Rusové tu nemají co dělat, dokud nezastaví válku, míní Němcová

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) volá po tvrdším přístupu k Rusům v Česku. Zatímco Rusko podle ní bez okolků posílá rakety na ukrajinské univerzity, na některých českých univerzitách roste zájem o studium ze strany ruských studentů. „Dokud Rusko nezastaví válku a nezaplatí škody, nemají tu co dělat,“ uvedla Němcová v pátek na svém Twitteru.

Ruské jednotky v pátek zaútočily nejméně deseti střelami na dvě největší univerzity v ukrajinském městě Mykolajiv. Na svém twitteru o tom informoval vedoucí Mykolajivské oblastní vojenské správy Vitaliy Kim. Více o tom píšeme zde.

Vládní postup vůči studentům z Ruska i jemu spřáteleného Běloruska stojí zejména na zákazu studia tzv. strategických oborů, které by mohly Rusku přinést strategické znalosti. Zároveň šanci pro studium v Česku blokuje konec vydávání víz.

V důsledku napadení Ukrajiny vojsky Ruské federace za účasti Běloruska vyhlásila Evropská unie proti Rusku a Bělorusku sankce, které se týkají i zákazu poskytování technické pomoci, za niž se považuje rovněž studium některých oborů. Ministerstvo školství nechalo na vysokých školách, aby své studijní programy zkontrolovaly a riziko studia u konkrétních jedinců konzultovaly s Finančním analytickým úřadem.

Například ČVUT vypracovala v červnu seznam těchto strategických oborů a ukázalo se, že jich jsou desítky. Většinou se však volí individuální přístup v rámci fakult. A ne všechny fakulty zatím rizikovost svých předmětů vyhodnotily. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová dříve uvedla, že rizikové by mohlo být například předávání některých informací ve výuce či výzkumu, a to hlavně v doktorském studiu. Vysoké školy by podle ní případně měly Rusům a Bělorusům nabídnout individuální studijní plán nebo přijetí do alternativního studijního programu. Krajní možností může být přerušení studia po dobu platnosti sankcí, uvedla. V ČR studovalo podle statistik ministerstva v lednu 8116 Rusů a 1033 Bělorusů.

V reakci na zásahy ruských agresorů na Ukrajině, které dopadly kromě civilních objektů i na ty akademické, se k situaci kriticky vyjádřila senátorka ODS Miroslava Němcová. „Zatímco Rusko útočí raketami na ukrajinské univerzity, roste zájem Rusů o studium na českých VŠ, konkrétně v Ústín. L. Dokud Rusko nezastaví válku a nezaplatí škody, nemají tu co dělat. Řeči o kolektivní vině neberu. Rusko označilo ČR za nepřítele, snad jsme nezapomněli,“ uvedla na svém Twitteru Němcová.

Zatímco Rusko útočí raketami na ukrajinské univerzity, roste zájem Rusů o studium na českých VŠ, konkrétně v Ústín. L. Dokud Rusko nezastaví válku a nezaplatí škody, nemají tu co dělat. Řeči o kolektivní vině neberu. Rusko označilo ČR za nepřítele, snad jsme nezapomněli.

— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) July 15, 2022

Narážela tím i na kauzu Vrbětice. Před rokem, 15. května 2021, ruská vláda zveřejnila seznam zemí, které nejsou přátelské. Zařadila na něj pouze Českou republiku a Spojené státy. Rusko uvedlo, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám“. Dokument zároveň omezil počet osob, které se nacházejí na území Ruska a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce uvedených zemí uzavírat pracovní smlouvy.

Česko-ruská diplomatická roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, což Moskva odmítla. Česko poté rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli. Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“. Česká vláda také vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.