Rakouský kancléř a prezident ve sporu kvůli uprchlíkům. Kurz už žádné nechce

Rakouský kancléř Sebastian Kurz se ve středu vyjádřil proti přijetí uprchlíků kvůli krizi na turecko-řecké hranici, včetně žen a dětí. Informovala o tom ve středu agentura APA, podle níž lidovecký (ÖVP) politik argumentoval i tím, že Rakousko je už nyní zemí s jedním z nejvyšších počtů uprchlíků na hlavu. Vládu k převzetí některých uprchlíků vyzvali vicekancléř a šéf koaličních Zelených Werner Kogler a prezident Alexander Van der Bellen, který dříve Zelené vedl.

„Naše linie jako spolkové vlády je jasná, totiž žádné další dobrovolné přijímání v Rakousku,“ řekl Kurz. „Rakousko patří mezi nejsilněji zatížené země Evropské unie. „Sotva na světě existuje země, a už vůbec ne v Evropě, která na hlavu přijala více uprchlíků,“ argumentoval Kurz před novináři.

„Jsem pro to, abychom nejdříve dobře integrovali ty, kteří už tu jsou. Máme například 30 000 nezaměstnaných osob s právem na azyl, u nichž by bylo dobré je dostat na pracovní trh,“ prohlásil šéf rakouské vlády.

Kurz poukázal i na příslušná čísla. „Jenom v posledním roce jsme přijali přes 10 000 lidí. Tím jsme jenom v posledním roce přijali několik tisíc žen a dětí. Tak tomu bude i v tomto roce,“ řekl Kurz. V uplynulých pěti letech podle něj šlo dohromady o 200 000 žádostí o azyl a z toho byly desetitisíce žen a dětí.

Ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) k tomu doplnil, že i letos už Rakousko zařadilo do azylového řízení nově tisícovku žen a dětí. „Jenom v posledních dvou letech podalo žádost o azyl zhruba 11 000 dětí a 4000 žen,“ zdůraznil ministr.

Nehammer upozornil i na to, že málokterá žena cestuje sama, naopak cestuje s dalšími rodinnými příslušníky. „To kromě toho znamená, že přijetí žen a dětí má za následek také slučování rodin, tedy přijetí otců a bratrů,“ vysvětlil Nehammer a dodal, že Rakousko se ještě dnes potýká s důsledky migrační vlny z roku 2015.

Prezident chce pomoci

Prezident Van der Bellen ve čtvrtek večer v televizi ORF řekl, že Rakousko by se v současné uprchlické krizi v Turecku a Řecku mělo „do určité míry“ podílet na přijímání uprchlíků. Podpořil také Koglerův názor, že přednost by měly mít děti a ženy.

Kurz ve středu podle APA rovněž zopakoval cíl, že se nesmí opakovat situace z roku 2015. Cílem jeho vlády podle něj také je nepodvolit se tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, nedovolit rozpolcení Evropy a chránit hranice. Léta se podle něj mluvilo o tom, že je třeba chránit vnější hranice EU. „Toto je test,“ podotkl Kurz. Pokud neuspějeme, „stane se Evropa bez vnitřních hranic historií“, varoval Kurz.

Erdogan, který minulý týden oznámil, že Turecko otevřelo pro migranty hranice směrem do Evropy, zatímco EU na Ankaru naléhá, aby respektovala dohodu o migraci z roku 2016. Otevření svých hranic Ankara zdůvodnila tím, že i ostatní země, včetně EU, musí nést část starostí o uprchlíky, kterých jen ze Sýrie kvůli tamní válce Turecko přijalo na 3,7 milionu.

Zamezit nelegální migraci z Turecka se snaží Řecko, jemuž vyslovila podporu EU i jednotlivé země. Jeho snahu ve středu v Praze ocenili i premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4) a nabídli Aténám podporu ve formě materiální pomoci i případného vyslání policistů pro posílení pohraniční stráže.

Čtěte také: Kancléř Kurz podpořil Merkelovou v jejím zásahu v Durynsku