina základních práv a svobod umožňuje omezit právo na shromažďování jedině zákonem, nařízení vlády tak podle něj tuto podmínku nesplňuje.

„Právní předpis nižší právní síly nesmí být v rozporu s předpisem vyšší právní síly a nařízení vlády je nepochybně předpis nižší právní síly než zákon a nebo Ústava nebo Listina základních práv a svobod. Proto tyto podzákonné právní předpisy jsou protiústavní a neplatné. Tím, že policie na základě těchto protiústavních právních předpisů bránila lidem v účasti na demonstracích, porušila ústavně zaručené právo žalobce i dalších osob,“ uvádí Naxera v žalobě.

Návrh na zrušení povinného testování ve firmách míří k Nejvyššímu správnímu soudu, podle pandemického zákona totiž přezkoumává mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví právě NSS. Předseda soudu Michal Mazanec už dříve uvedl, že půjde velmi pravděpodobně o složité a rozporuplné rozhodování ve značném množství případů.

„Je třeba položit důraz nejen na rychlost, ale současně s tím i na právní a argumentační kvalitu našich rozhodnutí. Jsme si totiž dobře vědomi reálných dopadů rozhodnutí do života velkého množství lidí,“ uvedl Mazanec. Podle něj nelze očekávat, že soud bude o pandemických opatřeních rozhodovat v řádu dní. „Je ale důležité, abychom rozhodovali v řádu jednotek týdnů i za cenu, že ostatní agenda bude muset být odsunuta,“ zdůraznil.