Přestože jsou městské parní lázně a sauna Hermannbad ve vídeňské čtvrti Neubau ve čtvrtek vyhrazeny pro ženy, najednou se tam objevila osoba, která vypadala ...
Prezident Miloš Zeman pronesl včera večer na své poměry nebývale smířlivý, klidný a empatický projev. Citoval z Talmudu. Nikoho neurazil. Poděkoval zdravotníkům za jejich nasazení. V časech stoupající nedůvěry lidí ke státu a rozhodování vlády Andreje Babiše to byl rozumný pokus o uklidnění situace. Podstatou projevu ale Zeman mířil mimo. Věnoval ho rouškám. Apelu na to, aby je lidé nosili, a výhrůžce, že policie už nebude domlouvat, ale trestat.
Máme teď opravdu hodně potíží. Roušky ale mezi ně nepatří. Vytvářet dojem, že za šíření viru můžou neukáznění občané, kteří odmítají roušky nosit, je odklánění pozornosti od podstatných problémů a sahání k náhradním terčům, za něž mají být označeni „neukáznění občané“.
Každý, kdo byl v obchodě, jel metrem nebo tramvají, jistě potvrdí, že drtivá většina lidí roušky normálně nosí. Že do této krize nás opravdu nestáhli nezodpovědní lidé, kteří by nenosili roušky, plazili se po sobě v barech a nemyli si ruce, ale neschopnost vlády udržet koronu pod kontrolou. Testováním a trasováním kontrolovat, kudy se šíří. A tou kontrolou mít šanci ochránit rizikové lidi, kteří se nikdy neměli nakazit a do nemocnic dostat.
Kvůli kolapsu trasování se tady korona šíří výrazně rychleji než jinde v Evropě a zasahuje i ty opravdu zranitelné. Kdyby vláda byla schopná od jara postavit systém trasování a jasně věděla, kde se kdo nakazil, byli bychom jinde. Této podstatě celé krize se bohužel Miloš Zeman vyhnul. Důvod, proč jsme na tom tak špatně, se neskrývá v popíračích roušek, nýbrž v kolapsu trasování.
Je to vidět na srovnání s Francií. Ta byla ještě v září druhou nejvíce zasaženou zemí Evropy. Spolu se Španělskem byla na žebříčku nejvíc nakažených zemí před námi. Testování a trasování tam ale na rozdíl od nás funguje. Nejlépe o tom vypovídá podíl pozitivních testů. U nás je nejvyšší ze všech zemí Evropské unie. Podle posledních dostupných dat dosáhl 23,4 procenta ze všech testů. Francie v tomto ohledu rozhodně nepatří na špičku. Podle posledních dat je tam podíl pozitivních testů 7,9 procenta. To je ve srovnání s Dánskem s 1,2 procenta pozitivních testů, Německem se dvěma procenty či Švédskem s 3,1 procenta hodně. Pořád ale třikrát méně než u nás. Procento pozitivních testů ukazuje, jestli testování a trasování funguje, nebo selhává. Čím vyšší procento, tím horší trasování. Nedostatečné trasování znamená nedostatek informací. Vláda neví, kde se lidé nakazili. Podle toho pak ani nemůže správně zasahovat ohniska a s restrikcemi střílí úplně naslepo.
Výsledkem je, že počet nakažených na sto tisíc obyvatel je u nás aktuálně ve srovnání s Francií víc než dvojnásobný. U nás za posledních sedm dní dosáhl 412, ve Francii 187. Španělsko, které na tom ještě před pár týdny bylo hůř než my, jich má 153 na sto tisíc lidí.
Takže vládní opatření, jež nyní omezují život, nejsou podepřena žádnými daty, kde se nákaza šíří. Nemůžou být. Když se netrasuje, vláda neví, kde se lidé nakazili, ta data prostě nemůže mít. Ona totiž neexistují.
Zavření škol nebo restaurací tak nelze žádnými konkrétními daty obhájit. Vláda neumí doložit, že to jsou ohniska nákazy. V úterním televizním projevu, aranžovaném Babišovým marketingovým guruem Markem Prchalem, se ministr zdravotnictví Roman Prymula pokusil dodat mu daty na věrohodnosti. Prchal ví, že čísla dávají dojem kompetence. Prymula tak oznámil, že v restauracích se od března nakazilo 722 lidí z celkových 149 tisíc infikovaných. Podával to jako argument, proč je vláda zavřela. Včera na tiskové konferenci na ministerstvu zdravotnictví ale Roman Prymula přiznal, že těch sedm stovek nakažených nejsou hosté, nýbrž zaměstnanci restaurací. A nikdo neví, kde se nakazili. A už vůbec nemá data, kolik se tam nakazilo hostů. Prý vychází i z jiných indikátorů, ty však nespecifikoval.
Ve skutečnosti se o zavření restaurací rozhodlo úplně jinak. Roman Prymula je úplně zavřít nechtěl, jen omezit provoz do šesti hodin večer. Tvrdě ale trval na tom, že se zavřou všechny školy včetně prvního stupně. Na jednání s Národní ekonomickou radou vlády (NERV), jíž kabinet svůj plán představil, se ale ozval ekonom Štěpán Jurajda s tím, že je marketingově a společensky neobhajitelné zavřít školy, a nechat otevřené restaurace. Přidali se další členové, mimo jiné sociolog Daniel Prokop. Prymula s Babišem se po této debatě rozhodli zavřít restaurace kompletně.
Ve svém večerním televizním projevu pak ministr zdravotnictví bezelstně přiznal, že je sociologové upozornili, že je společensky neudržitelné zavřít školy, a nechat otevřené restaurace.
Takhle chaoticky se rozhoduje ten, kdo nemá kvůli kolapsu trasování žádná data a podléhá politickému marketingu. Pro tak vyhrocenou dobu, jakou prožíváme, je to ničivé.
Zrovna včera správní soud v Berlíně rozhodl, že uzavření barů a restaurací po 23. hodině je neadekvátní. „Uzavírací doba byla zrušena, neboť ji soud považuje za nepřiměřenou vzhledem k jiným opatřením v boji proti pandemii,“ uvedl berlínský soud. Ve vysvětlení dodal, že nikde není důkaz, že by bary a restauranty, které dodržují stávající nařízení ohledně nošení roušek a dodržování odstupů mezi lidmi, nějak přispívaly k nárůstu počtu nakažených. Odvolal se přitom na vyjádření epidemiologického Institutu Roberta Kocha, který zmiňoval, že nárůst případů v Německu souvisí především s rodinnými oslavami.
Němci vědí, kde se jim virus šíří, protože trasují. Babišova vláda střílí naslepo a nechává se vláčet náladami a emocemi.
00:01
