Klimatická změna, kůrovec či lidský faktor. Kdo může za požár v Českém Švýcarsku

POŽÁR V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Klimatická změna, kůrovec či lidský faktor. Kdo může za požár v Českém Švýcarsku
Příčina devastujícího požáru zatím není jasně stanovena. Hasiči s ním bojují od neděle. Foto: HZS ČR
10
Domov

Jan Křovák

Klimatická změna, kůrovcová kalamita, lidský faktor včetně možného úmyslného žhářství a také pozdní a pomalý zásah příslušných orgánů. Požár v Národním parku České Švýcarsko trvá již od neděle a začíná další fáze, hledání viníka. Zmíněné argumenty využívají občané i politici k tomu, aby svalili vinu na to, či ono. Policie přitom uvádí, že sice má určité indicie, jak požár mohl vzniknout, zatím jí ale chybí svědectví, které by objasnilo příčinu. A tak lidé spekulují.

Na jedné straně jsou klimatičtí aktivisté, kteří uvádí, že krajina zničená suchem a extrémními vlivy počasí výrazně usnadnila šíření požáru, který propukl v neděli. Hovořil tak například i šéf vládních Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Obrazy a záběry z masivního požáru Českého Švýcarska jsou hrozivé. Jeho šíření je o to snadnější, že je krajina vyprahlá, ničí ji sucho a různé extrémní výkyvy počasí navázané na změnu klimatu,“ domnívá se Bartoš. „Nesmíme před tím zavírat oči. Děkuji hasičům a záchranným složkám za jejich nasazení a přeji jim hodně sil i do nočního zásahu. Stejně tak lidem v okolí, ať se mohou brzy vrátit do svých domovů,“ dodal s tím, že vliv má podle něj „pochopitelně i dozvuky kůrovcové kalamity“.

Podle některých starostů z okolních obcí nicméně požár zapříčinila naopak přílišná ekologická opatrnost správců NP České Švýcarsko, kteří kvůli zachování přírodního biomu v lese nevykácely množství suchých stromu, které byly napadeny kůrovcem.

„Za město jsme upozorňovali už před několika lety, že máme obavu z nebezpečí požáru. Opakovaně jsme vyvolávali jednání a říkali, že není otázka, jestli to chytí, ale kdy. A teď se to bohužel naplnilo,“ uvedl například starosta Krásné Lípy Jan Kolář. Správa parku takovou kritiku odmítá.

Problém je i pískovcové podloží

Senátor za Děčínsko a místostarosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart dodal, že došlo k pochybení a zlehčování potenciálu podobného požáru, který v neděli les skutečně zachvátil. „Léta se to zpochybňovalo, že suché dřevo je tu v ohromném množství a že tohle může nastat, a zlehčovalo se to,“ doplnil Linhart. „Nejde o ty hodiny v pondělí, jestli by se něčemu předešlo a možná by se utlumil rozsah, ale horší je, že se to léta zesměšňovalo,“ uvedl senátor. Podle něj byla také chyba, že se nechal les v neděli rozhořet. V neděli večer zůstala u požáru jedna jednotka hasičů, která na místo dohlížela. V pondělí odpoledne se situace vlivem větru zhoršila.

Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radka Drahného způsob hospodaření v národních parcích není příčinou rozsáhlých lesních požárů, viníkem je většinou nezodpovědné chování některých návštěvníků. Reagoval tak mimo jiné na spekulace o tom, zda a nakolik má na rozsahu požáru v Národním parku České Švýcarsko podíl to, že v lesích tam zůstalo velké množství dřeva po kůrovcové kalamitě.

„Rizikem požárů v národních parcích obecně není příroda, ale člověk. Prokazatelných případů, kdy požár vznikl třeba od blesku, je u nás málo. V drtivé většině případů má podíl na vzniku požárů člověk, ať je to neuhašené ohniště, odhozený nedopalek nebo jako lupa působící odhozená skleněná lahev,“ dodal Drahný.

Mluvčí správy NP České Švýcarsko Tomáš Salov již dříve řekl, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. „Je relativně jedno, jestli tam budou kmeny stromů nebo holina, protože hrabanka je tam pořád a dobře hoří,“ uvedl. Dodal, že po obou stranách silnice ze Hřenska do Mezní Louky byly vykácené pruhy a ani toto opatření rozšíření požáru nezabránilo.

Podle serveru Fakta o klimatu ideální podmínky pro vznik požáru představuje kombinace horka, sucha a silného větru. „Tehdy je nejvyšší pravděpodobnost, že požár vznikne, najde se pro něj palivo a bude se rychle šířit. Takové počasí v současnosti přibývá na všech kontinentech,“ uvádí server. „Ačkoli je velmi pravděpodobné, že iniciátorem požáru byl člověk – ať už úmyslně nebo nedbalostí, opravdu stačí odhozený nedopalek – růst průměrné teploty vliv má,“ dodává server s tím, že je ale nutné zmínit, že NP České Švýcarsko se nachází na pískovci, který rychle pohlcuje vodu, což může mít svůj podíl na vyschnutí vegetace. Správa NP v týdnu uvedla, že si je prakticky jistá, že požár způsobil člověk.

Že by mohla podobná situace nastat v Krkonoších, je podle Drahného prakticky nereálná. Je to dané řadou specifik Krkonoš. „Charakter těchto území je v mnohém odlišný. Krkonoše jsou vlhčí, vodnatější než vysušené pískovcové skály, kde jsou dopady sucha citelnější. Svoji roli hrají také odlišné typy lesů v obou oblastech, ale i dostupnost hor,“ řekl Drahný pro ČTK

Kůrovec vliv neměl, říká ministryně

Proti tvrzení koaličního ministra Bartoše se postavila též ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (STAN). Podle ní kůrovcová kalamita a její dopady neovlivnily rozsah požáru. Této hmoty je však v tamních lesích hodně a po uhašení bude problém ji prolít tak, aby nebyla nebezpečná. Podle Hubáčkové se krizový štáb ministerstva neshodl, pokud jde o zákaz vstupu do potenciálně rizikových lesních lokalit. Požárem je zasaženo území o rozloze 1200 hektarů.

„Kůrovcová kalamita není na vině tomuto požáru ani této velikosti,“ řekla Hubáčková. Podle ní sice v národním parku zůstalo suché kůrovcové dřevo, a to i v nepřístupném terénu, odkud ho nebylo možné dostat, ale nehořelo tak rychle jako zdravé stromy. Podotkla, že oheň podporuje pryskyřice. Ministryně připustila, že množství hmoty, která se v lesích nachází, je problematické. „Bude problém to všechno potom uhlídat a tu hmotu nějak prolít, aby nebyla nebezpečná. To připouštím. Ale není to jenom o kůrovcovém dřevě,“ dodala.

Na dotaz, zda při vysokých teplotách nepřistoupit k rychlému a přísnějšímu zákazu vstupu do některých částí lesů, Hubáčková řekla, že je to citlivá otázka. Poznamenala, že hodně lidí chodí do lesů relaxovat. „Bavili jsme se o tom i na (...) krizovém štábu (ministerstva životního prostředí), kdy a jak je vhodné zakázat vstup do takových lokalit, nedošli jsme k definitivnímu závěru. Budeme sondovat, zda neexistuje, respektive chceme vyzkoušet, určitý systém, který by uměl identifikovat náznaky požáru,“ popsala ministryně.

Senátor Linhart (za STAN) míní, že pomoc do Českého Švýcarska mohla přijít minimálně o pár hodin dřív. V pondělí mu podle něj volali hasiči s tím, že situaci nezvládají, senátor proto „nestandardně“ volal ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Ředitel krajských hasičů Roman Vyskočil odmítl, že by po nedělním vypuknutí požáru situaci podcenili. Za rozšířením požáru z původních sedmi hektarů na plochu až 1200 hektarů stojí podle něj hlavně sucho a vítr. Rakušan řekl televizi Nova, že až bude oheň dohašen, zásah prověří.

Při vyšetřování vzniku požáru se bude policie zajímat o ohniska. Zatím se ale do lokality nemůže dostat. Průzkum, do kterého budou nasazeni i policejní psi, může začít až po dohašení.

Policii zajímají i svědectví lidí, kteří viděli, odkud se oheň začal nejdříve šířit. Pomoci by jim mohly také informace o tom, kde byla na začátku největší intenzita hoření. Na dotaz, zda se jim už nahlásili svědci, uvedl tiskový mluvčí Daniel Vítek, že nějaké indicie policie má, ale konkrétní svědectví, která by dopomohla k objasnění totožnosti nějaké osoby, zatím ne. Případ policie vyšetřuje pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti.

Plochy po požáru se rychle zazelení, říká vědec

Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období. Myslí si to Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle Krejzy mohlo sice požár urychlit, že v lesích zůstalo ležet dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.

Krejza řekl, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. „Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza, osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit,“ popsal vědec.

Děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity Vladimír Bejček zase uvedl, že požár bude z dlouhodobého hlediska mít pozitivní vliv na život divoce žijících zvířat. Očekává se, že smrkové porosty nahradí spíše smíšené lesy, čímž pro ně vznikne mnohem příznivější prostředí. Také podle biologa Přemysla Bobka z Botanického ústavu Akademie věd ČR se ekosystém s následky rozsáhlého požáru vypořádá.