Bankéř Preiss byl po Schwarzenbergovi nejbohatší z Čechů

KNIHA VELCÍ ČEŠI 1918

Bankéř Preiss byl po Schwarzenbergovi nejbohatší z Čechů
Bankéř Jaroslav Preiss byl v letech 1917 až 1938 vrchním ředitelem Živnostenské banky, která měla v české ekonomice rozhodující vliv a vlastnila takřka polovinu tehdejšího československého průmyslu. Foto: Kniha Velcí Češi 1918
3
Domov

Echo24

Dvě desítky let ovlivňoval tuzemský svět podnikání a financí. Právník Jaroslav Preiss mluvil do politiky a všeho možného, miloval krásné věci, ale snob to nebyl.

Politika národní potřebuje rovněž banky národní. Teprve s národním kapitálem a národně uvědomělými kapitalisty stává se národ skutečně autonomním. Bankéř Preiss to asi takhle nikdy neřekl, ale konal.

V letech 1917 až 1938 byl vrchním ředitelem Živnostenské banky, která měla v české ekonomice rozhodující vliv a vlastnila takřka polovinu tehdejšího československého průmyslu. V řadě velkých firem předsedal správním radám, řídil nejdůležitější podnikatelské svazy.

Po Adolfu Schwarzenbergovi byl nejbohatším z Čechů. Miloval umění, byl jeho velkým sběratelem, hlavně knih. Nebylo významnějšího kulturního počinu ve státě, který by finančně nepodpořil. Na politiku se dávat nechtěl. K čemu také: udržoval kontakty se všemi veličinami hlavních partají i s hradní skupinou, které dohromady vytvářely iluzi demokratických poměrů a státní stability. Masaryka zval na zabijačky a sloužil mu jako osobní bankéř. Když potřeboval TGM peníze například na dovolenou, poslal kancléře Šámala, aby to s Preissem vyřídil.

Masaryk byl vůbec pěkné kvítko, jak vyplývá z jeho pokryteckých slov zachycených Karlem Čapkem: „Peníze nemám rád, nebyly mně nikdy cílem, jen prostředkem… Dnes se mi na mém postavení snad nejvíc líbí, že s sebou nemusím nosit žádné peníze… nevím ani, jak naše peníze vypadají.“ Za povšimnutí ovšem stojí, že roku 1923 podělil rodinu a Beneše dohromady více než deseti miliony korun a rozdával i jindy. Zdroje, zjevně z činnosti jeho válečné, zůstaly ovšem tajemné.

Jaroslav Preiss se narodil v Přešticích 8. prosince 1870, vyrůstal v Domažlicích, zemřel v Praze 29. dubna 1946, v den smrti své první ženy (1921).

Preiss byl ženat dvakrát, v obou případech šťastně, nebýt trápení s dcerami. Jeho druhou paní byla o osmnáct roků mladší Jarmila Dimmerová, rozená Šimáčková. Žili spolu deset let, než se roku 1936 vzali. Preiss jí roku 1931 na Smíchově postavil vilu, v níž pak bydleli komunističtí tajemníci Jan Fojtík a Vasil Biak a předseda české vlády František Pitra. Po roce 1990 patřila obvodu Prahy 5 a sídlilo v ní jihokorejské velvyslanectví; nyní náleží podnikateli Danielu Křetínskému.

Živnostenská banka (ŽB), v jejíž budově dnes sídlí Česká národní banka, se po éře komunismu roku 1992 stala první privatizovanou bankou východního bloku. Roku 2003 připadla ŽB italské UniCredit a o čtyři roky později zmizelo její jméno zcela.

Celý text o Jaroslavu Preissovi si přečtete v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.