Masarykův agent Viktor. Pro Čechy budoval v USA rozvědnou síť
KNIHA VELCÍ ČEŠI 1918
Málokomu věnuje Tomáš Garrigue Masaryk ve svých reminiscencích tolik místa jako právě Emanuelu Voskovi, krycím jménem Viktor, emigrantovi z Kutné Hory. Vyučený kameník a podnikatel intelektuálně nezlobil, rakouský režim rád neměl a TGM mu důvěřoval. Ovládal kumšt mystifikace a nevzrušovalo ho, že bylo možné si skutečnost snadno ověřit například četbou novin.
Masaryk cestoval s britským pasem a v britském zájmu pod jménem Thomas George Marsden. Československou bondovku vyprávěl ve své knize Světová revoluce, jak říkal válce. Co vynechal, byla válečná propaganda, s níž dával šířit v anglosaském světě lži o tom, že Rakušané popravují stovky a tisíce Čechů, aby dostal na svou stranu veřejné mínění. Masarykův spolupracovník Emanuel Voska nakukal americkým novinářům, že v Praze, Plzni, Táboře a jinde vypuklo povstání a že rakouská vláda nařídila popravu mimo jiné „sl. Alice Mazaryk a mnoho dalších členů prominentních českých rodin“.
A kdo byli ti „naši“? „Pan Voska provedl jednotnou organisaci naší české žurnalistiky v Americe…“ prozrazoval TGM, „zároveň pak navázal intimní styky s americkou žurnalistikou a velmi brzy s americkou vládou samou.“ Voska byl tedy ten, který Masarykovy nápady realizoval. K tomu sháněl peníze, vybíral od Čechoameričanů na „revoluci“ a „organisoval celou soustavu vyzvědačství“.
V USA se Voska oženil s o čtyři roky starší rodačkou z Kutné Hory Annou Ročňákovou a měl s ní v rozmezí let 1895 až 1903 dva kluky a čtyři holky. Nejstarší syn Arthur zemřel v koncentračním táboře, manželka Anna roku 1943 v New Yorku.
V lednu 1945 se Voska v Turecku oženil s vdovou se dvěma dětmi Marií Holečkovou (35). Traduje se, že byla úřady podezřívána ze špionáže a že sňatek byl Voskovým gestem, jak ji dostat do Ameriky a pak do Čech. Roku 1950 se rozvedli.
Uznání se kupodivu domohl i v Rakousku. Alpenländische Rundschau, „Alpské rozhledy“, týdeník pro alpské země, o něm v roce 1930 napsaly, že „má své místo mezi velkými špiony amerických dějin“.
Více o jeho osudu se dozvíte v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.
