Neuvěřitelné příběhy náčelníka Eskymo Welzla v Arktidě

KNIHA VELCÍ ČEŠI 1918

Neuvěřitelné příběhy náčelníka Eskymo Welzla v Arktidě
Slavný Jan Welzl strávil desítky let na drsném severu, pak o tom vyprávěl a stal se hrdinou českých kluků. Foto: Kniha Velcí Češi 1918
4
Domov

Echo24

O Československu neměl dlouho tušení. Domov našel Jan „Eskymo“ Welzl v ledových pustinách dálného severu; ve vlasti mu moc nerozuměli. Rodák ze Zábřehu prožil v arktických krajích tři desetiletí života, v němž se spolehl pouze a jedině na sebe. Pak o tom vyprávěl a stal se hrdinou českých kluků.

Zemřel jako osmdesátiletý po mrtvici a jeho hrob patří k navštěvovaným místům yukonského městečka Dawson. V paměti místních lidí žije vedle Jacka Londona jako Jan Vynálezce, popřípadě Kapitán Jan. Na Moravě je dodnes v užívání šproch, s nímž odstartoval své životní dobrodružství: „Prondu, prondu, neprondu, neprondu!“

Slavný Jan Welzl strávil desítky let na drsném severu, pak o tom vyprávěl a stal se hrdinou českých kluků.
Slavný Jan Welzl strávil desítky let na drsném severu, pak o tom vyprávěl a stal se hrdinou českých kluků. Foto: Kniha Velcí Češi 1918

Welzl byl prostého rodu. Otce si mnoho nepamatoval, neboť ten sloužil ve Vídni a zřejmě záhy zemřel. Matka měla hokynářství na zábřežském náměstí. Město bylo převážně německé, jmenovalo se Hohenstadt an der March, a Welzlovým školním jazykem byla němčina. Jí později napsal i své paměti o cestě kolem světa 1893–1898. Jeho mateřštinou byl však místní dialekt češtiny a sám o sobě říkal, že je „Čech moravské národnosti“.

Vyučil se zámečníkem v nedaleké Zvoli, která byla naopak z většiny česká, a na zkušené provandroval severní Itálii a Balkán. Po čtyřech letech se vrátil domů a roku 1888 tu na něho čekali vojenští páni a s nimi tříletá služba v Brně a Krakově. Po návratu do civilu vyrazil znovu za prací do Rakous a Terstu, a když mu roku 1892 zemřela matka, zůstal zřejmě bez příbuzných sám. O rok později odešel (nejezdil, nýbrž chodil) do Janova, kde dostal práci na lodi plující do Spojených států; bylo mu dvacet pět let.

Obeplul kus světa. Ve Vladivostoku se dal najmout na ruský křižník plující do Port Arthuru, který tehdy ještě Rusům nepatřil (dnešní Lü-šun-kchou v Mandžusku), a když se po třech měsících na základnu carského tichomořského loďstva vrátil, vzal zámečnickou práci na stavbě transsibiřské magistrály. Přezimoval u Irkutska u jakéhosi bývalého politického vězně za dva rubly týdně.

Dva Poláci prchající z vyhnanství mu schválili nápad vydat se na Sibiř a poradili, jak se nejlépe dostane k Severnímu ledovému oceánu.

Celý portrét Jana „Esykmo“ Welzla si přečtete v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.

Foto: Kniha Velcí Češi 1918

S kým byl na nože Edvard Beneš? Kdo byl prvním překladatelem příběhů Karla Maye? Jaké zásluhy má antropolog Hrdlička na vzniku Československa? Sbírku portrétů známých prvorepublikových osobností Velcí Češi 1918 sepsal historik a publicista Josef Landergott.