Co Evropa vyčistí, to Čína spálí. EU může kvůli klimatu přijít o životní úroveň

Evropa si svými ambiciózními klimatickými plány utahuje opasky a netají se tím, že lidem se kvůli jejich plnění bude snižovat životní úroveň. Celosvětově se přitom na emisích skleníkových plynů podílí pouze zhruba osmi procenty. Jen Čína, která platí za největšího znečišťovatele, jich přitom vypouští až trojnásobek. I ona si sice klade klimatické cíle a uhlíkově neutrální chce být do roku 2060, zatím však od ekologie dává ruce pryč a otevírá dokonce nové uhelné elektrárny. Pozorovatelé tak upozorňují na to, že zelené unijní plány přijdou vniveč, pokud snaha ostatních částí světa chybí, a že Evropa si téměř zbytečně připíná k noze pomyslnou kouli, která ji táhne dolů.

Evropa se chce stát zcela klimaticky neutrální do roku 2050, Čína má ambice zvládnout to o deset let později. Od roku 2030 by chtěla začít vypouštění emisí do ovzduší snižovat, do té doby ale na nic nehledí a plánuje uvést do provozu nové elektrárny na fosilní paliva. Podle studie organizace Centrum pro analýzu energetiky a čistoty ovzduší z první poloviny letošního roku by jich mělo být přes čtyřicet.

Když se vezmou v potaz radikální plány Evropské komise přechodu na bezemisní ekonomiku, je otázkou, zda se tak citelný zásah, jaký to bude na obyvatele Evropy mít, vyplatí. I když se v rámci starého kontinentu emise sníží, Čína jejich produkcí hodnoty celosvětově opět vyrovná.

„Snaha Evropské unie ozelenit naši budoucnost vyjde vniveč, jestliže naši představitelé nebudou důsledněji koordinovat své plány s dalšími ekonomicky významnými regiony světa. Ty se primárně soustředí na ekonomický růst a ekologické otázky odsouvají do pozadí. Výsledkem tak může být situace, kdy si Evropská unie jako jediná připne kouli k noze, která ji bude táhnout ke dnu, zatímco ostatní se tomuto handicapu budou vyhýbat,“ vyjádřil se pro deník Echo24 hlavní ekonom BHS Securities Štěpán Křeček.

Také výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor si není jistý, zda si Evropa uvědomuje všechna rizika. „Je otázkou, zdali si EU při plánování smělých dekarbonizačních cílů, které navíc celkovou světovou bilanci ovlivní velmi málo, uvědomila všechna související rizika. Evropané bezpochyby klimatickou hrozbu vnímají a leccos jsou ochotni zaplatit, dokud je z čeho, ale těžko obětují svou životní úroveň,“ domnívá se Gavor.

Ten také tvrdí, že rozdíl v podílu na znečištění klimatu se bude mezi Evropou a Čínou dále zvyšovat. „Evropská unie se nicméně stala průkopníkem v úsilí o snížení emisí uhlíku a přijala nejambicióznější závazky k roku 2030 (Fit for 55) a k roku 2050 (dosažení uhlíkové neutrality). Tyto závazky ale vychází z předpokladu, že by neměly způsobit snížení životního standardu evropských obyvatel, jen tak jsou politicky průchodné. Bohužel skokový nárůst cen emisních povolenek, následovaný rekordními cenami prakticky všech energií, společenský konsensus začíná ohrožovat. Začíná být zřejmé, že trh s emisními povolenkami je náchylný ke spekulacím a tím k vysoké cenové nestabilitě, a stávající korekční mechanismy jsou málo účinné,“ vyjádřil se pro Echo24 Gavor.

Jeden z evropských plánů je zavádění elektromobility a ukončení výroby spalovacích motorů do roku 2035. Tímto by však podle ekonomů unie snížila globální emise uhlíku o pouhé dvě procenta, což lze považovat za téměř bezvýznamné číslo ve srovnánís tím, jak nákladný tento krok bude.

„Představme si, že by celá unie kompletně přešla na plnou elektromobilitu. Veškerá osobní, ale také třeba kamionová doprava by byla výlučně elektro. Tedy ani žádné hybridy. Poté celosvětové emise oxidu uhličitého klesnou o přibližně dvě procenta . Unie se totiž na globálních emisích podílí osmi procenty a silniční doprava zodpovídá za přibližně čtvrtinu emisí uhlíku,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Jen ve druhém pololetí loňského roku zodpovídaly emise čínských uhelných elektráren, které stále staví poměrně rapidním tempem, za nárůst emisí čítající meziročně čtyři procenta. Globálně tedy čínské uhelné elektrárny a jejich výstavba aktuálně způsobují růst celosvětových emisí o jedno procento ročně. Takže to, co by EU „umazala“ za cenu obrovských sociálních a ekonomických nákladů spojených s plným přechodem na elektromobilitu, to Čína dožene při současném tempu výstavby uhelných elektráren za pouhé dva roky,“ tvrdí Kovanda.

Přehnaně rychlá energetická přeměna, o kterou Evropa usiluje, bude mít dopad nejen na domácnosti, ale i celkově na veškerý unijní průmysl. Právě rapidně rostoucí ceny energií již začínají vyvolávat v některých evropských státech sociální nepokoje. Za vysokými cenami elektřiny sice aktuálně může hlavně situace na trhu, který se vypořádává s výpadky výroby a chybějící nabídkou, ekologická omezení v podobě emisních povolenek však hrají také velmi podstatnou roli.

„Evropská unie a nyní již i jednotlivé vlády slibují finanční kompenzace nejzranitelnějším občanům a nejvíce zasaženému průmyslu, nicméně tím se rozbíhá obrovský dotační přerozdělovací kolotoč. Vznikají pak i paradoxy, kdy největší znečišťovatelé platí obrovské sumy za emise a zároveň jim stát tyto platby bude aspoň částečně kompenzovat, doslova z jedné kapsy do druhé,“ říká Gavor.

Dosud většinově podporované kroky vedoucí k bezemisní budoucnosti mohou být zavrženy, jakmile obyvatelé začnou pociťovat negativní důsledky těchto kroků. „Zdražování je extrémně nepopulární a nejvíce zraňuje nejchudší,“ varuje Křeček. Více jsme o tom psali zde.

Kvůli omezování energie ze špinavých zdrojů navíc hrozí výpadky elektřiny. „Největší hrozbou je kolaps přenosové soustavy, který by zastavil dodávky elektřiny. Během několika dní by se totiž úplně rozložila naše společnost. Je proto nutné, abychom obnovitelné zdroje s proměnlivým výkonem zapojovali obezřetně a postupně. Politická rozhodnutí pak nesmí být v rozporu s názory energetických odborníků,“ uvedl Křeček.

V problémech kvůli nedostatku elektřiny je nyní Británie, která se už od špinavých zdrojů energie radikálně odklonila a je nyní čistým dovozcem elektřiny, kterou odebírá nejvíce z Francie. Britové se nyní ocitli téměř na pokraji energetického kolapsu, rozsáhlý požár totiž vyřadil páteřní kabel, který elektřinu z Francie přivádí. Nedostatek elektřiny zhoršil už tak napjatou situaci na trhu, kde ceny každým dnem stoupají na rekordy. Země už dokonce musela znovu uvést do provozu i jednu z odstavených uhelných elektráren.