Vysoká cena plynu se může držet až do jara. Hrozit mohou další krachy malých odběratelů

Domácnosti začíná čím dál víc trápit vysoké ceny za energie. Patří mezi ně jak elektřina, tak také plyn. Právě u plynu vzrostla burzovní cena v Evropské unii na 100 eur za megawatthodinu. Vysoká prodejní cena se pak odráží na účtech některých spotřebitelů, kteří si budou muset od příštího roku připlatit. Vysoké ceny plynu zřejmě vydrží až do jara, kdy klesne poptávka po topení. Cenu plynu ale tlačí zejména snaha Evropské unie odejít od uhlí. Zlom může naopak přijít v době, kdy by Německo schválilo provoz plynovodu Nord Stream 2.

Elektřina i plyn v příštím roce domácnostem zdraží. Oznámil to Energetický regulační úřad, podle kterého v příštím roce vzroste regulovaná část elektřiny o 3,7 procenta a u plynu o 2,4 procenta. Úřad také očekává, že se u plynu zvednou ceny zhruba o čtvrtinu a u plynu o pětinu. Na zdražování má podíl neregulovaná složka, do které dodavatelé promítají nákupy drahých energií na burze.

V tomto týdnu se totiž cena plynu na evropské burze dostala znovu na 100 eur za megawatthodinu. „Tedy na více než pětinásobek hodnot běžných před pandemií,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj je stále dražší plyn důkazem toho, že se přechod na udržitelnější a zelenější zdroje děje ve zrychleném tempu. „Nárůst by byl mnohem slabší, pokud by se EU, v čele se svojí nejsilnější ekonomikou, Německem, nestavěla tak přezíravě k jaderné energii,“ řekl dále Kovanda.

Právě sousední Německo a jeho postoj k jaderným elektrárnám může za to, že se cena plynu stále šplhá nahoru. Němci totiž odstavují kromě jaderných i uhelné elektrárny, takže poptávka po plynu stále roste a není na trhu žádná adekvátní náhrada. To se podle Kovandy projevilo v létě, kdy při malé větrnosti vyrobily větrníky méně elektřiny. Ta se musela vyrábět pomocí plynu a na zimu se tak nestihly doplnit zásobníky.

Na vyšší cenu plynu tak jasně dopadá Green New Deal a taktiku států obracet se na elektrické zdroje. „Elektrifikace všeho kvůli Green New Dealu pak paradoxně zvyšuje, nikoli snižuje, budoucí poptávku po elektřině – namísto plynu, uhlí, ropy. Ale právě kvůli mixu elektráren to znamená, že zatímco dlouhodobá evropská poptávka po uhlí a ropě klesá, po plynu stoupá. I když má elektřina čím dál více nahradit i plyn, tak plyn je zatím potřeba pro tu elektřinu,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně jsou před námi dva zlomy, které by mohly způsobit pokles vyšších cen. I když se cena plynu už zřejmě nikdy nedostane na úroveň, kde byla před koronavirovou pandemií. Zlom můžeme datovat přesněji, tedy v jarních měsících příštího roku. Pak alespoň opadne sezonní poptávka po plynu jako topení a zůstane jen poptávka po plynu jako průmyslové surovině, a po plynu pro plynové elektrárny,“ řekl Bartoň.

Druhý zlom by dle něj mohl nastat v případě, kdy by Německo schválil a rozjelo provoz plynovodu Nord Stream 2. „Datace takového aktu je ale otázkou politickou, nikoliv ekonomickou,“ dodal Bartoň.

I podle Kovandy by se jednalo o zlom, jinak se vyšší cena plynu negativně promítne u firem podobné Bohemia Energy. „Prodleva ve zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 zvyšuje obavy obchodníků s plynem napříč EU, že evropské země nemají na zimu dost plynu. Experti z odvětví varují, že Evropě z důvodu nedostatku plynu hrozí tuto zimu sériové blackouty. V tomto smyslu se vyjadřuje například Jeremy Weir, generální ředitel společnosti Trafigura, jež patří k největším nezávislým obchodníkům se surovinami na světě,“ dodal Kovanda.