Týdeník Echo: Bezradní politici, příčiny inflace a Němci jako spasitelé světa
TÝDENÍK ECHO
Na obálce nového čísla Týdeníku Echo se usmívá tvář „ženy za pultem“, prodavačky z dávného Dietlova televizního seriálu. Je symbolem nedostatkového, podpultového zboží, tak dobře známého všem, kteří zažili „reálný socialismus“. Aktuální inflace opět činí některé komodity nedostatkovými. Jaký recept na nastupující krizi mají lídři vedoucí své strany do parlamentních voleb? Analýzu předkládá Lenka Zlámalová.
Širší souvislosti aktuální ekonomické situace nastiňuje Lukáš Kovanda, předvolební rozhovor, zaměřený ovšem na volby německé, nikoli naše, pořídil s profesorem Fritzem Vahrenholtem Daniel Kaiser. Hojně navštívený je Salon Týdeníku Echo, kam Jiří Peňás pozval především výtvarníky. Rozhovor s herečkou Magdalénou Borovou připravila Klára Čikarová a o tom, jaké desky bychom mohli poslouchat na podzim, uvažuje Ondřej Štindl. Esej o komunikaci v časech krize dodal Václav Cílek, na svém místě jsou rubriky Architektura, Auto, Genius loci, V bublině či Weissův výběr. A to pořád ještě není všechno.
Jaké jsou aktuální české problémy? V článku, který nazvala Zdroje tu nejsou. Co s tím, je připomíná Lenka Zlámalová, hledajíc recepty u těch politických stran, které mají šanci uspět v parlamentních volbách: „Aktuální vlna zdražování, nejméně dostupné byty v celé Evropě, neudržitelný růst státních dluhů, zelené zdražování a dlouhodobě neúnosné důchody, které spotřebovávají čím dál větší část státního rozpočtu a přitom lidem v porovnání s platy zaručují stále nižší životní úroveň.“
„Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, dokonce i někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Lidově řečeno, vláda prý až moc rozhazovala, a to v době, kdy byla výroba kvůli pandemii omezena. Takže na málo zboží a služeb je teď až moc peněz, což právě tlačí ceny vzhůru,“ píše pro Týdeník Echo ekonom Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády.
A jak to vypadá u sousedů? Daniel Kaiser uvádí interview s Fritzem Vahrenholtem takto: „Už tuto neděli jde Spolková republika volit. Končí šestnáctileté panování Angely Merkelové a její křesťanští demokraté (CDU) se propadají za tradičně slabší sociální demokraty (SPD). Dlouho favorizovaní Zelení pozorují tento souboj z třetího místa. Ale není tak trochu jedno, jak přesně tyto dostihy dopadnou? Německo je pevně na cestě k tzv. uhlíkové neutralitě, tedy umělému zdražování všeho zboží a všech činností způsobujících emise skleníkových plynů. A co je důležitější – tuto ortodoxii vnutilo Německo spolu s několika dalšími západoevropskými státy celé Evropské unii. Už za měsíc se o dalším zpřísňování války proti oxidu uhličitému bude rokovat na klimatickém summitu OSN, tentokrát v Glasgowě. Profesor Fritz Vahrenholt patří k veteránům německého tažení za záchranu přírody, před dvěma lety byl ovšem vyloučen z dobré společnosti za pochybnosti o smyslu klimatické politiky. Jako člen SPD a bývalý ministr zemské vlády v Hamburku zná dobře favorita na post kancléře Olafa Scholze. Co nás v příštích letech na tomto poli čeká?“