My Němci pro vás zachráníme planetu, tvrdí exministr s cejchem kritika zelené politiky

Už tuto neděli jde Spolková republika volit. Končí šestnáctileté panování Angely Merkelové a její křesťanští demokraté (CDU) se propadají za tradičně slabší sociální demokraty (SPD). Dlouho favorizovaní Zelení pozorují tento souboj z třetího místa. Ale není tak trochu jedno, jak přesně tyto dostihy dopadnou?

Německo je pevně na cestě k tzv. uhlíkové neutralitě, tedy umělému zdražování všeho zboží a všech činností způsobujících emise skleníkových plynů. A co je důležitější – tuto ortodoxii vnutilo Německo spolu s několika dalšími západoevropskými státy celé Evropské unii. Už za měsíc se o dalším zpřísňování války proti oxidu uhličitému bude rokovat na klimatickém summitu OSN, tentokrát v Glasgowě.

Profesor Fritz Vahrenholt patří k veteránům německého tažení za záchranu přírody, před dvěma lety byl ovšem vyloučen z dobré společnosti za pochybnosti o smyslu klimatické politiky. Jako člen SPD a bývalý ministr zemské vlády v Hamburku zná dobře favorita na post kancléře Olafa Scholze. Co nás v příštích letech na tomto poli čeká?

Dělí nás jen pár týdnů od příštího klimatického summitu a Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC) hlásí, že pokud lidstvo do roku 2030 nesníží emise o 45 procent, pochodujeme do katastrofy. Skutečně lidstvo pochoduje do katastrofy?

Podle výpočtů IPCC už nejsme schopni zastavit oteplení planety o 1,5 stupně oproti roku 1860. A já si nemyslím, že to bude nějaká katastrofa. V současnosti se Země otepluje tempem 0,13 stupně Celsia za jednu dekádu. Předpoklad IPCC, že sto procent oteplování můžeme připsat činnosti lidí, je sporný. Jak velký je podíl přírodních změn na oteplení? Jejich modely říkají: Nula. Pak se ale podívejme, jak kvalitní ty modely IPCC jsou. Pokud jde o minulost, selhávají ty modely ale naprosto. Nejen že nedokážou dobře zachytit malou dobu ledovou. Pokud platí domněnka, že CO₂ je rozhodující faktor, jak si potom vysvětlíme středověkou teplou periodu?

Takže když činovníci IPCC říkají, že pochodujeme do katastrofy, je to jen humbuk?

Podívejte se, IPCC zveřejňuje pět různých scénářů; a já se ptám: Proč propočítávají i scénáře, které v realitě vůbec nemohou nastat? Ten nejdramatičtější, takzvaný scénář 8.5., předpokládá, že se emise CO2 do roku 2080 ztrojnásobí a na této úrovni zůstanou do roku 2100. Je to úplně neskutečné, už do roku 2080 by totiž lidstvo muselo hospodářsky vykořistit všechny dnes známé zásoby uhlí, plynu, ropy. Člověka napadne otázka, proč to IPCC dělá. A já vám můžu říct, proč to někdo dělá. Protože přesně tento nejdivočejší scénář prohnaný jejich modely vede k výsledkům, že se oteplí o 4 až 5 stupňů. Což zaručeně bude v titulcích. Tagesschau, večerní zprávy veřejnoprávního kanálu, ohlašuje: Bude až o pět stupňů tepleji! Média si vyberou přesně tento naprosto surreálný scénář, abychom dostali strach, aby byl vyvinut tlak na politiku. Přesně proto IPCC tyto extrémní scénáře tak vypíchl. Pokud se zabýváme středními scénáři, například 4.5. nebo 2.7., ty odhadují ode dneška do roku 2060 oteplení o 0,4 stupně. Od roku 1860 do dneška se oteplilo o 1,1 stupně. Dohromady dává tento střední scénář 1,5 stupně. V tomto scénáři IPCC pracuje s domněnkou, že do roku 2050 emise dál rostou dosavadním tempem a teprve poté se snižují. A pokud se i v takovém scénáři do roku 2060 oteplí už jen o 0,4 stupně, pro tuto i pro příští generaci nemá žádný význam, jestli si pro boj s emisemi ještě dáme trochu na čas. V posledku jde o tuto otázku: Co bude po roce 2060? Podle mě je naprosto jasné, že kolem roku 2050 už budou emise do určité míry snížené. Mimochodem, vůbec nepotřebujeme jít na nulu, oceány a rostliny pohlcují víc než polovinu oxidu uhličitého. Potřebujeme tedy emise snížit jen asi o 50 procent.

Celý rozhovor Daniela Kaisera s Fritzem Vahrenholtem si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku Echo. Ten si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.