Česko terčem kvůli zbraním pro Ukrajinu? „Rusko nás má za válčící stranu,“ varuje Žáček

Ukrajinské středisko pro strategickou komunikaci zveřejnilo informaci, že ČR dodala tamní armádě jako podporu i několik bitevních vrtulníků Mi-24V/ Mi-35. České ministerstvo obrany si přitom rozsah dodávek od začátku konfliktu s odkazem na ohrožení národní bezpečnosti přísně střeží. Podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Pavla Žáčka (ODS) existuje riziko i v době míru, natož v průběhu vypjatého konfliktu. „Když na to upozorňujete, může to vzbudit nějakou reakci, jednou už jsme tu Vrbětice měli,“ říká Žáček. Poslanec a letecký záchranář Milan Brázdil (ANO) by zase s dodávkami vrtulníků ve chvíli, kdy je nemáme čím nahradit, váhal.

Středisko pro strategickou komunikaci Stratcom zveřejnilo na sociálních sítích o víkendu fotografii dvou bitevních vrtulníků Mi-24V a potvrdilo, že jde o dodávku z ČR. Česká armáda má stroje ve výzbroji ještě z dob Sovětského svazu a stále aktivně provozuje asi deset kusů.

Plán byl létat s nimi minimálně do té doby, než do ČR dorazí v příštím roce ze Spojených států dodávka osmi víceúčelových vrtulníků Venom a čtyř bojových Viperů. V očekávání nových strojů a přerušení dodávek náhradních dílů z Ruska se teď ale česká armáda začala zbavovat techniky ve prospěch Ukrajiny.

Háček je v tom, že ministerstvo obrany od začátku přísně střeží, jaký typ techniky a kolik kusů Ukrajincům v průběhu konfliktu ČR poslala. Ministryně Jana Černochová (ODS) opakovaně naznačila, že by to mohlo z ČR udělat cíl ruského útoku. Informaci o dodávce vrtulníků, o níž se několik měsíců pouze spekulovalo, teď za ni potvrdily samy ukrajinské bezpečnostní složky.

Podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Pavla Žáčka měl režim utajení svůj důvod. Podrobný seznam dodávek by totiž mohl jednak poskytnout Rusům strategickou výhodu a zadruhé ohrozit například zaměstnance, kteří se na transportech podílejí.

„Mohu říct, že chápu postoj paní ministryně Jany Černochové, která se brání tomu, aby se udělal – na rozdíl od některých velkých států, které si to mohou dovolit – přesný seznam pomoci, kterou jsme tam poslali, ať už jako stát, nebo jsme jen podporovali dodávky českých firem. Když na to upozorňujete, může to vzbudit nějakou reakci, jednou už jsme tu Vrbětice měli,“ odpověděl Žáček na dotaz deníku Echo24, zda by se kvůli provalenému tajemství nemohla stát terčem potenciálního ruského útoku i ČR.

„Riziko tam je vždycky. I v době míru je to věc, která podléhá nějakému neveřejnému režimu. Tím spíš během takového konfliktu,“ dodává Žáček. Únikům je ale podle něj obtížné zcela zamezit.

Ohledně technické podpory Ukrajiny jsou země jako Spojené státy nebo Polsko po celou dobu sdílnější. Koneckonců, třeba americký ministr obrany Lloyd Austin už během návštěvy ministryně Černochové před novináři otevřeně ocenil dodávky českých vrtulníků na Ukrajinu.

Žáček ale upozorňuje, že odpovědnost za to nese vždy ministryně obrany a premiér. „Ta ochrana se týká firem, aparátu ministerstva, zaměstnanců armády, kanálů spojení na Ukrajinu. Je tam spousta faktorů, které musíte zohlednit.“ Nevylučuje však, že jakmile bezprostřední riziko poleví, ministerstvo obrany by mohlo poskytnout konkrétní seznam.

Hrozba od ruských špionů?

V současné době podle něj nicméně stále existuje vysoké riziko. „Na Ukrajině funguje ruská zpravodajská činnost a Rusové monitorují toky zbraní a techniky, které jsou cílem číslo jedna. Je logické, že tam nějaká míra utajení být musí,“ řekl poslanec.

Žáček také potvrdil, že poslanci bezpečnostního výboru dostali od českých zpravodajských služeb upozornění na možnou hrozbu zahraniční rozvědné činnosti v souvislosti s dodávkami těžké techniky na Ukrajinu. „Dostali jsme obecné upozornění s odkazem na to, že i v době hlubokého míru nám speciální jednotka ruské vojenské rozvědky, jejíž odnože samozřejmě působí i proti Ukrajině, byla schopna udělat tu šílenou akci ve Vrběticích. Teď máme dobu, kdy nás Rusko pokládá za válčící stranu.“

Brázdil: Pomoc Ukrajině ano, ale my musíme být v bezpečí

Poslanec, člen bezpečnostního výboru a letecký záchranář s dlouholetou praxí, Milan Brázdil (ANO), technickou pomoc Ukrajině podle svých slov podporuje. Domnívá se ale, že není nejlepší nápad zbavovat se jediných bojových vrtulníků, která armáda nyní má. „Vím, v jakém stavu máme dnes v ČR helikoptéry a je to žalostné, jsou to staré stroje, některé sotva létají,“ říká Brázdil.

„Pomoc Ukrajině ano, poslat tam něco, co je před ukončením životnosti, tomu rozumím, ale dát tam něco, co je v dobrém stavu? To by mělo zůstat u nás právě i s ohledem na řešení nějaké krizové situace, jako jsou povodně a podobně. Nemám informace, že by nám hrozilo bezprostřední nebezpečí, ale na druhou stranu nejdou předjímat ani nenadálé přírodní katastrofy.“„Musíme pomáhat, ale především my tu musíme být v bezpečí,“ dodává.

Vrtulníky za stovky milionů

Cena jednoho bitevního vrtulníku Mi-24V se pohybuje v řádech stovek milionů korun. Fotografie zveřejněné ukrajinskými složkami navíc napovídají, že nešlo o žádný šrot ze sovětské éry, ale s největší pravděpodobností o stroje, které prošly před několika lety opravou a modernizací v leteckých opravnách LOM Praha.

Jak už dříve zjistil deník Echo24 z více na sobě nezávislých zdrojů, z Česka od začátku konfliktu 24. února odjelo na Ukrajinu několik desítek tanků T-72M1 a BVP-1 (první generace československých bojových vozidel pěchoty), protiletecké systémy Strela-10 schopné odpalovat rakety země-vzduch a také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad. Část techniky darovalo ministerstvo obrany ze svých zásob. Větší část se pak podle informací redakce nakupovala u českých zbrojařů. U nich utrácela ve velkém i ukrajinská ambasáda v Praze. K 30. červnu vybrala ve sbírce na vojenský materiál přes 1,2 miliardy korun.

Podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové poskytla česká vláda do konce května Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, další dodávky za 600 až 700 milionů korun měly následovat.