Premiéra Kramáře uhranula láska k panovačné Rusce

KNIHA VELCÍ ČEŠI 1918

Premiéra Kramáře uhranula láska k panovačné Rusce
Zatímco TGM měl doma trpělivou a oddanou Američanku, matku svých čtyř dětí, Kramář se beznadějně zamiloval do panovačné Rusky způsobem, který jen tak obdoby nenalézá. Foto: Kniha Velcí Češi 1918
3
Domov

Josef Landergott

Svéráznou postavou staré republiky byl Karel Kramář. Propadl politice, ale neživila ho. Stejně jako TGM, i jeho uhranula láska k cizince.

Byla to pouze politická známost. V soukromí by na sebe nikdy nenatrefili. Starší dorazil do Prahy z rodiny vesnických proletářů a s vídeňským doktorátem z filozofie v kapse, aby si na univerzitě konečně trochu vydělal. Druhý, o deset let mladší, byl sice doktorem práv, ale těmi se neživil. Pocházel z rodiny severočeského podnikatele a dělal, co ho baví. V Praze to byla politika, česky panslovanská, vůbec ne zprvu protirakouská.

Oba byli urostlí a svým způsobem ženám atraktivní. Starší říkal mladšímu „Dítě“, všichni mladší okolo říkali staršímu „Pastýři“. Za monarchie byl mladší Čechy považován za neformálního vůdce. Za republiky však z téměř sedmdesátiletého biblického Pastýře povstal tatíček Masaryk a z toho druhého zapšklý, nenávistný ješita Kramář, který si kariéru ve stejné době uzavřel.

Lišili se i svými rodinnými životy. Zatímco TGM měl doma trpělivou a oddanou Američanku, matku svých čtyř dětí, Kramář se beznadějně zamiloval do panovačné Rusky způsobem, který jen tak obdoby nenalézá.

Když v roce 1937 první československý premiér Karel Kramář zemřel, české Vídeňské noviny v nekrologu napsaly. „Od dětství žil v přebytku a na naše poměry ve velké zámožnosti. Před převratem patřil mezi nejbohatší české lidi. Umřel chud a mnoho nechybělo, aby byl úplně ožebračen. Byl to politik čestný, neúplatný a i při svých velkých chybách, jež nakonec ztroskotaly i jeho kariéru politickou, úctyhodný.“

Karel Kramář byl narozen 27. prosince 1860 ve Vysokém nad Jizerou v rodině selfmademana Petra Kramáře, zedníka a stavitele, a Marie rozené Vodseďákové z rodiny vysockých sedláků. Byl jediným z pěti jejich dětí, který dožil dospělosti. Zemřel 26. května 1937 v Praze, čtvrt roku před TGM.
Otec si přál, aby studoval techniku, nicméně jeho studia práv bohatě podporoval. Kramář studoval kromě Prahy ve Vídni, Berlíně, Štrasburku, Paříži a Londýně, doktorát získal roku 1884.
Stavba letenské vily bez vybavení přišla na 800 tisíc korun tehdejší měny a zůstala na pražském panoramatu protipólem Hradu. V letech 1927–1930 dal Kramář na popud své choti postavit vilu v rodném Vysokém s více než sedmdesáti místnostmi: otevíralo se na třicáté výročí jejich svatby ohňostrojem.

Celý portrét Karla Kramáře si přečtete v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.