Covid hrozí čtyřikrát méně, ale roušky zůstanou, míní šéf statistiků Dušek

Situace je výrazně jiná než před rokem. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je zdravotní dopad epidemie až čtyřikrát menší. Data v Česku navíc ukazují na silnou ochranu očkování proti těžkému průběhu onemocnění covidem-19 i úmrtím. Přesto je však podle Duška brzy na větší rozvolnění typu odložení roušek kvůli potenciálu šíření nemoci mezi mladými i mezi nedoočkovanými seniory. Ty se však stát snaží k vakcinaci přesvědčit od poloviny léta, ovšem bez většího efektu.

Jak v Česku zatím vakcíny fungují v prevenci úmrtí?

Všechna dostupná data dnes ukazují na silný ochranný efekt vakcinace proti těžkému průběhu nemoci a proti úmrtí na covid. V nemocnicích je na lůžkách JIP cca 47 pacientů a z nich je 80% neočkovaných. I očkovaní se ovšem mohou nakazit, ale pravděpodobnost nákazy a zejména těžkého průběhu nemoci je mnohonásobně nižší než bez očkování. V současnosti evidujeme v souvislosti s covidem velmi nízkou mortalitu, u očkovaných evidujeme za celé září 13 úmrtí – tedy úmrtí pacientů, kteří byli v době smrti covid pozitivní. Jejich průměrný věk je 80 let, jde o velmi seniorní pacienty s řadou vážných chorob, kde očkování zřejmě již z objektivních důvodů nestimulovalo imunitní ochranu.

Počty hospitalizací, zejména těžkých případů, i nakažených narůstají v porovnání s minulým rokem velmi zvolna. Není to už určité znamení, že je epidemie pod kontrolou?

Ano, máte pravdu, vývoj je významně lepší než byl před rokem a zdravotní dopad epidemie je k 30. září cca třikrát až čtyřikrát nižší než v září 2020. Jde jednoznačně o efekt očkování, které brání nekontrolovatelnému šíření nákazy, v populaci ubývá efektivních kontaktů pro snadné šíření nákazy.

Roušky sundáme podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) při 75 % naočkovaných dospělých. Zároveň je tu ale poměrně velká masa těch, kteří už si nákazou prošli a očkovaní nejsou, a to mluvíme pouze o těch, které zachytil pozitivní test. Nedosáhli jsme už v součtu toho cíle?

Zatím bohužel nikoli. Stále registrujeme cca 420 000 seniorů, kteří nejsou očkováni a ani nemají záznam o prodělání nemoci. Rovněž proočkovanost generace ve věku cca 16 až 40 let je jen mírně nad 50 %, zde stále existuje velký prostor pro šíření nákazy. To ostatně pozorujeme i nyní, většina nově potvrzených případů jsou mladší až velmi mladí lidé, neočkovaní.

Co o možném vývoji na podzim říkají predikce ÚZIS?

V září se fakticky naplnily předpoklady tzv. realistického scénáře z nových modelů vybudovaných pro celé září a říjen cca 25.8. V tomto scénáři jsme realisticky předpokládali, že u populace 16, respektive 18+ nedosáhneme 70% populační proočkovanosti a také, že rychlejší varianta viru delta bude částečně obcházet vakcinaci – což se skutečně děje, zhruba 30% nových případů nákazy jsou očkovaní lidé. Naopak platí optimistické předpoklady pro to, že vakcinace bude efektivně bránit těžkému průběhu nemoci.

Vývoj zátěže nemocnic a zdravotní dopady přesně sledují tento model, který predikoval ke konci září cca 200 hospitalizací u pacientů s covidem celkem a z toho cca 40 – 50 hospitalizací na JIP. To se nyní ke konci září přesně děje. Pozitivní je, že nedochází k rizikové eskalaci vývoje – šíření nákazy a zejména zdravotní dopady jsou brzděny očkováním.

Jak může vypadat situace v dalších měsících?

Směrem do podzimu dojde nevyhnutelně k nárůstu počtu případů, jde o sezónní efekt typický pro tento typ respiračních chorob. Zdravotní dopad bude ale nadále brzdit očkování. Proto je tak velký tlak na doočkování co největšího počtu potenciálně zranitelných skupin, to je pro další vývoj zásadní.